Metodika hodnocení

Hodnocení současného stavu a významu lokalit

Vhodnou prostorovou jednotkou pro inventarizaci výskytu starobylých výmladkových lesů je správní obvod obcí s rozšířenou působností (ORP). Jedná se o nejnižší jednotku územního členění s vlastním sídlem úřadu státní správy. Území jediného katastru není pro inventarizaci vhodné, protože je relativně malé a ne každá obec má vlastní obecní úřad. Inventarizací starobylých lesů výmladkového původu získáme důležité informace o jejich výskytu v daném území, jejich rozloze a současném stavu (zachovalosti a významnosti). Inventarizaci lze provádět pouze terénním průzkumem, prostředky dálkového průzkumu země výmladkový původ prokazatelně rozlišit nemohou. Při terénním průzkumu navíc mapovatel získává důležité informace o přítomnosti přírodních a kulturně-historických prvků, které jsou zásadní pro hodnocení významu lokalit starobylých výmladkových lesů (Maděra et al. 2016).

Základní průzkum slouží k prokázání výskytu starobylých výmladkových lesů ve zkoumaném území, k vymapování jejich plošného rozsahu a k základnímu hodnocení jejich významu. Mapovaným územím je obvykle správní obvod obce s rozšířenou působností. Mapování výskytu starobylých výmladkových lesů musí být založeno na celoplošném terénním průzkumu. Mapovatel prochází všechny lesní porosty (s výjimkou jehličnatých monokultur) a sleduje výskyt výmladkových polykormonů, které jednoznačně identifikují jejich výmladkový původ. V případě, že nalezne porost výmladkového původu, provede hodnocení zjištěných přírodních a kulturně-historických prvků. Výskyt těchto prvků hodnotí verbálně-numerickou stupnicí (viz níže). V mapě zaznamená hranice lokality a označí ji číslem, pod kterým pak eviduje i hodnotící formulář a terénní zápisky.

Hodnocení významu prvků

1 – žádný; 2 – malý; 3 – střední; 4 – velký; 5 – výjimečně velký

Při souhrnném hodnocení lokalit jsou kombinovány údaje o zastoupení dřevin výmladkového původu a významu jednotlivých přírodních a historických prvků. Pro zařazení lokalit lesů výmladkového původu do starobylých pařezin je rozhodující především stav stromového patra, resp. kolik se v současných lesních porostech zachovalo výmladkových polykormonů, tvořících základní a nejvýznamnější přírodní prvek starobylých pařezin. Výsledné hodnocení významnosti lokality vychází ze stupnice založené na kombinaci hodnocení rozsahu pařezin a jejich významu (viz níže).

 

Rozsah výskytu lesů výmladkového původu na lokalitě

1 – pařeziny na celé ploše

2 – pařeziny na větší části území (více než 50 % plochy)

3 – pařeziny na menší části území (méně než 50 % plochy)

 

Hodnocení významu a výsledné členění lokalit

A – významné starobylé pařeziny (A1, A2, A3)

B – starobylé pařeziny (B1, B2, B3)

C – nepravé kmenoviny (C1, C2, C3)

Podrobný průzkum lokalit starobylých výmladkových lesů má zejména následující cíle:

  • charakterizovat stav jednotlivých lokalit starobylých výmladkových lesů, zejména pak lokalit významných (kategorie A)
  • zmapovat, evidovat a popsat všechny dochované přírodní a kulturně-historické prvky
  • shromáždit podklady pro případnou ochranu a management lokality
  • zajistit vzájemnou kompatibilitu výsledků se základním průzkumem lokalit.

Podrobný průzkum se provádí zejména pro významné lokality starobylých výmladkových lesů. Mapují se všechny významné přírodní a kulturně-historické prvky. Jejich poloha se zaměří přístrojem GPS a provedou se potřebná měření. Výstupem je podrobný plán lokality v potřebném měřítku vycházejícím z velikosti lokality (1 : 500 až 1 : 5 000) a databáze přírodních a kulturně-historických prvků. Podrobný plán lokality může sloužit jako podklad pro vypracování plánu péče o významnou lokalitu starobylého výmladkového lesa.