Ždánický les

Příslušné dílčí části Ždánického lesa jsou zmíněny v záložkách věnovaných území ORP Bučovice a Kyjov. Zde je věnována pozornost Ždánickému lesu jako celku. Jsou tu zahrnuty i partie náležící do správního obvodu ORP Slavkov u Brna, ORP Hustopeče a v prostoru Haluzického údolí maloplošně též ORP Kroměříž. Administrativní hranice v tomto prostoru z pohledu mapování starobylých pařezin nevhodně dělí rozsáhlý lesní komplex, který se dlouhodobě vyvíjel jako celek.

Základní údaje

Podloží Ždánického lesa tvoří převážně písčitý a často také vápnitý flyš ždánické jednotky. Díky tomu se zde vyvinuly velmi živné půdy, ovlivňující vysokou druhovou bohatost lesního podrostu.

Rozloha lesního komplexu v minulosti kolísala, nejvyšší partie však nebyly nikdy odlesněné (Culek 2013). Tento údaj je z hlediska hodnocení starobylosti místních pařezin velmi důležitý. V dostupných historických mapových pramenech (např. vojenská mapování) už lze pozorovat rozsah lesních ploch blízký současnému stavu. Ždánický les zabírá velkou část geomorfologického okrsku Uhřická vrchovina (Demek & Mackovčin 2014) s nejvyšším vrcholem U slepice (437 m). Do jihovýchodního výběžku lesního komplexu zasahuje Věteřovská vrchovina.

Potenciální přirozenou vegetaci (Neuhäuslová et al. 1998) většiny Ždánického lesa tvoří karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). V nejvyšších partiích, v okolí vrcholu U slepice, byla vymezena jednotka ostřicových bučin (Carici pilosae-Fagetum). V okrajích lesního komplexu se na přechodu z okolních teplých pahorkatin potenciálně objevují plochy prvosenkových dubohabřin (Potentillo albae-Quercetum) s ostrůvky sprašových doubrav (Quercetum pubescenti-roboris).

Aktuální vegetace je reprezentována především biotopy (Chytrý et al. 2010) karpatských dubohabřin (L3.3) a květnatých bučin (L5.1). Bučiny se vyskytují ve východní části Ždánického lesa, v pásu mezi silnicí ze Ždánic do Bučovic a Haluzickým údolím. Jejich výskyt je dobře znát v mapě s rozmístěním lokalit lesů výmladkového původu. Jedná se o prostor, v němž žádná plocha vymezena nebyla. Druhová skladba lesních porostů je blízká přirozené. Pouze buk byl v důsledku lidské činnosti v nižších partiích z větší části nahrazen habrem.

Oblast okolo Ždánického lesa a v jeho okrajích byla dle četných archeologických nálezů osídlena již od starší doby kamenné (Březina et al. 2004). Nalézt zde lze pozůstatky keltského, germánského i slovanského osídlení. Ve 13. století začala kolonizace postupovat i do vyšších poloh lesního komplexu. Vznikly tak osady jako Mezilesice, Bohušky, Dobešovice, Skřípov nebo Konůvky. V důsledku nepříznivých podmínek, husitských či česko-uherských válek a dalších vlivů však většina těchto vsí poměrně rychle zanikla. Konůvky jsou označovány za jednu z nejlépe archeologicky probádaných moravských středověkých vesnic (Březina et al. 2004, Měchurová 1997). Středověký původ mají také pozůstatky hrádku Kepkov mezi Konůvkami a Bohuškami či tvrze Zámčisko u Mezilesic. Na vznik osad měly velký vliv i kupecké cesty. Nejznámější je Těšanka, jedna z odboček Jantarové stezky, která vedla od Buchlova k Brnu. Druhou obchodní stezkou procházející přímo Ždánickým lesem je Bohuslávka, vedoucí od Bučovic k Bohuslavicím u Kyjova. Až do současnosti se v lese dochovaly známky působnosti Lichtenštejnů, kteří sídlili od konce 16. století v Bučovicích a ždánické a bučovické panství jim patřilo až do roku 1945. Nejčastěji jsou to hraniční kameny, na nichž je možné nacházet lichtenštejnské iniciály, a to v podobě obecné (FL – Fürst Liechtenstein, HB – Herrschaft Butschowitz), nebo vztažené ke konkrétnímu panovníkovi (JAFVL – Josef Adam Fürst von Liechtenstein, FMVL – Fürst Maxmilian von Liechtenstein). Na několika místech ve Ždánickém lese se zachovaly také dubové háje vysázené k příležitosti 40 let panování Jana II: z Lichtenštejna (1898). Každý z těchto hájů sestával z 20 dubů letních, 20 dubů zimních a 18 dubů červených, které symbolizovaly věk panovníka (58 let), dobu jeho vlády (40 let) a věk při nástupu na trůn (18 let). U každého háje byl postaven kamenný památník. Některé z památníků se dochovaly v původní podobě, jiné byly částečně upraveny. Novější památníky Ždánického lesa, vybudované v průběhu 20. století, jsou věnovány např. Juliu Wiehlovi, ústřednímu řediteli lichtenštejnských lesů, či partyzánovi Jiřímu Jírovskému, který zde položil život v roce 1945.

Plocha Ždánického lesa, tak jak byl vymezen pro potřeby této práce, činí 10 732 ha. V terénu bylo nalezeno a popsáno 74 lokalit lesa výmladkového původu o celkové rozloze 541 ha (5 % plochy lesa). Stejně jako v rámci hodnocení ORP Bučovice a Kyjov, i zde platí, že na vymezených plochách les výmladkového původu převažuje. Plochy se zastoupením znaků pařezin nižším než 50 % nebyly brány v potaz. Pokud by byly započteny, podíl lesa výmladkového původu na celkové rozloze by značně vzrostl. Jedná se především o porosty v pozdních fázích převodu na les vysokokmenný a lze je nalézt v celém lesním komplexu s výjimkou nejvyšších partií s dominantním bukem a ploch, kde byly vysazeny jehličnany.

 

Přehled a charakteristika vymezených lokalit lesů výmladkového původu

 

 

V rámci vymezených lokalit dominují nepravé kmenoviny (54 ploch, 304 ha). Lokality starobylých pařezin (18 ploch, 207 ha) jsou zpravidla vázány na výskyt některého z výše popsaných historických prvků. Významné starobylé pařeziny byly vymezeny pouze dvě – Šotnery u Bohuslavic (12 ha) a Knížecí les u Nesovic (17 ha). Obě jsou zmíněny v částech věnovaných příslušným ORP Kyjov a Bučovice.

 

Přírodní prvky se vyskytují v hojné míře. Zastoupení pravých lesních druhů rostlin je bohaté. Na lokalitě Nad rybníkem byla nalezena lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Relativně častý je výskyt bradáčku vejčitého (Listera ovata) nebo okrotice bílé (Cephalantera damasonium). Vedle dominantní ostřice chlupaté (Carex pilosa) jsou velmi hojné ještě kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízele (Galium odoratum, G. Schultesii), žindava (Sanicula europaea), hrachor (Lathyrus vernus), kokořík (Polygonatum multiflorum) či pstroček (Maianthemum bifolium). Dendrotelmy se častěji vyskytují v porostech s převahou dubu. Nalézt je však lze i na habrech, kde mají zpravidla menší rozměry, či lipách, výjimečně na buku. V případě zanesení dendrotelmy organickým materiálem může po jeho rozkladu dojít ke vzniku přírodního květináče. Hojné jsou výstavky. Staré duby či buky ponechané v porostu tak nezřídka dosahují impozantních rozměrů. V lesním komplexu lze pozorovat mnoho doupných stromů, většina však stojí mimo vymezené lokality. Na každé z vymezených lokalit lze nalézt alespoň jeden výmladkový polykormon. V některých plochách se jich zachovalo relativně dost. Jedná se především o habry a lípy, v menší míře duby.

 

Vůdčí kategorií historických prvků jsou staré cesty a stezky. Některé jsou dobře patrné, jiné podléhají denudačním procesům. Nalézt lze jednotlivé zářezy, či celé svazky úvozových cest. Specifickou kategorii tvoří staré kupecké stezky popsané výše, které byly v původní trase z velké části pokryty asfaltem a jsou stále aktivně využívány. Mezi lokality s nejhojnějším výskytem starých cest patří U zlámaného kamene severně od Dambořic a Kukla – západ u Nevojic. Mezi archeologické památky přímo na lokalitách nebo v jejich těsné blízkosti patří mohylová pohřebiště (Líchy, Šotnery, Skřípov na lokalitě Zaječí leč), výšinná sídliště (Strašník, Hradisko), zaniklé středověké vsi (Konůvky, Mezilesice) či zříceniny (hrádek Kepkov). Na výskyt hraničních kamenů jsou bohaté lokality Šotnery a Knížecí les. Z dalších historických prvků se objevují různé kříže, Boží muka, pomníky či památníky. Na jejich výskyt je bohaté především bezprostřední okolí Těšanky.

 

 

Pod příděly u Svaté

Lokalita s částmi tvořenými výhradně habrem a dubem. Dubová část vypadá z pohledu pozůstatků dřívějšího pařezení slabší. V habrech (především okrajové části lokality) blíže ke Svaté solidní zastoupení přírodních prvků. Historické prvky nebyly v terénu pozorovány, pouze v JZ cípu výskyt náznaků starých cest.

Pod Svatou

Pěkná přírodní lokalita, téměř kompletně habrová. Převládá nepravá kmenovina. Uvnitř porostu paseky. Podrost je druhově bohatý. Místy značné zastoupení přírodních prvků, např. hned u borového porostu za Svatou. Historické prvky nebyly přímo v lokalitě pozorovány. Lze však hodnotit blízkost Svaté a Těšanky.

U Svaté

Z velké části se jedná o nepravou kmenovinu s pozůstatky především habrových polykormonů. Dominuje habr, místy duby. V podrostu dominuje konvalinka, od cesty pronikání jasanu, babyky. Dále se objevují svízele, místy značné množství ostřice ch., jahodník či žindava. Ekotonová společenstva zastupuje lem z babyk a lísek podél cesty. Historické prvky podobně jako na lokalitě Pod Svatou.

Pod křížkem

Převažuje nepravá kmenovina. Na většině plochy dominují duby, lokálně narůstá podíl habru a lípy. Porost je dost prosvětlený, je vyvinuto i keřové patro (ptačí zob, lípa, hloh). V podrostu se díky světlu uplatňuje značné množství trav, dále nejvíce konvalinka, u křížku dost mladých jasanů (průnik zvrchu od lesní cesty – malá jasenina).

U Těšanky

Habřina s příměsí břízy, dubu, lípy; četné stopy pařezení, prvky nepravé kmenoviny, několik polykormonů. Podrost je druhově bohatý, ostřice ch., konvalinka, mařinka, babyka, zvonek, hlístník, u krajů p. zob, jahodník aj. Jedná se o zajímavou lokalitu s četnými přírodními prvky starých pařezin, která je bezprostředně navázaná na starou cestu Těšanku. V interiéru lokality se objevuje několik náznaků starých cest.

Nad Dlouhým

Lokalita je bezprostředně vázaná na obec Lovčičky. Ve spodní části habřina, místy borovice l., nepravá kmenovina, směrem vzhůru přibývá dubu, lípy. Podrost je lokálně různě bohatý, místy hodně trav, konvalinka, kopytník, jestřábník, mařinka, místy akát, žindava, hrachor, kokořík, jahodník. V horním okraji u pole babykový lem, babyka se pak šíří do interiéru, také ptačí zob. Cca ve středu lokality prochází po vrstevnici terénní hrana – možná zbytek staré plužiny či hranice. Jedna stará cesta tvoří západní hranici lokality, náznaky několika dalších se pak objevují v porostu.

Nad Dolinami

Podobné ploše Nad Dlouhým. Rozdílem je pouze o něco nižší intenzita výskytu pařezinových znaků a o něco vyšší druhová bohatost podrostu. Hodně habru, k dubu, borovici a lípě se přidává modřín. Pařezeny téměř výhradně habry. V podrostu se objevuje mařinka, konvalinka, ostřice ch. a mnohé trávy, kopytník, kokořík, hrachor, jestřábník, jahodník, v horní části hodně babyky, žindava, plicník tm. a mnohé další, z okrajů pronikání světlomilných druhů.

U pasek

Nevelká lokalita s habrem, lípou, dubem, u cesty několik modřínů. Občasně se vyskytují polykormony, převážně habrové a lipové. V druhově bohatém podrostu se objevuje medovník, hlístník, žindava, dřín, babyka, konvalinka, jasan, klen, jahodník, mařinka, líska, ptačí zob, jestřábník či hrachor. Přírodní prvky jsou zastoupeny hojně, z historických lze jmenovat svazek starých cest směřující skrze plochu k severozápadu.

Pod Těšankou

Na lokalitě výskyt nepravé kmenoviny, z hlediska přísných měřítek pro vymezování jednotlivých lokalit ve Ždánickém lese je tato na hranici vymezitelnosti. Ve stromovém patře se vyskytuje habr, dub, lípa, babyka. V podrostu pak konvalinka, mařinky, ostřice ch., žindava, hloh, babyka, žindava, lípa, jasan, jahodník, kuklík, p. zob. Místy hodně keřů (světlo, blízkost pasek), celkově pronikání velkého množství světlomilných druhů a zarůstání okrajů. Historické prvky nebyly v terénu nalezeny.

U Novosadů

Rozsáhlá plocha, velice rozrůzněné dílčí části, dominuje nepravá kmenovina. Proměnlivé procentuální zastoupení habru, dubu, lípy v dílčích částech, z hlediska výskytu prvků pařezin jsou nejslabší partie dubové. V podrostu se objevují mařinka, kopytník, babyka, konvalinka, ostřice ch., dřín, světlomilné druhy u okraje (JZ), ptačí zob. Na jihozápadní hranici lokality je výraznější stará cesta, od ní několik odboček.

Zaječí leč

Na lokalitě převládá nepravá kmenovina, nejvíce se vyskytuje habr, dále lípa a dub. Podrost je chudší v západní části, ve východní části hodně ostřice ch., dále konvalinka, mařinka apod., celkově průměrné, podobné okolním plochám. Lokalita je zajímavá především přírodními prvky. Jako u vedlejší lokality opět značný rozsah, zde je to však homogennější, ucelenější. Nejlépe působí východní část s dominancí habru. V terénu lze nalézt několik náznaků starých cest.

U Prostředního vrchu

Na lokalitě dominuje nepravá kmenovina s občasným výskytem polykormonů. Nejvíce se vyskytuje habr, dále lípa, dub, v podrostu konvalinka, mařinka, hrachor, kyčelnice c., ostřice ch., podrost místy téměř absentuje. V porostu lze nalézt jeden z největších dubových polykormonů, jaké byly ve Ždánickém lese pozorovány.

Pod zatáčkou

Nepravá kmenovina s několika málo habrovými polykormony. Dominuje habr, dále lípa, dub. Podrost je pěkně vyvinutý – žindava, ostřice ch., mařinka, hrachor, konvalinka aj. Historické prvky na lokalitě absentují.

Nad zatáčkou

Lokalita je z velké části tvořena nepravou kmenovinou s dominantním habrem. Kromě lípy a dubu se vyskytuje i modřín. Podrost je místy ochuzený (místy téměř absentuje), celkově ale druhově relativně bohatý. Nejčastěji se objevují hrachor, konvalinka, žindava, ostřice ch., kuklík, mařinka, jahodník. Historické prvky nebyly nalezeny.

Křestánov

Jedná se o lokalitu s bohatým zastoupením přírodních a slušným výskytem historických prvků s dominantním habrem (četné znaky pařezení), dubem, lípou, místy klen, třešeň. V druhově bohatém podrostu se objevují konvalinka, žindava, jahodník, jestřábník, hrachor, plicník tm., medovník, kopytník, kyčelnice c., klen, babyka, ostřice ch., kokořík, lípa, hlístník, kuklík, jasan, válečka, bršlice, hluchavka aj. Severní cíp lokality je poznamenán blízkostí pole, dochází zde k průniku světlomilných a ruderálních druhů. Historické prvky jsou zastoupeny hraničními kameny, terénními hranami starých hranic či starými cestami.

U zlámaného kamene

Jedná se o lokalitu, jejíž dominantním znakem je velké množství pozůstatků starých cest. Přírodní prvky jsou zastoupeny v menší míře. Převažuje nepravá kmenovina, místy se objevují pozůstatky polykormonů. Ve stromovém patře se nejčastěji vyskytuje habr a dub,, dále borovice lesní, lípa. V podrostu je nejčastěji zastoupena konvalinka, dále pak ostřice ch., j. babyka, žindava, hrachor, p. zob, hloh.

U Fagruntu

Lokalita se solidním zastoupením přírodních prvků v blízkosti obce. Historické prvky absentují. Dominuje nepravá kmenovina. Jedná se o dubohabřinu s vmísenými prvky okrajů a světlin (blízkost pole, obce) jako jsou třešeň či babyka, místy doplněné lípou. Podrost je celkem bohatý, vyskytují se mařinka, jestřábník, ostřice ch., hrachor, kokořík, babyka, třešeň, medovník m., kuklík, bršlice, konvalinka, při okraji částečně ruderalizované.

Vrchní hory

Lokalita se solidním zastoupením přírodních prvků, bohatým podrostem. Historické prvky s výjimkou jedné staré cesty absentují. Jedná se o dubohabřina s příměsí lípy, ve spodní části řídce j. klen a třešeň. V podrostu dost ostřice ch., dále žindava, konvalinka, kokořík, kopytník, mařinka, jestřábník, plicník tm., řídce hlístník hnízdák, kostival.

Nad potokem

Přírodnímu stavu blízký lesní segment s převažujícím habrem. Místy lípa, dub, babyka, modřín, borovice lesní. Převažuje nepravá kmenovina. Podrost lokálně různě bohatý. Konvalinka, válečka l., medovník m., jestřábník, žindava, brslen evropský. Z horního konce patrné pronikání světlomilných druhů okrajů – např. ptačí zob a další. Otázkou je původ erozních zářezů – zda se jedná alespoň částečně o pozůstatky starých cest, nebo jen důsledek svahových procesů ovlivněných stokem dešťové vody.

Bezedník

V porostu dominuje lípa. Jedná se převážně o nepravou kmenovinu, místy zbytky polykormonů. Lípy stále velmi aktivně obrůstají. Ve stromovém patře se dále vyskytuje dub, modřín, bříza. V podrostu je patrný vliv prosvětlenosti porostu. Kromě lip keřovitého charakteru se tak objevuje hodně trav, jahodník, žindava, plicník tm., konvalinka a další. Jako výstavky jsou zde zastoupeny staré duby.

Červený kříž

Jedná se o lokality tvořenou především nepravou kmenovinou s dominantním habrem. Podrost je druhově bohatý. Nejčastěji lze pozorovat hrachor, mařinku, žindavu či konvalinku. Benefitem z hlediska výskytu historických prvků je bezprostřední blízkost Těšanky, jiné historické prvky pozorovány nebyly.

Pod Zadním koutem

Na lokalitě jsou bohatě zastoupeny přírodní prvky. Prvky historické nebyly nalezeny. Jedná se o habřinu s malou příměsí lípy, břízy, dubu, modřínu. Nezřídka lze pozorovat habrové polykormony. V podrostu dominuje ostřice ch., dále se vyskytuje konvalinka, žindava, mařinky, plicník tm. aj.

Ve špici

Na lokalitě Převažuje nepravá kmenovina. Znaky pařezení se objevují na dubech, habrech, lipách. Občasně se vyskytuje modřín. Podrost je druhově relativně bohatý. Bohaté je zastoupení ostřice ch., dále se vyskytuje konvalinka, mařinka, žindava či hrachor. Místy je více vyvinuté keřové patro (mladé lípy). Na lokalitě je prováděna těžba. Historické prvky nebyly pozorovány

Nad Vápenkou

Tato plocha je omezená z horní strany hlubokým (2 m) zářezem cesty a zespodu loukou. Z větší části nepravá kmenovina, dominuje habr, dále dub, modřín. Podrost je druhově bohatý, patrný je vliv světla a lesního okraje, u louky keřový lem. Z druhů podrostu jsou nejčastěji zastoupeny ostřice ch., žindava, plicník tm., mařinka, babyka, jasan či brslen.

U Veselého

Jedná se o nepravou kmenovinu v blízkosti obce s dominancí dubu, v příměsi habr, lípa, modřín. Porost je prosvětlený, v podrostu se tak objevuje více trav či ptačí zob, babyka, brslen či hloh, k tomu se vyskytují stínomilnější lesní druhy jako konvalinka, mařinky, či ostřice ch.

Habrová stráň

Lokalita bohatá na přírodní prvky ve svahu s dominantním habrem. Místy dub, buk, hloh, bříza, lípa (ta směrem k jihu přibývá, i lipové polykormony). Velmi bohatý podrost, mařinka, medovník m., jestřábník, kostival, konvalinka, žindava, hrachor, plicník tm., jahodník, kuklík, ostřice ch., pstroček, j. mléč, starček a další. V rámci Ždánického lesa pravděpodobně druhově nejbohatší plocha. Vyskytují se doupné stromy i výstavky. Historické prvky jsou zastoupeny několika pozůstatky starých cest.

Třísky

Na lokalitě jsou zastoupeny především přírodní prvky, z prvků historických se vyskytují zářezy starých cest (dva velmi zřetelné). Ve vymezené ploše dominuje habr, v menší míře se objevuje dub. Z většiny se jedná o nepravou kmenovinu, vyskytuje se zde ale i několik polykormonů. V podrostu dost trav. Dále konvalinka, jestřábník, hrachor, plicník tm., mařinka, hlístník, žindava. Objevují se i světlomilnější druhy z okrajů – dřín, ptačí zob, babyka.

U Kepkova

Horní část lokality je lipová, občas se vyskytuje dub, habr, bříza. Relativně hojné jsou lipové polykormony. V podrostu ostřice ch., žindava, plicník tm., mařinka, prvosenka, konvalinka, kyčelnice c., medovník m., hlístník, hrachor, kuklík, j. mléč, jahodník. Z historických prvků je důležitá bezprostřední návaznost na hradiště Kepkov ve spodní části lokality.

Na kočáře

Dominuje nepravá kmenovina, místy s lipovými polykormony. Lípa je nejčastěji zastoupenou dřevinou, doplňují ji bříza, dub. Podrostu dominuje ostřice ch., dále žindava, konvalinka, plicník tm., mařinky apod., podrost hustý, vyskytují se i kapradiny. Lokalita byla původně rozdělena na dvě části, ale nakonec sloučena. Prostřední část je tak z hlediska výskytu prvků výmladkových lesů slabší.

U Vrčavy

Na lokalitě převládá nepravá kmenovina. Dominuje habr, dále dub, poměrně hojná je bříza. V podrostu mařinka, žindava, plicník tm., hrachor, jestřábník, konvalinka, zběhovec, hlístník či jahodník. V porostu je několik dubových výstavků. Historické prvky nebyly pozorovány.

Nad Růžodolem

Převládá nepravá kmenovina, ve spodní části dominuje habr, lokálně více dubu, břízy (horní část), lípy (horní část), modřín, buk. V podrostu mařinka, plicník tm., konvalinka, jestřábník, medovník m., žindava, hrachor, hlístník, hodně trav. Místy výraznější výskyt netýkavky m., třtiny křovištní. Na ploše se vyskytuje několik zářezů starých cest ve střední části, častěji po vrstevnici.

Nad rybníkem

Lokalita s bohatým zastoupením přírodních prvků. Z dřevin se objevuje dub, habr, lípa, výjimečně bříza. V porovnání s okolními plochami lze pozorovat nadstandardní počet polykormonů (lípa, habr). Podrost je penzem druhů podobný okolním plochám – mařinka, žindava, konvalinka, plicník tm., medovník m. a další. Výjimkou je však výskyt dvou méně častých druhů – vraního oka a především lilie zlatohlavé, u níž je to jediný pozorovaný výskyt v rámci vymezených ploch ve Ždánickém lese. V části u pole je znát ochuzení podrostu. Je zde znát výraznější splach, při větších srážkách zde pravděpodobně protéká značné množství vody. Historické prvky zde nalezeny nebyly.

Mezi pasekami 1-4

Jedná se o relativně úzké, ze stran značně prosvětlené pásy, s převažující nepravou kmenovinou a občasným výskytem polykormonů. Zvýšený přísun světla podmiňuje značný výskyt trav, ze stejného důvodu se uplatňují i netýkavka malokvětá či třtina křovištní. V podrostu kromě nich mařinka, konvalinka, hrachor, žindava či plicník tm., ve stromovém patře pak habr, lípa, bříza, dub, buk. Historické prvky nebyly nalezeny.

Pod jelenem 1

Na lokalitě se vyskytuje nepravá kmenovina a porosty se zbytky lipových polykormonů. Porost má dvě odlišné části – nad cestou habřina (menší část), výše nad ní pak porost s dominantní lípou a břízou (v tom zbytky polykormonů). Z dřevin se vyskytují habr, lípa, bříza, buk, dub. Druhové bohatému podrostu podrostu dominuje ostřice ch., dále například žindava, mařinka, plicník tm., hrachor, babyka, medovník meduňkolistý.

Pod jelenem 2

Oproti „sesterské“ lokalitě Pod jelenem 1 se na této ploše vyskytuje více pozůstatků polykormonů (dub, lípa), naopak podrost je druhově chudší. V tomto celkově starším porostu lze výjimečně nalézt i třešeň.

Klinař

Na lokalitě převládá nepravá kmenovina. Z dřevin je nejhojněji zastoupen habr, dále dub, bříza, lípa, buk, borovice lesní. V podrostu je nejčastější ostřice ch., doplňuje ji mařinka, žindava, plicník tm., barvínek, hrachor

Prostřední vrch

Nehomogenní lokalita ve vrcholových partiích Prostředního vrchu – lipové partie s břízou, habrové, habrové s modřínem, dubové, apod. Převládá nepravá kmenovina, občasné polykormony, místy hustěji (především lípa). V podrostu se objevují ostřice ch., mařinka, barvínek, konvalinka, hrachor, plicník tm., žindava, medovník. Historické prvky nebyly zaznamenány.

Pod širokou cestou

Na lokalitě se nejhojněji vyskytuje lípa, která místy tvoří polykormony. Méně zastoupenými dřevinami jsou bříza, habr, javor mléč či buk. Druhové penzum podrostu se podobá okolním plochám, historické prvky nebyly nalezeny.

Nad studánkou

Na lokalitě převažuje nepravá kmenovina se zbytky lipových polykormonů. Kromě lip se z dřevin objevuje habr, dub, bříza, buk. V podrostu se nejčastěji vyskytují ostřice ch., mařinka, plicník tm., hrachor, žindava, jahodník, kapradiny. Rozsah lokality byl zmenšen v důsledku čerstvého vytěžení části porostu. Z historických prvků se objevuje několik náznaků starých cest.

U široké cesty

Jedná se o nepravou kmenovinu s několika zbytky polykormonů. Z dřevin je nejčastější lípa, dále habr, bříza, buk, dub. Místy se objevují výstavky. Druhově bohatý je podrost – ostřice ch., barvínek, plicník tm., mařinka, konvalinka, medovník m., jahodník, kokořík, žindava, hrachor a mnohé další. Na okraji mlaziny je možné pozorovat val, jehož původ nebyl objasněn. Uvnitř porostu lze nalézt pozůstatek staré cesty.

Nad údolíčkem

Dominuje nepravá kmenovina, občasný polykormon. Ve stromovém patře se vyskytují habr, buk, dub, modřín, lípa. V podrostu dominuje ostřice ch., dále mařinka, konvalinka, různé druhy trav, plicník tm., pstroček. Na dně údolíčka pozůstatky starých cest.

Nad loukami u hráze

Nepravá kmenovina s pár pozůstatky polykormonů. Na horním konci lokality je hranicí pole, ze stran jehličnaté porosty. Habr, dub, buk, javor klen, v podrostu nejvíce konvalinka, mařinka, mladé kleny, babyka, ostřice ch., hrachor, celkově velké zastoupení semenáčků.

Nad hraničkami

Nepravá kmenovina, dominantní habr, v příměsi hodně dubu, místy modřín. V podrostu dominuje ostřice ch., dále mařinka, kyčelnice c., hrachor. V porovnání s plochami situovanými hlouběji v lesním komplexu druhově chudší. V porostu lze nalézt pěkný starý doupný dub. V severní části se nachází jeden zářez staré cesty.

Kukla – západ

Nepravá kmenovina. Dub, habr, místy lípa, významná příměs modřínu. Podrost povětšinou dosti chudý, místy více mařinky či trav. V porovnání s ostatními lokalitami z hlediska druhové rozmanitosti podprůměrné. Lokalita je zajímavá především výskytem několika starých cest v SZ části.

Kukla – východ

Nepravá kmenovina s dominantním habrem, dále dub, lípa, modřín. V druhově chudém podrostu dominuje ostřice ch. a mařinka, místy plicník tmavý. Historické prvky absentují. Přímá návaznost na pole se nijak výrazně neprojevuje.

Nebštych

Nepravá kmenovina se solidním zastoupením přírodních prvků. Habr, dub, lípa, buk, modřín. Pozůstatky pařezení patrné hlavně na habrech a lipách. Podrostu dominuje ostřice ch., místy více plicník tm., mařinka či hrachor. Historické prvky nebyly nalezeny.

Pod Letošovskou cestou

Převažuje nepravá kmenovina. Zajímavostí je fakt, že jsou zde z poměrně velké míry pařezené buky. Díky tomu je na lokalitě i vyšší relativní zastoupení dendrotelem. Doplňují je dub, habr, lípa (vše s pař. znaky). Podrostu dominuje ostřice ch., tvoří rozsáhlé koberce. Dále hlístník, mařinka, konvalinka. Ve střední části lokality lze nalézt dva hluboké zářezy starých cest orientované po vrstevnici.

U seče

Převažuje nepravá kmenovina, občasné polykormony (lípa, habr). Zajímavostí je příměs relativně mladých smrků v Z části. Z dřevin jsou nejčastější dub, buk, smrk, habr, lípa, modřín, v podrostu ostřice ch., konvalinka, mařinka, hrachor, hlístník.

Nad Klčemi

Z většiny nepravá kmenovina. Z dřevin výskyt dubu, habru, lípy, buku, modřínu. V podrostu velké zastoupení trav, hodně ostřice ch., dále mařinka, semenáčky buku, konvalinka, hrachor. Podél cesty k Sobůlkám lze nalézt pozůstatky starých cest.

U Vinohrádků

Mladý porost. Kombinace nepravé kmenoviny a mladých polykormonů. V rámci lokalit ve Ždánickém lese se tato nejvíce přibližuje aktivní pařezině. Pravděpodobně dochází k občasné těžbě palivového dřeva. Dominuje habr, dál se vyskytuje dub, borovice l., bříza. Podrost většinou chybí (borový opad), místy ostřice ch. či různé trávy, maliník. V okrajích lesa lze nalézt pozůstatky staré plužiny.

Nemotínek – hradisko

Lokalita ve vrcholových partiích kopce Hradisko. Převažuje nepravá kmenovina s občasnými zbytky polykormonů. Habr, dub, lípa, bříza, modřín, buk. Podrost většinou slabý, místy vůbec žádný (jehličnatý opad). Když se podrost vyskytuje, nejčastěji jsou (s nízkou pokryvností) zastoupeny ostřice ch., mařinka, plicník tm., hrachor, jahodník. V terénu lze nalézt jámu, která může být pozůstatkem archeologického průzkumu.

Hradisko – jih, sever

Lokalita je rozdělena slabším středním pásem s jehličnany na dva samostatné segmenty. Převládá nepravá kmenovina. Z dřevin se vyskytuje habr, dub, bříza, babyka, buk, modřín, jedle, lípa, smrk. V podrostu pak nejčastěji ostřice ch., medovník, konvalinka, hrachor, babyka, plicník tm., plicník l., žindava, mařinka, kokořík, v prosvětlenějších partiích různé druhy trav. Historickou hodnotu zvyšují dobře patrné  pozůstatky hradiska ve vrcholové části a roztroušené pozůstatky starých cest.

Za Lískovcem

Porost je tvořen především nepravou kmenovinou. Z dřevin se vyskytuje habr, dub, lípa, bříza, buk, v podrostu ostřice ch., mařinka, plicník tm., žindava, hrachor. Historické prvky nebyly pozorovány, cesta na hraně lokality je pravděpodobně relativně nová.

Lískovec

Nepravá kmenovina s několika zbytky polykormonů. Plocha je obklopena převážně modříny. Pozůstatky pařezení patrné hlavně na habrech a lipách. Podrost je v důsledku blízkosti jehličnanů druhově slabý, nejčastěji lze nalézt ostřici ch.

Šotnery

Jedná se o jednu z nejzajímavějších lokalit Ždánického lesa, na níž se snoubí bohaté zastoupení přírodních i historických prvků starých pařezin. Zastoupeny jsou téměř všechny kategorie obou skupin prvků. Nejvýznamnější jsou však pozůstatky polykormonů a přítomnost mohylového pohřebiště. U některých mohyl (které jsou v terénu dobře patrné) je znát, že byly prokopány pro potřeby archeologických výzkumů. Z dřevin se nejčastěji vyskytuje dub a habr, dále lípa, bříza, modřín, buk. V podrostu jsou to ostřice ch., mařinka, konvalinka, plicník tm., hrachor, různé druhy trav a mnohé další.