Typickým příkladem úplného převodu pařezin na les vysokokmenný je lesní celek, nazývaný Zlodějský háj v katastru obce Starý Poddvorov (Buček 2010b). Zlodějský háj (154 ha) se nachází v Hustopečském biogeografickém regionu ve starosídelní panonské krajině. Tvoří lesní plošku v matrici polně-viniční zemědělské krajiny. Z historických pramenů vyplývá, že v 18. a 19. století byly ve Zlodějském háji nízké lesy s krátkou dobou obmýtí. V roce 1787 byl ve Zlodějském hájku hlavní dřevinou dub, obmýtní doba byla stanovena na 40 let. Ve vceňovacím operátu z roku 1844 je uveden nízký les s obmýtím 36 let, kde se vyskytují „duby s jednotlivými jilmy, habry a osikami smíšené“. V lesním hospodářském plánu, který v roce 1851 vypracoval nadlesní Heiniosch na období do roku 1886 je opět stanovena obmýtní doba na 36 let. Podle popisu porostů je možné určit zastoupení dřevin v roce 1851: dub 70 %, buk 23 %, osika 7 %. V roce 1906 bylo určeno převádět pařeziny na les vysokokmenný. V průběhu 20. století byly postupně všechny lesní porosty ve Zlodějském háji přirozenou obnovou nebo umělou sadbou přeměněny na lesy vysoké s dlouhou produkční dobou. V současné době zde převažují přírodě blízké smíšené listnaté porosty, v nichž hlavní dřevinou je dub zimní (Quercus petraea agg.), místy se vyskytuje i dub letní (Quercus robur). Významnou příměs v hlavní stromové úrovni tvoří jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v podúrovni habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides) a lípa srdčitá (Tilia cordata), vzácněji se vyskytují javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jilm habrolistý (Ulmus minor). Jednotlivě se vyskytuje i jeřáb břek (Sorbus torminalis), Vysazován byl dokonce i smrk ztepilý (Picea abies), stanovištně nepůvodní druh, kterému podmínky 2. bukodubového vegetačního stupně vůbec nesvědčí, takže se zachoval jediný chřadnoucí smrkový porost. Les výmladkového původu v současné době ve Zlodějském háji nenalezneme.