ORP Uherský Brod

Základní údaje

Území SO ORP Uherský Brod se nachází na jihovýchodě České Republiky a hraničí se Slovenskou republikou. Má plochu 47 335 ha a zahrnuje 38 katastrálních území. Starobylé výmladkové lesy včetně nepravých kmenovin zde byly nalezeny na 3 701 ha, což je zhruba 24 % plochy lesů. Z hlediska nadmořské výšky a výskytu hlavních porostotvorných dřevin lze ORP rozdělit na část s převahou dubu a část s převahou buku lesního. Mezi nimi je určitá přechodová zóna. V části s převahou dubu a v přechodové zóně se dnes nachází nejvíce výmladkových lesů. Těžiště jejich výskytu je v lesních celcích severně od řeky Olšavy, kolem Vlčnova a potom na severně orientovaných svazích hřebene Lesná – Studený vrch – Troják. V bukové části se dochovaly jen nepatrné zbytky původně mnohem rozsáhlejších výmladkových lesů.

Celkem bylo v SO ORP Uherský Brod vymapováno 31 segmentů výmladkových lesů, z toho 3 segmenty v kategorii významné starobylé pařeziny (s plochou 357 ha), 12 v kategorii starobylé pařeziny (s plochou 1845 ha) a zbytek, 16 segmentů v kategorii nepravých kmenovin (s plochou 1499 ha). Do nejvýznamnější kategorie byly zařazeny segmenty Vlčnovský háj, Obora nad Veletinami a Valy nad Záhorovicemi. Vlčnovský háj je významný zejména z hlediska přírodních prvků, jde o území chráněné jako přírodní rezervace s cennými ohroženými druhy jako např. ladoňky dvoulisté chlumní s četným výskytem polykormonů. Polykormony zde lze nalézt staré velmi mohutné, ale i poměrně mladé, což dává naději na zachování výmladného charakteru i do budoucna. Historické prvky jsou zde nicméně zastoupeny méně (ale jsou přítomny – hraniční kameny, příkopy, staré cesty). Lokalita Obora nad Veletinami je poměrně rozsáhlá a různorodá. Staré porosty mají jasný výmladkový charakter, jsou zde dochované významné polykormony, řady hlavatých stromů a mohutné hraniční duby. Oproti Vlčnovskému háji je zde řada významných historických prvků od velmi starých po poměrně novodobé – studánka, kde se podle pověsti zastavili Cyril a Metoděj, vymezení hranice, pozůstatky po zbořeném zámečku Pepčín nebo pozůstatky skrýší partyzánů z druhé světové války. Třetí lokalita má opět výmladkové polykormony a jedinečné hlavaté stromy, plocha pařezin zde nicméně nedosahuje takového rozsahu, proto je lokalita zařazena do kategorie A3. Lokalita vyčnívá historickými prvky a pověstmi, které se vážou k vrcholu Valy, kde je dochovaný obranný val jako pozůstatek opevněného hradiska. Nalezly se zde mince z doby římského císaře Trajána. Místo je opředeno několika pověstmi.

Řada cenných prvků je i na dalších lokalitách zájmového území, nechybí technické památky jako zarostené staré lomy, církevní památky – kapličky, morové hroby, křížky, léčivé prameny (kyselky) známé a využívané po staletí nebo staré hraniční kameny. Poměrně často se v zájmovém území setkáváme s určitou disproporcí mezi výskytem historických a přírodních významných prvků starobylého výmladkového lesa. Tak na řadě míst s unikátními historickými prvky (slovanské mohyly, hraniční kameny) a doloženým historickým výskytem pařezin jsou dnes porosty, které lze charakterizovat v lepším případě jako nepravé kmenoviny, v horším jako jakési směsi nepravých kmenovin a vysokého lesa. Oproti tomu lze při objevování krajiny nalézt místa, kde historické prvky chybí nebo dokonce ani není historicky doložen les, ale kde jsou obdivuhodné polykormony – například remízek v severní části NPR Porážky (tyto lokality nebyly až na drobné výjimky vymapovány jako segmenty výmladkových lesů vzhledem k chybějící historické kontinuitě lesa). Na řadě míst tak došlo k vytlačení prvků výmladkového lesa z rozsáhlých ploch do okrajových lokalit. Dalším pozorovaným fenoménem je vliv intenzivního chovu zvěře. V zájmovém území se ukazuje, že na místech, kde je dnes nebo byl v nedávné minulosti provozován intenzivní chov zvěře (především daňků), je podstatně vyšší zastoupení významných polykormonů. Zdá se, že zaměření na chov zvěře působilo pozitivně na zachování výmladkového charakteru lesa snad proto, že produkce dříví nehrála takovou roli jako v jiných porostech. Zcela specifickým fenoménem v rámci SO ORP Uherský Brod jsou zbytky bukových výmladkových lesů. Ty si zaslouží pozornost, i když jsou dnes jen nepravými kmenovinami s občasným výmladkovým dvojkmenem. Jsou nepatrnými zbytky původně rozsáhlých bukových pařezin v chladnějších polohách v rámci zájmového území a ukazují na to, že ztráta výmladkového charakteru porostu u buku je mnohem rychlejší (díky vitálnější přirozené obnově než u dubu a menší výmladkové schopnosti buku) a navíc pravděpodobně k opuštění výmladkového hospodaření došlo u bukových porostů dříve než u porostů v dubové části území.

 

Přehled a charakteristika  vymezených původem výmladkových segmentů