ORP Moravský Krumlov

Základní údaje

Ve správním obvodu ORP Moravský Krumlov se nachází snad nejhodnotnější lokality starobylých lesů v České republice. Jedná se především o jižní polovinu Krumlovského lesa a Bohutický les s rozsáhlými komplexy doubrav výmladkového původu, ve kterých se vzácně snoubí přírodní hodnota s kulturně-historickým významem. V severozápadní části ORP, v údolích Jihlavy a především Rokytné, lze nalézt starobylé výmladkové lesy odlišného charakteru. Jedná se o porosty strmých svahů říčních údolí, v nichž je původ podstatné části zachovaných polykormonů podmíněn svahovými procesy, nikoliv výhradně činností člověka. Historických prvků je v tomto prostoru méně. Třetí oblastí je jihozápadní část ORP charakteristická drobnějšími lesními celky. I zde lze roztroušeně pozorovat dochované pozůstatky výmladkového hospodaření.

 

Z hlediska geomorfologického členění ČR (Demek & Mackovčin, 2014) náleží studované území do oblasti, v níž přechází geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval do Jevišovické pahorkatiny. Ze severovýchodu zasahují do plochy ORP výběžky Boskovické brázdy a Bobravské vrchoviny. Střet těchto různorodých celků je patrný v pestré geologické stavbě. Objevují se permokarbonské sedimenty Boskovické brázdy, vyvřeliny brněnského plutonu, krystalinikum moldanubika a moravika, hadce či ostrůvky vápenců.

Jižní část ORP spadá do 1. lesního vegetačního stupně, jde však především o plochy nelesní. Lesní porosty náleží téměř výhradně do 2. vegetačního stupně (bezbukové varianty). Jedná se o plochy s přírodě blízkými listnatými porosty s převahou dubu zimního (Quercus petraea), s příměsí habru obecného (Carpinus betulus), lípy malolisté (Tilia cordata), javoru babyky (Acer campestre), vzácně též buku lesního (Fagus sylvatica), jeřábu břeku (Sorbus torminalis), dubu letního (Quercus robur), dubu ceru (Quercus cerris), dubu šipáku (Quercus pubescens) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Časté jsou však i nepůvodní porosty trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V keřovém patře se vzácně vyskytují dřín jarní (Cornus mas), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), růže (Rosa rubiginosa, R. agrestis), častější druhy jsou bez černý (Sambucus nigra), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus), brslen evropský (Euonymus europaeus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže podhorská (Rosa dumalis), růže šípková (Rosa canina).

 

Rozmanitá geologická stavba, podmíněná i diverzitou reliéfu dává vznik velkému množství různých typů lesních společenstev druhého vegetačního stupně. Nejčastěji zde nalezneme kyselé doubravy (Querceta petraeae lichenoso-muscosa) až zakrslé borové doubravy (Querceta pinea humilia), dále habrové doubravy (Carpini-querceta inf.), habrové doubravy s lípou (Carpini-querceta tiliae inf.), misty, zejména na prudkých stinných štěrkovitých svazích nad řekami i habrové javořiny (Carpini-acereta), v údolích s vodotečí potoční olšové jaseniny (Fraxini.alneta inf.) a na bazických podkladech fragmenty společenstev dřínových doubrav (Corni-querceta petraeae-pubescentis subhumilia). Dle mapy potenciální vegetace ČR zde převažují subacidofilní středoevropské teplomilné doubravy (Neuhäuslová et al. 1998).

Území je kontinuálně osídleno již mnoho tísíciletí, nachází se zde řada pravěkých hradisek (např. Leskoun a Mokrý žleb) či sídliště datovaná od středního paleolitu až do doby halštatské. U Vedrovic se nacházela významná neolitická sídelní aglomerace. V území najdeme, kromě pozůstatků sídel, i řadu dalších stop po činnosti člověka, hustou síť pozůstatků starých úvozových cest, mohutné obilní jámy neznámého stáří, skupiny balvanů, kamenné řady, valy, bermy nebo opevněná návrší. Nejvýznamnější jsou ovšem pozůstatky po pravěké těžbě rohovců, a středověké těžbě granodioritu s vysokým obsahem draselného živce, jako jsou šachty, těžební jámy, haldy, dílenské okrsky s deponii štípaných artefaktů, kamennou industrií i keramikou. V jedné šachtě byly nalezeny dvě kostry datované cca 5 300 BP (Oliva, 2010). Historickou dominantou západní části ORP je zřícenina templářského hradu Templštejna, postaveného koncem 13. století.

Krumlovský a na jihu navazující Bohutický les jsou tedy z výše uvedených důvodů jednou z nejvýznamnějších lokalit starobylých výmladkových lesů v České republice. Jako lesní komplex je toto území uváděno již na mapách prvního vojenského mapování. Výmladkovým způsobem se zde hospodaří od prvopočátku lidského působení na lesy. Celá oblast však byla velkoplošně těžena za druhé světové války pro účely výroby dřevoplynu. Výmladkové lesy se zde tak obnovily velkoplošně. Do dnešních dnů se zde zachovala přírodě blízká druhová skladba porostů, ve kterých zcela převažuje výmladkový původ. Větší část dubových porostů má vyjednocené kmeny, představují tedy charakteristické nepravé kmenoviny, ale na nemalé rozloze se stále zachovaly polykormony, často mohutných rozměrů, svědčící o starobylosti a kontinuitě výmladkového hospodaření. Vyjednocování kmenů zde vedlo ke vzniku bazálních stromových dutin, často zvodnělých (dendrotelmy). Staré kmeny dubů se stávají vhodnými biotopy pro xylofágní hmyz a následně slouží jako doupné stromy. Při terénních průzkumech zde byli často pozorováni strakapoud velký, datel černý a vzácněji i párek dudků chocholatých.

Rozloha správního obvodu ORP Moravský Krumlov činí 22 215 ha. Lesní pozemky zaujímají 31 % z této plochy (ČSÚ 2015). V rámci terénního průzkumu zde bylo vymezeno 37 lokalit lesů výmladkového původu o celkové rozloze 2 990 ha. Tato hodnota reprezentuje 43 % z celkové výměry lesních pozemků. Na počet nejvíce bylo vymezeno lokalit nepravých kmenovin – 17 ploch (celkem 517 ha). Největší rozlohu však zaujímají významné starobylé pařeziny – 1899 ha (celkem 7 ploch). Důvodem je především zařazení lokality Obora Krumlovského lesa o ploše 923 ha. Lokalit starobylých pařezin bylo vymezeno 13 (celkem 574 ha).

Nejmohutnější výmladkové polykormony byly nalezeny v nejjižním výběžku Bohutického lesa u obce Kadov. Jedná se o zbytek nepravé kmenoviny uprostřed akátových lesů, ale na jejím okraji je řada hraničních výmladkových polykormonů dubu letního (Quercus robur), z nichž nejmohutnější měří u báze v obvodu 9 metrů, průměr polykormonu je 3,7 m, obsahuje 7 kmenů, z nichž 3 jsou již mrtvé. Rekordní polykormony lze stále ještě spatřit v Lesonickém lese, ve kterém se již začíná těžit a starobylé výmladkové lesy jsou zde tudíž silně ohroženy. Za zmínku stojí polykormon habru obecného (Carpinus betulus) s obvodem při bázi 9,8 m a průměrem 3,5 m, jenž čítá 10 kmenů, z toho 3 mrtvé. Zajímavý je také dub zimní (Quercus petraea) o obvodu při bázi 7,42 m a průměrem 2,2 m s 8 kmeny. V Lesonickém lese lze najít i další pozoruhodnosti, jako například zachovalý hraniční kámen z roku 1687, hustou síť starých cest či zachovalý agrární val a agrární terasu. Na severním svahu, u pozůstatku odtěženého vrcholu Leskouna, se zachoval fragment starobylého výmladkového lesa s vyšší hustotou polykormonů. Severním směrem navazuje komplex Krumlovského lesa. V jeho jižní polovině se nachází asi nejcennější starobylé výmladkové lesy zachovalé díky existenci obory LZ Židlochovice. Fenoménem tohoto lesního komplexu je reliéf holoroviny s nevýraznými vrcholky s roztroušenými balvany, v jejichž okolí jsou pozůstatky pravěké těžby a současně vysoká hustota výmladkových polykormonů. K fascinujícím prvkům patří megalitické kamenné kruhy. V severovýchodním výběžku lesa na svazích nad meandrem řeky Rokytné se nachází NPR Krumlovsko-Rokytenské slepence, kde jsou příkladné ukázky lesních světlin s výskytem teplomilných a světlomilných druhů rostlin, z nichž jsou nádherné rozhledy do krajiny a na samotné město Moravský Krumlov. K zajímavostem patří do sprašových nánosů vyhloubená sklepení na lesním okraji u obce Rokytná).

V severozápadní části ORP, jíž dominují údolí Jihlavy a Rokytné, lze vymezit dva základní typy starobylého výmladkového lesa. Prvním z nich jsou výše zmiňované porosty říčních svahů s bohatým výskytem polykormonů lípy malolisté (Tilia cordata), habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petraea) či javorů (Acer pseudoplatanus, A. platanoides). Druhým jsou pak porosty navazujících plošin, kde se mezi hojnými plochami jehličnanů (nejčastěji Pinus sylvestris) zachovaly doubravy mající často charakter nepravých kmenovin, s místně bohatším zastoupením polykormonů. Zatímco na svazích zpravidla absentují historické prvky, v plošších partiích lze nalézt pozůstatky dřívější lidské činnosti, především fragmenty starých cest či zbytky těžebních depresí.

 

Přehled a charakteristika vymezených segmentů lesa výmladkového původu

 

 

Pustina u Kadova

Okrajová část porostu severně od kóty Pustina (329 m n.m.) v zatáčce silnice z Miroslavi do Kadova, sousedí s polem. Zbytek doubravy výmladkového původu mezi akátinami. Druhové složení s převažujícím dubem zimním I letním, javorem babykou, habrem obecným, lípou malolistou, v keřovém patře s bezem černým, lískou obecnou, brslenem bradavičnatým i evropským.

Velmi cenný okraj porostu s hraničními mohutnými polykormony dubů letních (cca 10 polykormonů s obvodem na bázi blížícím se 10 m a průměrem až ke 3 m). Jsou u nich dobře vyvinuté bazální centrální dendrotelmy, v porostu se nacházejí i dendrotelmy bazální okrajové na jiných dřevinách (např. javor babyka). Lze nalézt I doupné stromy.

Relativně pěkný lesní okraj s keři je ruderalizován blízkostí pole. Také uvnitř porostu najdeme řadu ruderálních druhů, ale take pravé lesní druhy (Convalaria majalis, Pulmonaria obscura, Poa nemoralis, Lilium martagon, Polygonatum multiflorum, Corydalis cava). Na okraji porostu nezřetelný hliněný agrární val.

Pod silnicí starý zarostlý lom, z něhož vytéká malý potok, v létě vysychající, který zde vytváří asi 3-4 m vysoký vodopád! Z lomu je zřetelný náznak stare cesty.

Lesonický les

Rozlehlý listnatý porost výmladkového původu na svahu severozápadní expozice, misty se zachovalými přestárlými segmenty středního lesa nebo i nízkého lesa s polykormony. V druhové skladbě převažují dub zimní, na lesních okrajích i dub letní a jeden vzrostlý jedinec dubu ceru, habr obecný, lípa malolistá, javor babyka, jasan ztepilý. V porostu lze stále najít velké množství prastarých výmladkových polykormonů všech zmíněných druhů dřevin, některé s krásnými pařezovými hlavami, prokazující starobylý výmladkový původ, hojné jsou i dendrotelmy, doupné stormy a výstavky. V synuzii podrostu nalézáme řadu pravých lesních druhů (Mercurialis perennis, Hepatica nobilis, Asarum europaeum, Cynanchum vincetoxicum, Pulmonaria officinalis, Convalaria majalis, Luzula nemorosa, Poa nemoralis, Carex digitata).

Na spodním okraji lesa lze najít hraniční stromy (dub letní), hraniční (agrární) val, místy tvoří až dvojitou terasu. Porost je protkán sítí starých cest (i úvozových). Nedaleko hraničního dubu letního je zachovalý hraniční kámen z roku 1687 a s písmeny F H a pod nimi V L.

V horní části porostu je terén rozbrázděn řadou jam (těžební jámy?, jámy po dopadech granátů?).

Bohužel porost se nachází v obnově, je zde řada paralelních pasek, v horní rovinaté části již převažují borové a akátové kultury.

Panský les

Listnaté porosty s převahou dubu zimního na SV členitých svazích pod kótou 323 m n.m. Na západním a východním okraji je porost lemován akátinami, na východním okraji je v kontaktu s lomem pod Leskounem. V druhové skladbě kromě dubu zimního najdeme častěji habr obecný, lípu malolistou a javor babyku. Většina porostů je výmladkového původu s vyjednocenými kmeny (nepravá kmenovina), někdy i v relativně nedávné minulosti, proto zde najdeme dendrotelmy v celé sukcesní řadě. Uvnitř porostu na ve spodní části se roztroušené vyskytují i výmladkové polykormony (většinou dub zimní) starobylého původu. Některé části porostu jsou s převažujícím habrem výmladkového původu. Lze nalézt I řadu doupných stromů. V synuzii podrostu se nacházejí hojně pravé lesní druhy (Polygonatum multiflorum, Galium odoratum, Convalaria majalis, Luzula nemorosa, Carex pilosa, Brachypodium sylvaticum, Poa nemoralis, Festuca ovina). Porost je místy rozpracován těžbou, na lesní pasece nalezen jeden keř Rosa agrestis.

Porost je protkán sítí starých lesních cest, nedaleko kóty 323 na křižovatce lesních cest je vyvrácený hraniční kámen opřený o strom s letopočtem 1750. Ve spodní části porostu je nápadně zvlněný svah, rozrytý (pravěkou?) těžbou, jinak se roztroušeně nacházejí malé lomy. Na horním okraji směrem k poli je patrný náznak hraničního (agrárního) valu.

Pod Leskounem sever

Porost na severních svazích vrchu Leskoun. Porosty dubu zimního výmladkového původu, většinou s vyjednocenými kmeny (nepravá kmenovina). Na hřbítcích malé světliny, přirozený vtroušený výskyt borovice lesní, v příměsi také lípa malolistá a javor babyka. Místy se zachovaly i výmladkové polykormony, zejména pod jedním z balvanitých vrcholů kopce. V podrostu pravé lesní druhy (Carex pilosa, Anemone ranunculoides, Hepatica nobilis, Luzula nmorosa, Melitis melysophyllum, Mercurialis perennis), vzhledem k vysokým stavům zvěře je zde ale podrost ruderalizován. Dendrotelmy a doupné stromy výjimečně, jde o relativně mladý porost.

V porostu lze najít staré cesty, male lomy na kámen, na vrcholu Leskouna bylo hradisko, jedná se tedy o významné archeologické naleziště.

Pod Leskounem jih

Malý zbytek porostu výmladkového původu uprostřed akátin na bázi jižních svahů Leskouna. Zachováno relativně dost výmladkových polykormonů dubu zimního, lípy malolisté, většinou ale jen se dvěma (max. třemi) kmeny. Hojné jsou bazální dendrotelmy (centrální i boční), roztroušeně i doupné stromy. Pravé lesní druhy (Poa nemoralis) jsou potlačeny silně ruderalizovaným podrostem (Chelidonium majus), hojný je i Vinca minor.

V terénní sníženině se nachází v oblasti vzácný a nepříliš vydatný pramen, obestavěný drobnou stavbou.

 

Pod oborou jih

Pečlivě vyjednocená nepravá kmenovina s převažujícím dubem zimním a lípou malolistou na jižním cípu Krumlovského lesa ještě před oborním plotem. Rovinatý reliéf. Mnoho pravých lesních druhů (Melica uniflora, Poa nemoralis, Pulmonaria officinalis, Polygonatum multiflorum, Symphytum tuberosum, Camanula rapunculoides, Viola recichenbachiana). Hojné dendrotelmy, často na lipách, roztroušené doupné stromy.

Osada Vedrovice

Jižní část obory Krumlovského lesa východně od obce Vedrovice. Zaoblený hřbet skoro Z-V průběhu obklopený dokola svahy a údolími. Součást rozsáhlých dubových lesů obory, převažuje dub zimní výmladkového původu s hojnými starobylými výmladkovými polykormony. Vtroušená je i lípa malolistá a javor babyka. Synuzie podrostu silně ovlivněna zvěří, velmi kyselé stanoviště. Na vrcholcích s roztroušenými balvany světliny. Hojné doupné stromy a dendrotelmy.

Prostor pravěké osady a pohřebiště Vedrovice, součást pravěké těžební krajiny.

U Rakšické brány

Izolovaná doubrava výmladkového původu okolními akátovými porosty od zbytku rozsáhlých dubových lesů v oboře. Nepravá kmenovina s roztroušenými starobylými výmladkovými polykromony. Výskyt dendrotelem, doupných stromů.

Velatická mohyla pod Leskounem

Členitý reliéf jižního okraje obory se dvěma paralelními hřbety táhnoucími se z paroviny směrem na jihovýchod porostlý nepravou kmenovinou dubu zimního s vice či méně zastoupenými starobylými výmladkovými polykormony. Hojné doupné stromy, dendrotelmy již poněkud méně. Na nezřetelných vrcholcích roztroušené balvany s prosvětlenými porosty.

Porost na lokalitě Velatické mohyly pod Leskounem, součást pravěké těžební krajiny. Na jednom lesním okraji náznak hraničního valu, přítomnost starých cest.

Bohutický les

Porosty s převahou dubu zimního na mírných svazích s různými expozicemi západně od obce Bohutice. Velká část vymezeného porostu má výmladkový původ. Místy lze pozorovat hojnější výskyt polykormonů, většinou se však jedná o nepravé kmenoviny. Kromě dubu zimního nalezneme v porostu habr obecný, javor babyku, lípu malolistou či trnovník akát. Často je vyvinuté poměrně bohaté keřové patro, především díky přístupu značného množství světla. Nejčastěji se v něm objevuje ptačí zob, hlohy ši růže. V podrostu se hojně vyskytují pravé lesní druhy jako je Convalaria majalis, Brachypodium sylvaticum či Poa nemoralis. V terénu lze pozorovat množství geomorfologických památek dřívějšího využívání krajiny – pozůstatky těžebních jam, starých cest či hraniční kameny.

Obora Krumlovského lesa

Rozsáhlé výmladkové doubravy obklopující v půlkruhu ze severozápadu Vedrovice. Hojné zastoupení starobylých výmladkových polykormonů, časté dendrotelmy, doupné stromy a výstavky. Na vrcholcích s roztroušenými balvany světliny.

Centrum pravěké těžební krajiny s řadou zachovalých lomů, kamenných kruhů, menhirů, starých cest a stezek. Na severním okraji lokality opravená kaplička. Nejcennější část Krumlovského lesa!

U zastávky

Porost napravo od silnice vedoucí z Moravského Krumlova do Maršovic, na západním okraji Krumlovského lesa. Lesní komplex před oborním plotem rozpracovaný soustavou obnovních prvků. V porostních žebrech doubravy výmladkového původu s roztroušenými výmladkovými polykormony. Relativně hojné dendrotelmy a doupné stromy. V dubových mlazinách jsou patrné i pařezové výmladky bujnějšího růstu než semenáče. Vyskytují se i holiny pouze s pařezovými výmladky.

Za myslivnou

Porost nalevo od silnice vedoucí z Moravského Krumlova do Maršovic, na západním okraji Krumlovského lesa. Dubové nepravé kmenoviny na členitých svazích nad železniční trait z Moravského Krumlova do Moravských Bránic. Roztroušeně se vyskytují výmladkové polykormony, hojné jsou dendrotelmy, výstavky a doupné stromy. V synuzii podrostu mnoho pravých lesních druhů (Carex pilosa, Carex michelii, Poa nemoralis, Festuca ovina), vzácně se vyskytují Cotoneaster integerrimus, Sorbus torminalis, Conus mas, Pyrus pyraster. Některé porosty jsou rozpracované k obnově, výsledkem prosvětlovací seče jsou otevřené porosty s etáží dubových výmladků z pařezů, v této fázi to vypadá jako úspěšný převod na střední les. Na přechodu lesů k polím se nacházejí lesní okraje, vlivem polí ale ruderalizované. V údolí protéká potok, podél kterého je zachovalý fragment potočních olšin se starými výmladky olše lepkavé. V segment spatřen pár dudka chocholatého. Velmi pestrý segment z hlediska typologického.

V porosty jsou zřetelné staré úvozové cesty.

 

U krmelce

Nepříliš rozsáhlý porost dubové nepravé kmenoviny, místy silně proředěný s náletem břízy. Na severním okraji se nachází velký krmelec, okolo něho roztroušené výmladkové polykormony. Roztroušeně se vyskytují výstavky, doupné stromy a dendrotelmy. U cesty nalezena Rosa rubiginosa.

V proředěném porostu se nachází ruina budovy, zachovaly se staré cesty a lomy.

U křížku

Malý segment nepravé dubové kmenoviny, na jeho jižním okraji se nachází křížek z roku 1856.

U stavení

Dubová nepravá kmenovina za místem zvaným U stavení, za lesní silnicí z Krumlova do Maršovic. Roztroušeně výmladkové polykormony, výstavky, doupné stromy a dendrotelmy.

U silnice dva jámové lomy.

 

Mezi borovicemi

Úzký pruh doubravy mezi mladými borovými tyčovinami. Nepravá kmenovina s roztroušenými výmladkovými polykormony, doupnými stromy, výstavky a dendrotelmami.

Kobyla

Východní svahy obory od Maršovic až k řece a železnici na severu. Dubové porosty výmladkového původu místy s hojným výskytem výmladkových polykormonů, doupných stromů, výstavků a dendrotelem. Na vrcholech roztroušené balvany a lesy jsou prosvětlené. Některé polykormony mohutných rozměrů jsou znamením starobylosti tohoto výmladkového lesa.

Součást pravěké těžební krajiny, lokalita horákovského sídliště. Na stromě svatý obrázek (na křižovatce cest U Antoníčka). Porosty se sítí starých cest, hlubokých úvozů. Na vrcholech archeologické lokality, kamenné řady, kamenné kruhy.

Réna

Členité území mezi železnicí vedoucí z Krumlova do Bránic a řekami Rokytnou a Jihlavou obsahující prudké svahy, úzké hřbety i rovinaté území. Severní výběžek Krumlovského lesa, na východě končí pod bránickým železničním mostem. Převažují dubové porosty výmladkového původu, na svazích s příměsí lípy malolisté i velkolisté, javoru babyky, habru obecného. Na některých místech hojný dřín jarní, nalezen i dub pýřitý. Výmladkové polykormony místy hojně, některé prokazují prvky starobylosti. Hojné dendrotelmy, doupné stromy (spatřen datel černý, strakapoud velký), výstavky, pravé lesní druhy (např. Dentaria bulbifera, hojná populace Cyclamen purpurascens). Na prudkých svazích a hřbetech lesní světliny. Dole u řeky hraniční strom dub letní, také dva hlavaté jilmy habrolisté.

V porostech se zachovaly staré lesní cesty, včetně nkolika souběžných úvozových, křížek z roku 1901. Na západním hřbetu Rény je patrný dlouhý (vice než 100 m) příkop v místě eneolitického hradiště. Roztroušené balvany, hromady štěrku z nichž vyrůstají často výmladkové polykormony. Roztroušené malé jámové lomy.

Budkovice

Porosty na svazích pravého břehu Rokytné, sahající až k železnici, již mimo oboru. Prudké svahy rokytenských slepenců porostlé zakrslými doubravami, místy s habrem na nejextrémnějších stanovištích s borovicí lesní. Na horní rovinaté části s příměsí sprašových hlín se roztroušeně vyskytuje dřín jarní, růže vinná a jeřáb břek. Výmladkové polykormony jen ojediněle, stejně jako výstavky, doupné stromy a dendrotelmy. Pravé lesní druhy hojné, na prudkých svazích a hřbítcích lesní světliny. U řeky staré, přerostlé, zanedbané hlavaté stromy vrby bílé. Fragment potoční jasanové olšiny s několika statnými polykormony olše lepkavé.

Místy staré lesní cesty a pěšiny, na vrcholové plošině se nacházelo hradiště už z pozdní doby kamenné a doby bronzové.

Pod železnicí

Prudké svahy pod železnicí u Němčic, mimo oboru. Dubové lesy výmladkového původu, roztroušeně výmladkové polykormony, dendrtelmy a doupné stromy, misty hojný dřín jarní, přimíšený jasan ztepilý, javor babyka, na okrajích též trnovník akát. Nevelká lokalita.

Nad železnicí

Vypouklý svah nad železnicí mezi Budkovicemi a Němčicemi. Doubravy výmladkového původu s roztroušenými výmladkovými polykormony, dendrotelmami a doupnými stromy. Na vystupujících skalkách nad železnicí lesní světliny s vřesem a borovicemi.

NPR Krumlovsko-rokytenské slepence východ

Porosty na prudkých svazích nad řekou Rokytnou a jejího pravostranného přítoku. Část lokality náleží do východní části NPR Krumlovsko-rokytenské slepence. Převažují dubové nepravé kmenoviny, s roztroušenými dendrotelmami a doupnými stromy, na prudkých svazích v rezervaci lesní světliny a řada druhů dřevin – lípa malolistá, habr obecný, jeřáb břek, jeřáb dunajský, hrušeň lesní, javor babyka, dřín jarní, skalník celokrajný a další, hojně výmladkových polykormonů. Lesní okraje jsou ruderalizované blízkostí polí.

Na lesní pěšině hraniční kámen bez uvedeného letopočtu.

NPR Krumlovsko-rokytenské slepence západ

Porosty na prudkých svazích nad meandrem řeky Rokytné v Moravském Krumlově západní části NPR Krumlovsko-rokytenské slepence a přilehlých plošinách. Většinou jen dubové nepravé kmenoviny. Výmladkové polykormony jen vzácně, stejně jako dendrotelmy. Naopak větší množství výstavků. Porosty s vysokou druhovou diverzitou – dub zimní, dub letní dub pýřitý, jeřáb břek, habr obecný, javor babyka, hojný dřín obecný. Na svazích lesní světliny.

U obce Rokytná zasahují do okraje lesa sklepy vykopané ve sprašových nánosech. Na světlině nad Moravským Krumlovem na vyhlídce smírčí kříž z roku 1881.

Skalický hájek

Lokalita je situována v interiéru hájku, v jejím okolí dominují akátiny. Leží ve svahu s převažující jihozápadní expozicí. V jihovýchodním cípu lokality acidofilní teplomilné doubravy s kostřavou ovčí či vřesem, především na horní hraně svahu bohatší výskyt dubových polykormonů. Některé z nich jsou označeny barevnými značkami a pravděpodobně určeny ke kácení. Ve svahu místy skalní výchozy. V severozápadním cípu lokality porost s přavažujícím habrem a lípou, z větší části nepravá kmenovina, roztroušeně se vyskytují polykormony. Celistvost lokality je přerušena pásem mladé akátiny.

Pustý zámek

Jedná se o značně heterogenní lokalitu vymezenou v interiéru lesního komplexu Pustý zámek, v jehož středu stojí stejnojmenná hájovna z roku 1630 s přilehlými budovami a lesními školkami. Vymezená plocha leží jižně od silnice protínající les ve směru severozápad – jihovýchod napříč. Malé plochy pozůstatků nepravých kmenovin je možné nalézt i severně od silnice, kde však dominují jehličnaté porosty (smrk, borovice) a k vymezení tak nedošlo. Jehličnany mají hojný výskyt i v jižní části Pustého zámku, zde jsou však koncentrovány především k jeho západnímu okraji a mohly být z výběru snáze vyňaty. Maloplošně však do lokality také spadají. Ta se totiž vyznačuje značnou rozmanitostí. V dílčích ploškách nevelkého rozsahu se střídají porosty různého stáří i druhového složení (dub, lípa, habr, babyka, mléč, borovice, jírovec a další). Ve většině z nich jsou však zřetelné pozůstatky pařezení, ať už se jedná o polykormony, pařezové hlavy či další prvky nepravých kmenovin. Heterogenitě ve stromovém patře odpovídá heterogenita podrostu. Objevuje se široká škála pravých lesních druhů. V prosvětlených partiích zase dominují trávy, hojné jsou zde i keře (ptačí zob, hloh, keřovité formy javora babyka apod.).

Obora

Lokalita ve svahu na pravém břehu Rokytné mezi obcemi Horní Kounice a Čermákovice. Ve svahu spadajícím k Rokytné dominují suťové lesy s polykormony lípy, klenu či habru. Podrost je v těchto místech druhově bohatý, hojně zastoupen je například kopytník, plicník či brambořík. Na horní hraně svahu a přilehlých plošinkách převládají doubravy. I v nich lze nalézt polykormony, vyskytují se dutiny, řídce dendrotelmy. Podrost je zde chudší, výraznou část tvoří trávy, některá místa zarůstají netýkavkou malokvětou.

Valovo

Jedná se lokalitu podobnou okolním. Plošší jižní část zabírá prosvětlená doubrava, v tomto případě porost s prvky nepravé kmenoviny. Blíže k hraně svahu spadajícího k Rokytné se objevují dubové polykormony. Ve svahu jsou pak zastoupeny suťové lesy s polykormony habru či lípy, jež střídají chudší ostrůvky s duby, kostřavou či borůvkou v místech se skalními výchozy a mělkou půdou. V těchto dubech lze nalézt několik hnízdních dutin.

Nad Spáleným mlýnem

Další z řady lokalit, pro tento úsek typických. Ve svahu nad Rokytnou dominují suťové lesy s výskytem různých druhů listnáčů (s polykormony) a bohatým podrostem. V navazujících plošších partiích převládají doubravy s podrostem s výrazným zastoupením trav a dubových semenáčků. Přímo na hraně svahu lze najít několik stromů s dutinami, většinou dubů. V případě lokality Nad Spáleným mlýnem je horní, dubová část heterogennější. Nachází se zde porosty různého stáří. Pozůstatky pařezin však lze pozorovat ve všech, i když hustota výskytu těchto znaků kolísá. Nejčastěji se vyskytují staré pařezové hlavy či dendrotelmy, občas polykormony. Oproti okolním lokalitám zde lze nalézt více geomorfologických pozůstatků dřívější činnosti člověka, především v podobě prohlubní různých rozměrů.

Pod Kloboučkem

Lokalita podobná okolním, v níž se střídají suťové lesy s čistými doubravami. Polykormony se roztroušeně vyskytují po celé ploše, místy hojněji. V doubravách velké množství pařezových hlav, dendrotelem. Podrost je různorodý, dle podmínek konkrétního mikrostanoviště lze nalézt acidofilní společenstva s borůvkou, ale i bohaté polohy suťových lesů.

Toufary

Lokalita leží ve svahu na pravém břehu Rokytné východně od Tavíkovic. V porostech suťových svahů dominuj lípy, javory či habry. V partiích bez sutí přibývá dubu. Poblíž skalních výchozů se vyskytují borovice. Podrost je díky široké škále mikrostanovišť velice rozmanitý. Zastoupeny jsou druhy vázané na velké množství živin i druhy s acidofilní tendencí. Objevují se kokořík, plicník, brambořík, osladič, smolnička či kostřava. V porostu lze nalézt poměrně velké množství polykormonů. Nejčastěji se jedná o polykormony lipové. Místy se vyskytují dubové výstavky či staré pařezové hlavy. Ve spodní části poblíž turistické známky je relativně nový hraniční kámen. Nedaleko severního konce lokality pak stojí poblíž cesty starší kámen s trojúhelníkovým půdorysem, pravděpodobně náhrobní či památeční.

U kamenolomu

Lokalita ve svahu s převažující severní expozicí na pravém břehu Jihlavy jihozápadně od obce Biskoupky. Několik desítek metrů východně od vymezené plochy se nachází kamenolom. Severně od plochy, níže po svahu, byla v rámci mapování biotopů vymezena jednotka L8.3 – perialpidské hadcové bory. Ve vymezené lokalitě dominuje prosvětlený dubový porost s častými znaky nepravé kmenoviny, výjimečně se vyskytují polykormony. Podrost je bohatý, hojně jsou zastoupeny trávy, dále například jestřábník, česnáček, violka, zvonek, svízel přítula, jahodník či vikev. Ve velkém množství se vyskytují dubové semenáčky.

Templštejn

Velice pestrá lokalita zahrnuje zříceninu hradu Templštejn a část stejnojmenné přírodní rezervace (plocha 41 ha, vyhlášena v roce 2013). Na malé ploše zde lze nalézt živinami bohaté suťové lesy, dubohabřiny, acidofilní doubravy i skalní společenstva. Ve většině porostů lze pozorovat znaky dřívějšího pařezení. Suťové lesy se vyskytují především ve svahu na levém břehu potoka východně od zříceniny. Nalézt v nich lze polykormony lípy, habru, dubu či javorů. Značnému množství živin v půdě odpovídá i bohatý podrost s ptačincem, česnáčkem, dymnivkami či plicníky. Staré dubové polykormony stojí i v bezprostřední blízkosti hradních zdí. Zde jsou doplněny několika druhy jeřábů, dřínem či mahalebkou. V přechodu do skalních pasáží pak roste množství chráněných rostlin, jako je křivatec žlutý či koniklec velkokvětý. Některá stanoviště však zarůstají porosty netýkavky malokvěté.  Jedná se o lokalitu, která je cenná z přírodního i historického hlediska.

 

Koblih

Lokalita nemá velkou plochu, ale je velmi zajímavá – především relativně vysokým podílem polykormonů. Leží na hřbítku táhnoucím se přes vrchol Koblih na pravém břehu řeky Jihlavy 1,3 km severozápadně od Templštejna. Jedná se o acidofilní doubravu s výskytem biky hajní, borůvky či vřesu. Na lokalitě byl zaznamenán zvýšený výskyt mravenců. Některé dendrotelmy jsou z tohoto důvodu využívány jako prostor pro budování mravenišť. Vymezenou plochu ohraničují ze stran borové porosty.

Pod Havranem

Jedná se o pás táhnoucí se mezi vrcholem Havran a přírodní rezervací Pod Havranem (plocha 12 ha, vyhlášena v roce 2013). Ta byla vyhlášena jako významná lokalita výskytu vřesovišť a typických lesních a skalních společenstev ve svahu nad řekou Jihlavou. Lokalita má charakter nepravé kmenoviny, převažuje dubový porost, místy se objevuje habr či lípa. Na hraně přírodní rezervace pak lze nalézt několik dubových polykormonů. Podrost je druhově chudý a z velké části acidofilní, objevuje se vřes, dále pak dymnivka nízká či brambořík.

Nesejdka

Lokalita je situovaná ve svahu a na přilehlé náhorní plošince na pravém břehu Rokytné východně od obce Čermákovice. Většinu plochy zabírají dubové porosty, místy se objevují partie s dominantní lípou či habrem. Jedná se z většiny o nepravé kmenoviny, místy lze nalézt skupinky polykormonů (nejvíce dub, místy lípa). Podrost není příliš druhově bohatý, především v partiích s větším sklonem je patrný vliv kyselého podloží, vyskytuje se zde například borůvka, jinak dominují trávy, ostrůvkovitě hojný výskyt bramboříku.

Pipele

Lesní komplex mezi Kuchyňkovým mlýnem a vrchem Pipele je tvořen především akátem a borovicí. Lokalita Pipele byla vymezena v severní části lesa, kde se mezi akátovými porosty vyskytuje více dubu (a dalších druhů listnáčů – lípa, klen, habr, jírovec) s několika shluky polykormonů. Dva z těchto shluků dubových polykormonů jsou situovány přímo u cesty tvořící hranici lokality. Cesta je lemována hraničními kameny, jejichž stáří nebylo zjištěno. Cestu však lze nalézt na historických mapách vojenského mapování. Pravděpodobně se jednalo o důležitou spojnici obcí Rybníky a Dolní Dubňany. O několik desítek metrů jižněji, mimo vymezenou lokalitu, jsou u cesty Boží muka. V samotné lokalitě lze nalézt poměrně značné množství výstavků, převážně dubových. Znaky starých pařezin se objevují spíše bodově. Řídce se vyskytují i stromy s dutinami. Podrost je různorodý, důvodem je rozmanitost mikrostanovišť s různým množstvím pronikajícího světla závislého na převládající dřevině a jejím stáří. V zastíněnějších partiích dominují konvalinka či hrachor, ve světlejších jsou to především různé druhy trav.