ORP Kuřim

Základní údaje

Pro hodnocení lesů výmladkového původu z hlediska přítomnosti významných přírodních a historických prvků bylo jako modelové vybráno území ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Kuřim v Jihomoravském kraji, které se nachází SZ směrem od Brna na rozmezí Českomoravské a Brněnské vrchoviny (Demek et al. 2006). Správní obvod ORP zaujímá celkem 7 704 ha a sestává z 10 dílčích katastrálních území (Česká, Čebín, Hvozdec, Chudčice, Jinačovice, Kuřim, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice a Veverská Bítýška).

Celé řešené území náleží do Brněnského bioregionu (Culek, 1996), který představuje okrajovou část Hercynika. Reliéf je tvořen členitou vrchovinou spadající při západním okraji do hlubokých průlomových údolí řeky Svratky a Bílého potoka. Nejnižším bodem území je hladina řeky Svratky ve Veverské Bítýšce (230 m n. m.), nejvyšším bodem je vrchol Babího lomu (562 m n. m.).

Modelové území bylo cíleně zvoleno i z hlediska příznivých podmínek ekotopu, resp. potenciální (přirozené) vegetace, neboť v území převažují geobiocenózy 3. vegetačního stupně (dubo-bukového), významné zastoupení má 2. vegetační stupeň (buko-dubový). Z trofických řad převládá mezotrofní řada B, z hydrických řad se nejčastěji vyskytuje řada normální.

Lesní porosty zaujímají 35,5 % plochy modelového území, plošně ovšem převažují spíše druhotné jehličnaté (smrkové, borové) porosty, méně jsou zastoupeny lesy smíšené a listnaté (Drobilová, 2008). Rozsáhlejší fragmenty přírodě blízkých až přirozených porostů typu teplomilných doubrav a dubohabřin se vyskytují zejména v přírodních parcích Baba a Podkomorské lesy, které na území ORP Kuřim z větší části zasahují. Ostrůvkovitě se pak vyskytují ještě jako izolované remízky v poměrně rozsáhlé ploše orné půdy (zejm. v k. ú. Veverská Bítýška, Chudčice a Kuřim).

Po detailním terénním průzkumu území bylo vybráno celkem 20 lokalit se zachovalými přírodními, resp. historickými prvky starobylého výmladkového lesa. Selektivním kritériem pro výběr mezi lokality starobylých výmladkových lesů byl alespoň jednotlivý výskyt vitálních výmladkových polykormonů dubu zimního (Quercus petraea agg.), habru (Carpinus betulus) či javoru babyky (Acer campestre) v hodnocených lesních porostech.

Kuřimsko patří mezi ORP s příznivými přírodními předpoklady pro výskyt lokalit výmladkových lesů. Pětina celého území ORP Kuřim (20,61 %) má velmi dobré přírodní podmínky (A) pro vznik výmladkových lesů, na zbývajícím území jsou přírodní podmínky dobré (B). Obdobné jsou přírodní předpoklady na ploše současných lesů v ORP Kuřim. Velmi dobré přírodní předpoklady pro vznik výmladkových lesů má 645 ha současných lesů (23,65% lesů), zbylých 2083 ha má předpoklady dobré (Buček & Černušáková, 2015).

Z výkazů o využití ploch v roce 1845 v katastrálních územích, tvořících územní obvod dnešního ORP Kuřim bylo zjištěno, že nízkokmenné lesy zaujímaly plochu 1 200 ha. Rozhodující část výmladkových lesů byla v katastrálních územích tří obcí: Moravské Knínice (514 ha), Jinačovice (323 ha) a Lelekovice (180 ha). Podstatně menší plochu měly nízkokmenné lesy v katastrálních územích dalších obcí: Kuřim (87 ha), Čebín (38 ha), Rozdrojovice (34 ha), Hvozdec (26 ha). Ve výkazech využití ploch Chudčic a Veverské Bítýšky nejsou nízkokmenné lesy uváděny. V těchto katastrálních územích byly již v roce 1845 pouze lesy jehličnaté. Pařeziny ovšem mohly vznikat na plochách, klasifikovaných jako křoviny, které v k. ú. Veverská Bítýška zaujímaly plochu 6 ha a v k. ú. Chudčice 2 ha.

Obecný trend postupného úbytku lesů, obhospodařovaných výmladkovým způsobem potvrzují údaje, zjištěné z mapy dřevinného složení lesů z roku 1941 (Svoboda & Weingartnel, 1941). Ve správním obvodu ORP Kuřim bylo 782 ha nízkých lesů (pařezin) a 135 ha lesů s převahou dubu, z nichž některé mohly být výmladkového původu.

Výsledky terénního průzkumu 20 lokalit s lesy výmladkového původu, vymezených v ORP Kuřim jsou shrnuty v tabulce níže. Celková plocha současných lokalit s lesy výmladkového původu činí 546,7 ha. Dvě lokality (Hájek a Chudčický háj) s celkovou plochou pouze 11,3 ha byly zařazeny do kategorie významné starobylé pařeziny (A), především proto, že se zde vyskytují výmladkové polykormony s velkým významem. Na 12 lokalitách s plochou 187,4 ha jsou starobylé pařeziny (B), kde výmladkové polykormony mají malý a střední význam. Z vymezených lokalit lesů výmladkového původu má největší plochu (348 ha) 6 lokalit s nepravými kmenovinami (C), kde se výmladkové polykormony nezachovaly.

 

Přehled a charakteristika vymezených lokalit lesů výmladkového původu

 

 

BABÍ HŘBET

k.ú. Jinačovice; výměra 74 ha

Lokalita byla vymezena v západní části hřbetu s členitým reliéfem mezi vrcholy Malá a Velká Baba. Jedná se o porosty výmladkového původu s převahou Quercus petraea agg. v příměsi s Carpinus betulus, místy s Fagus sylvatica nebo Betula pendula, vtroušeně se vyskytuje Sorbus torminalis.

Bylinné patro je převážně trávovitého charakteru (dominuje Poa nemoralis), roste zde ale řada chráněných a významných druhů – Dactylorhiza sambucina, Cephalanthera damasonium, Lilium martagon, Melitis melisophyllum, Viola mirabilis aj.

Výmladkové polykormony se zachovaly pouze na S až SZ okraji segmentu, v této části je dosud patrný hraniční příkop oddělující les od bývalé plužiny.

 

BŘEZINA

k.ú. Lelekovice; výměra 32,20 ha

Komplex historicky doložených selských lesů je od r. 1990 chráněn jako přírodní památka. Dominantní dřevinou porostu je Quercus petraea agg., dále se v porostu vyskytuje Carpinus betulus, Betula pendula, místy je porost narušen nevhodnými výsadbami jehličnanů, zejména borovice a modřínu.

Od 60. let minulého století postupně docházelo k převodu na vysokokmenný les, což způsobilo výrazný úbytek zvláště teplomilných a světlomilných druhů bylinného patra, přesto však tato lokalita stále vykazuje vysokou druhovou rozmanitost – v rámci inventarizačního průzkumu zde bylo zjištěno 321 taxonů z 58 čeledí (SAUL 1986). Mezi nejvýznamnější druhy patří Clematis recta, Betonica officinalis, Dactylorhiza sambucina, Hierochloe australis, Inula hirta, Lilium martagon, Platanthera bifolia a P. chorantha. V ekotonových společenstvech se mimo jiné vyskytuje Cerasus fruticosa, Rosa gallica a Sorbus torminalis.

Z přírodních prvků se hojně vyskytují dendrotelmy a doupné stromy. Výmladkové polykormony jsou zachovány, tak jako ve většině sledovaných lokalit, pouze v okrajových partiích.

Z hlediska historických prvků nalezneme dnes již nevyužívanou úvozovou cestu a pár drobných selských lůmků.

 

ČEBÍNSKÁ HORKA

k.ú. Čebín; výměra 5,70 ha

Lokalita byla vymezena na severním až severovýchodním svahu vrcholu Na lesní horce (345 m n. m.). Jedná se o habrový porost s vtroušeným bukem (Fagus sylvatica) a javory, na okrajích segmentu několik jedinců dubů (Quercus petraea agg., Q. robur). Ve vrcholové partii bohaté keřové patro tvořené Cornus mas a Corylus avellana. V podrostu celá řada významných druhů rostlin –  např. Lilium martagon, Mellitis melisophyllum, Primula veris.

Na úpatí svahu objeven dosud zřetelný pozůstatek plužiny s výmladkovými polykormony na jejích okrajích.

DOUBRAVA NAD MOKŘÍ

k.ú. Veverská Bítýška; výměra 3,2 ha

Lokalita byla vymezena na širokém hřbetu táhnoucího se podél pravého břehu Svratky cca 420 m od obce proti proudu řeky. Reliéf tvoří vypouklý svah bezejmeného vrcholu (402 m n. m.) s převládající J a JZ expozicí. Porost, který je tvořen Quercus petraea agg. s vtroušeným Carpinus betulus, bezprostředně ohrožují stanovištně zcela nevhodné dosadby smrku.

Podrost má převážně trávovitý charakter, v němž se vyskytují mezofilní a heminitrofilní hájové druhy bylin – Asarum europaeum, Cyclamen purpurascens, Lathyrus niger aj.

Z přírodních prvků starobylého výmladkového lesa se hojně vyskytují dendrotelmy a doupné stromy, lokalita je významná z pohledu výskytu výmladkových polykormonů uprostřed rozsáhlého lesního celku – v rámci celé sledované oblasti zcela výjimečného.

 

HALUZNÍK

k.ú. Chudčice; výměra 1,2 ha

Jedná se o izolovaný polní remízek, lokalitu lesů výmladkového původu je možné vymezit dnes už pouze v jeho východní části, kde se nachází doubrava, jež je nevhodně nahrazována smrkem a borovicí. V severní části segmentu je vyvinutý pestrý keřový lem s Prunus spinosa, Ligustrum vulgare a Ramnus catartica. Jednotlivý výskyt Sorbus domestica.

Z historických prvků je velmi zajímavý pozůstatek kamenného valu, který je ovšem výrazně narušen hlubokou orbou okolních zemědělských pozemků.

 

HÁJEK

k.ú. Veverská Bítýška; výměra 9,5 ha

Jedná se o izolovaný segment lesa s přírodě blízkým až přirozeným společenstvem dubohabřin výmladkového původu, převaha Quercus petraea agg., v přímesi Carpinus betulus, Tilia cordata, vtroušeně Acer campestre, A. platanoides.  V podrostu dominuje Anemone nemorosa, Corydalis solida, dále četný výskyt Hepatica nobilis,  Pulmonaria mollis, Symphytum tuberosum, Primula elatior, Polygonatum sp., Melica nutans, Brachypodium pinnatum, aj. Výjimečně zachovalý ekoton – zejména cenný je na JZ až SV okraji s Corylus avellana.

Z hlediska výskytu polykormonů mimořádně zachovalá lokalita, výskyt na více než 50 % plochy segmentu, zajímavá je absence Robinia pseudoacacia ve stromovém i keřovém patře. Četný výskyt dubu letního (Quercus robur) – hraniční stromy v okrajových partiích.

HOLÉ VRCHY

k.ú. Lelekovice; výměra 13,70 ha

V roce 2010 byly lesní porosty na sledované lokalitě vyhlášeny přírodní rezervací. Na tomto území se v současnosti nacházejí přirozené až přírodě blízké lesní porosty s převahou Quercus petraea agg., v příměsi se vyskytuje Carpinus betulus a Pinus sylvestris, vtroušeně pak rozmanitá škála listnatých dřevin (lípy, javory, buky, břeky). V keřovém patře je hojný Cornus mas, Euonymus verrucosa, Crataegus monogyna či Ligustrum vulgare.

Synusie podrostu má převážně trávovitý charakter s dominancí lipnice hajní (Poa nemoralis). Z významných druhů nalezneme Anthericum ramosum, Clematis recta, Lilium mahagon, Neotia nidus-avis aj.

Hojně se vyskytují dendrotelmy, doupné stromy, výstavky a drobné světliny. Výmladkové polykormony jsou zachovány pouze jednotlivě.

HRBATÁ

k.ú. Čebín; výměra 6 ha

Segment byl vymezen na S až SV svahu Čebínky, která je jedním ze tří výchozů devonských vápenců ve sledovaném území, ovšem co do výskytu vzácné teplomilné bioty je zcela nejvýznamnější. Představuje zbytkový areál někdejšího výskytu teplomilné květeny vázané především na ostrůvky vápenců, původní lokalita byla téměř zničena vybudováním mohutné cementárny a vápenky v r. 1957. Dnes není lokalita územně chráněna a hrozí bezprostředně její zánik v důsledku neustále se rozšiřující těžby vápence.

I přes značný úbytek původní druhové rozmanitosti se zde stále vyskytuje celá řada vzácných druhů rostliny, z nichž 12 patří mezi zvláště chráněné (Cornus mas, Quercus pubescens, Aster amellus, Cephalanthera damasonium, Gentiana cruciata, Pulsatilla grandis aj.). Na vymezeném území se nachází habrová pařezina s vtroušeným Quercus petraea a Acer campestre, v keřovém patře se uvnitř porostu i na jeho okrajích hojně vyskytuje Coryllus avellana a Cornus mas. Z významných či vzácnějších lesních druhů bylin se dále vyskytuje např.  Aconitum lycoctonum, Lithospermum purpurocaeruleum, Primula veris, Pulmonaria officinalis a Pyrethrum corymbosum.

Z historických prvků jsou zajímavé pozůstatky malých selských lomů, ze kterých místní obyvatelé získávali vápenec.

 

CHUDČICKÝ HÁJ

k.ú. Chudčice, výměra 1,8 ha

Lokalita se nachází přímo v obci, jedná se o široce klenutý protáhlý hřbet podél toku Kuřimky. Různověký porost výmladkového původu s převahou Quercus petraea agg. v příměsi s Carpinus betulus. Výskyt Sorbus torminalis v různých věkových třídách. V pařezech jsou četné dendrotelmy, v druhově bohatém bylinném patře se z významných druhů vyskytuje Hieracium sabaudum, Lathyrus niger či Carex montana. V jižním okraji segmentu vzácně roste Muscari comosum a Trifolium rubens.

Při úpatí východního svahu se nachází 3 hraniční stromy dubu letního (Quercus robur), na stejném místě patrný pozůstatek obhospodařované plužiny.

 

NAD STANOVISKAMA

k.ú. Jinačovice; výměra 8,7 ha

Lokalita SVL územně náležící pod přírodní park Baba byla vymezena na bázi zvlněného svahu se západní expozicí, který se nachází cca 800 m JV od obce Jinačovice. Jedná se o dubový porost výmladkového původu místy s příměsí habru (Carpinus betulus) a babyky (Acer campestre), jednotlivě se vyskytuje buk (Fagus sylvatica).

Ráz bylinného patra tak jako u většiny vymezených segmentů určují trávovité druhy – zejm. Poa nemoralis, Luzula luzuloides a Carex pilosa. Z významných druhů bylin se vyskytuje např. Anthericum ramosum, Melittis melissophyllum či Platanthera biofolia. Výskyt výmladkových polykormonů je středního významu, jsou roztroušeny po celé ploše segmentu.

 

OPÁLENKA

k.ú. Kuřim; výměra 14 ha

Jedná se o izolovaný lesní segment J až JV expozicí, jež navazuje v JV části na intravilán osady Podlesí. Přírodě blízká dubohabřina je na mnohých místech narušena pruhovou výsadbou borovice a modřínu, přesto zde můžeme nalézt celou řadu významných atributů přírodního i historického charakteru, které jí řadí ke starobylým pařezinám. Četné jsou dendrotelmy, doupné stromy i výstavky, mohutné výmladkové polykormony se nacházejí zejména při okrajích lokality. Výskyt orchideje Dactylorhiza sambucina.

Na SV a JZ okrajích Opálenky bylo objeveno celkem 9 hraničních kamenů. Součástí lokality je i opuštěný lom a několik menších selských lomků nacházejících se v S části území. Na jižní a severní hranici lesního porostu rostou duby letní (Quercus robur).

 

POD VÁPENICÍ

k.ú. Hvozdec; výměra 6,5 ha

Jedná se o značně členitý stržový komplex s převládající jižní expozicí lokalizovaný cca 380 m JZ směrem od Nového Dvora. Na lokalitě převládá smíšený porost s dominancí Quercus petraea agg., v příměsi s Acer campestre, A. platanoides, Tilia cordata a T. platyphyllos. V severní části je porost narušen výsadbou jehličnatých dřevin (smrk, borovice). V jižní okrajové části segmentu se nachází ekotonové společenstvo s celou řadou keřových druhů dřevin, hojně se vyskytuje vzácnější Rhamnus catartica či Viburnum opulus. V bylinném patře nalezneme např. Aster amellus či Cephalanthera damasonium.

Na Z až JZ okraji porostu jsou mohutné exempláře dubů letních (Quercus robur), které se ovšem roztroušeně vyskytují v rámci celé lokality – zřejmě jde o původně soliterní dřeviny bývalých pastvin.

ŠIBERNÁ

k.ú. Kuřim; výměra 16,4 ha

Šiberná je vyhlášena od r. 1990 přírodní památkou. Dominantní dřevinou porostu je dub zimní (Quercus petraea agg.) s vtroušenou lípou (Tilia cordata), borovicí (Pinus sylvestris) a bukem (Fagus sylvatica), v podúrovni s habrem (Carpinus betulus)a břízou (Betula pendula). Výrazné ekotonové společenstvo s rozmanitými druhy keřů se nachází v JZ části území.  Lokalita je významná výskytem rostlin z čeledi Orchidaceae – je jedinou známou lokalitou výskytu korálice trojklanné (Corallorhiza trifida) na Brněnsku. Kromě této skupiny rostlin se vyskytuje celá řada chráněných či vzácnějších hájových bylin. Výmladkové polykormony jsou zachovány jen jednotlivě při lesních okrajích.

Lokalita je cenná i z archeologického hlediska – v r. 1938 zde byly nalezeny kultovní jámy z neolitu (datované cca 3 000 př. n. l.) se zbytky volutové keramiky. Zajímavá je polanka, která je zachycena již na mapě stabilního katastru v r. 1826 – v současné době je neobhospodařovaná a zarůstá náletem dřevin.

 

U VODOJEMU

k.ú. Jinačovice; výměra 5,8 ha

Lokalita byla vymezena na okraji lesního celku spadajícícho pod přírodní park Podkomorské lesy, konkrétně na pozvolném svahu s východní expozicí cca 500 metrů Z směrem od zemědělského družstva v obci Jinačovice. Hlavní dřevinou je Quercus petraea agg., v příměsi se objevuje Fagus sylvatica a Carpinus betulus, místy i Pinus sylvestris a Larix decidua. V lesním lemu nalezneme výmladkové polykormony Acer campestre, dále Coryllus avellana a Ligustrum vulgare. V trávovitém podrostu se vyskytuje Campanula persicifolia, Clinopodium vlugare, Convallaria majalis, Lathyrus vernus aj.

Při okraji lokality bylo objeveno 9 hraničních kamenů datovaných do doby kolem roku 1960.