Zbytky plužiny patří k významným agrárním antropogenním tvarům, neboť dokládají dřívější zemědělské využití části území současných lesních porostů. V lesích se nejčastěji zachovaly agrární terasy, svahové stupně tvořené téměř vodorovnou, zpravidla úzkou a dlouhou plošinou a příkřejším svahem terasy. Časté jsou také kupovité agrární haldy, vzniklé složením z kamenů, vysbíraných v polích. Jejich spojením vznikají protáhlé agrární valy (Kirchner & Smolová 2010).
Agrární terasy, haldy a valy byly v minulosti často porostlé dřevinami, využívanými výmladkovým způsobem. Proto se na nich v současnosti někdy zachovaly významné staré polykormony i mimo souvislé lokality starobylých výmladkových lesů. Např. v okolí obce Hlína (ORP Ivančice) se zachovala soustava agrárních valů a hald se starými polykormony dubu zimního (Quercus petraea agg.) a javoru babyky (Acer campestre). Zdejší kamenice se v minulosti využívaly jako obecní pastviny a zároveň sloužily jako zdroj palivového dřeva. Dnes jsou tyto historické struktury vesměs ohroženy zarůstáním náletem akátu (Robinia pseudacacia), který se vyskytuje na plošinách agrárních teras, dříve zemědělsky využívaných (Buček & Černušáková 2016).
Agrární val poblíž obce Hlína
Zřejmě v rámci celé České republiky je výjimečný výskyt drobných lesíků s převahou výmladkového habru (Carpinus betulus) v nadm. výšce až přes 600 m, tedy na pomezí 4. bukového a 5. jedlobukového vegetačního stupně, v Sýkořské hornatině a Pernštejnské vrchovině (ORP Tišnov, ORP Bystřice n. P. a ORP Boskovice). Tyto lesíky jsou vždy lemovány kamenicemi z rulového kamení, vynášeného po staletí z okolních polí. I zde se většinou jedná o bývalé pastviny s jednotlivě rozptýlenými stromy, které nebylo možno pro extrémní poměry (mělké kamenité půdy a drobné skalky) jinak využít. V mnoha případech lze najít hromady kamenů i uvnitř habrových pařezin. Například u Synalova pod Sýkořem je část habrového porostu uvnitř obehnána rovnanou zídkou, která zřejmě kdysi chránila před pastvou ovocný sad. Na mnoha místech v této jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny se v současných výmladkových habrových lesích nacházejí i zbytky agrárních teras a mezí.
U Doubravníka na strmých svazích kopce Vinohrad k řece Svratce byl dokonce objeven systém pěti původem středověkých vinohradních teras s kamennými zídkami, dnes zarostlých výmladkovými porosty habru (Hrádek 2008).