ORP Kyjov

Základní údaje

Plocha správního obvodu ORP Kyjov je z hlediska využití území strukturovaná podobně jako sousední ORP Bučovice. Sever i jih zabírají rozsáhlé lesní komplexy (Ždánický les a Chřiby na severu, Bzenecká doubrava na jihu). Mezi nimi převažují plochy orné půdy s roztroušeným výskytem menších lesních celků. Podíl lesních pozemků na celkové rozloze ORP činí necelých 29 %, zemědělská půda zabírá 61 % plochy (ČSÚ 2015).

Na území ORP Kyjov přechází členité geomorfologické celky (Demek & Mackovčin 2014) severní části (Uhřická vrchovina, Věteřovská vrchovina, Chřibské hřbety či Jankovická vrchovina) do pásu jižněji položených teplých pahorkatin (Krumvířská, Šardická, Žádovická, Ratíškovická), niv (Stupavská, Syrovinská) a kotlin (Čejčská). Výskyt mapovaných pařezin je omezen na severní polovinu plochy ORP. Jižní části dominuje komplex Bzenecké doubravy s převládajícími borovými monokulturami. V menších lesních celcích jižní části je pak časté vysoké procentuální zastoupení akátu.

Potenciální přirozenou vegetací (Neuhäuslová et al. 1998) severní části území jsou karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum), sprašové doubravy (Quercetum pubescenti-roboris), prvosenkové dubohabřiny (Primulo-veris Carpinetum) a mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum), doplněné v nejvyšších polohách Ždánického lesa a Chřibů ostřicovými bučinami (Carici pilosae-Fagetum). Aktuální vegetace lesních ploch je zde nejčastěji reprezentována biotopy karpatských dubohabřin, které v oblasti kolem obce Ždánice a roztroušeně též ve chřibském výběžku doplňují květnaté bučiny (Chytrý et al. 2010).

 

Přehled a charakteristika vymezených lokalit lesů výmladkového původu

 

 

Na území ORP Kyjov bylo vymezeno 33 lokalit lesů výmladkového původu o celkové výměře 256 ha. Tato hodnota reprezentuje necelá 2 % z celkové plochy lesních pozemků. Podobně jako pro sousední ORP Bučovice platí, že se jedná o jeden z nejdříve mapovaných územních celků a vymezovány byly pouze lokality s nadpolovičním podílem lesa výmladkového původu (tedy lokality označované ve výsledném tabelárním hodnocení číslicemi 1 a 2). Po započtení ploch s řídce roztroušenými pozůstatky výmladkového hospodaření, které podrobně mapovány nebyly, by procentuální zastoupení pařezin v rámci lesních pozemků vzrostlo.

Rozložení poměrného zastoupení přírodních i historických prvků ve vymezených lokalitách je velmi podobné stavu na území ORP Bučovice. Ve všech lokalitách lze nalézt pravé lesní druhy rostlin a dendrotelmy, téměř ve všech se vyskytují alespoň v minimálním počtu polykormony. Časté jsou také výstavky. V rámci kategorie historických prvků byly nejčastěji zaznamenány staré cesty a stezky. Druhým a třetím nejčastěji se vyskytujícím historickým prvkem jsou archeologické památky a hraniční kameny. Nejhojnější výskyt hraničních kamenů v rámci ORP však nebyl zaznamenán v některé z vymezených pařezin, ale nedaleko od ní. Několik metrů severovýchodně od plochy Nad bunkrem, pojmenované podle pozůstatků partyzánského úkrytu, začíná řada hraničních kamenů táhnoucí se na vrchol Malé Ostré. Některé hraničníky jsou téměř holé, jiné mají četné nápisy a zdobení.

 

Většina vymezených lokalit spadá do kategorie nepravých kmenovin (27 ploch, 189 ha). Pět lokalit bylo zařazeno do kategorie starobylých pařezin (54 ha) a jedna do významných starobylých pařezin (12 ha). Mezi starobylé pařeziny patří například lokality Hradisko sever a Hradisko jih, kde je možné pozorovat pozůstatky výšinného opevněného sídliště datovaného nepřímo do kultury lužických popelnicových polí (SAS ČR), nebo Líchy s hraničním kamenem a pozůstatky starých cest poblíž mohylového pohřebiště. Jako významná starobylá pařezina je označena lokalita Šotnery poblíž Bohuslavic u Kyjova. Jedná se o plochu, na níž lze nalézt vzácnou kombinaci přírodních a historických prvků. Přírodní prvky jsou reprezentovány pravými lesními druhy rostlin, ekotonovými společenstvy okrajů či výmladkovými polykormony. Z hlediska historické hodnoty lokality je cenný fakt, že se jedná o plochu mohylového pohřebiště, přičemž pozůstatky mohyl jsou v terénu dobře patrné. V lesním okraji se vyskytují hraniční kameny, většina z nich s lichtenštejnskými iniciálami. Nalézt zde lze také pozůstatky starých cest.