ORP Bystřice nad Pernštejnem

Základní údaje

Správní obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem zaujímá Hornosvrateckou vrchovinu, převážně její podcelek Nedvědická vrchovina (geomorfologické okrsky Sulkovecká vrchovina, Vírská vrchovina, Sýkořská hornatina a Pernštejnská vrchovina), do severní části zasahují Žďárské vrchy (geomorfologický okrsek Pohledeckoskalská vrchovina). Rozpětí nadmořských výšek je poměrně značné – od 330 m (niva Svratky u Dolního Čepí) do 774 m (vrchol Horního lesa). V geologické stavbě převládají ruly, časté jsou svory, vyskytují se i hadce,  krystalické vápence aj. Převážná část území patří do mírně teplé oblasti, okrsku MT3, jižní část do MT5 a MT9, severní část zasahuje do chladné oblasti CH7.

Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) zaujímá většinu území biková bučina (Luzulo-Fagetum), v menší míře květnatá bučina (Dentario enneaphylli-Fagetum), údolím Svratky a jejích přítoků sem od jihu zasahuje černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Podle geobiocenologické typizace patří většina tohoto území do 4. bukového vegetačního stupně, v severní části a nejvyšších polohách do 5. jedlobukového stupně, pouze na teplých jižních expozicích údolních zářezů vyznívají společenstva 3. dubobukového stupně. Přírodní podmínky výskytu výmladkových lesů  jsou na správním obvodu ORP Bystřice n.P. celkově velmi malé. Přesto se zde pařeziny vyskytovaly a dodnes vyskytují.

Zvláštní pozornost byla věnována především té části ORP Bystřice n.P., která přísluší do přírodního parku Svratecká hornatina, tedy vertikálně členité zemědělsko-lesní krajině údolních zářezů Svratky a jejích přítoků, zvláště Nedvědičky. K roku 1845 byly evidovány lesy nízké v 10 zdejších katastrech, nejvíce na k.ú. Skorotice spolu s Chlébským (91,32 ha), Lesoňovice (48,95 ha), Ujčov (47,08 ha), Býšovec (23,05 ha) a Vír (10,24 ha). V současnosti zde bylo vymezeno 50 segmentů původem výmladkových porostů o celkové ploše téměř 80 ha. Za překvapující lze považovat poznání, že zde habrové pařeziny pronikají  daleko do nitra Českomoravské vrchoviny, poměrně časté jsou zde výmladkové porosty bukové.

 

Přehled a charakteristika  vymezených původem výmladkových segmentů

 

 

Skorotice

S k.ú. Chlébské sousedí katastr Skorotice, kde byly vymezeny rovněž 2 segmenty výmladkových lesů s převahou habru (1,5 a 6,5 ha). Zaujímají svahy jihovýchodní expozice v nadm. výšce 440-526 m a z větší části vznikly na bývalých pastvinách s rozptýlenými stromy. Patří rovněž do starobylých pařezin B3 na stanovišti typických a javorových dubových bučin (Querci-fageta typica  a  Querci-fageta aceris).

Chlébské

Na k.ú. Chlébské, kde bylo k roku 1845 spolu se sousedním katastrem Skorotice uváděno přes 90 ha nízkého lesa,  lze v současnosti vymezit 2 segmenty převážně habrových pařezin.

Segment Chlébské 1 (2,0 ha) zaujímá strmé, starými agrárními terasami členěné svahy severozápadní expozice v nadm. výšce 430-460 m.  Habrová pařezina  (polykormony po 2-8 kmíncích převládají nad vyjednocenými stromy) s příměsí buku, zčásti v nadúrovni. Bylinné patro s nízkou pokryvností tvoří lipnice hajní (Poa nemoralis), bika hajní (Luzula luzuloides),  ostřice prstnatá (Carex digitata), svízel vonný (Galium odoratum), zasahuje sem i hájový zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) aj. Jedná se o starobylou pařezinu B3 na stanovišti typických a javorových dubových bučin (Querci-fageta typica a Querci-fageta aceris). Při horním okraji na styku s pastvinou subxerotermofilní ekoton s výskytem modřence chocholatého (Muscari comosum).

Segment Chlébské 2 (cca 10 ha) zaujímá strmé skalnaté svahy jižních expozic k Chlébskému potoku a vrcholový hřbet, v nadm. výšce 370-490 m. Habrová pařezina s příměsí dubu zimního a babyky. Převládají habrové polykormony po 2-5 ve svazku (výčetní průměr 10 až 25 cm). Bylinný podrost tvoří strdivka jednokvětá (Melica uniflora),  lipnice hajní (Poa nemoralis), pitulník horský (Galeobdolon montanum),  ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), plicník tmavý   (Pulmonaria obscura) aj., na jednom z nejsevernějších míst v povodí Svratky zde roste tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Obdobně jako segment předešlý patří i tento porost do starobylých pařezin B3 na stanovišti dubových bučin, zde však s přechody do javorových bukových  doubrav (Fagi-querceta aceris) z 2. vegetačního stupně.

Dolní Čepí (2,0 ha)

Strmý kamenitý až skalnatý svah západní expozice k nivě Svratky, v nadm. výšce 340-400 m. Dvouetážový habrový porost – v horní etáži košaté staré habry snad semenného původu (výčetní průměr až 50 cm, výška 20 m), spodní etáž tvoří výmladkový i semenný habr. Zřejmě se jedná o někdejší pastevní les. V bylinném podrostu je hojný jaterník podléška (Hepatica nobilis), dále zde rostou ostřice prstnatá (Carex digitata), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kopytník evropský (Asarum europaeum), svízel vonný (Galium odoratum) aj. Při dolním okraji lesa na styku s poli v nivě je zazemněný bývalý náhon, v němž je vytvořen hygrofilní ekoton s dominancí invazivního neofytu netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Segment patří do javorových dubových bučin (Querci-fageta aceris) ve 3. vegetačním stupni a do nepravých kmenovin se znaky lesa sdruženého.

Věžná 1-19

K roku 1845 je na katastru Věžné uváděno pouze 1,40 ha nízkého lesa a 5,43 ha křovin. V současnosti zde však bylo vymezeno rekordních 19 segmentů o velikosti 0,1 až 3,5 ha, celkově o ploše téměř 27 ha. Je tedy zřejmé, že většina výmladkových porostů v okolí Věžné musela vzniknout na opuštěné zemědělské půdě.  Vyskytují se rozptýleně po celém katastru jednak jako izolované ostrůvky v polích a pastvinách, jednak – v menší míře – při okrajích  souvislejšího lesního komplexu nad údolím říčky Nedvědičky, celkově v rozmezí nadm. výšek 450 až 610 m.

Segment Věžná 1 (2,0 ha) zaujímá skalnatý k jihu sbíhající hřbet s balvanitou sutí v údolním zářezu Nedvědičky, v nadm. výšce 450-480 m. Původem výmladkový habrový porost je z větší části vyjednocený, polykormony jsou jen roztroušené, kromě habru je zde nápadný i výmladkový polykormon javoru klenu o 7 kmenech, je tu i mohutný výstavek buku. V bylinném patře je dominantní bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), přidružují se ostřice prstnatá (Carex digitata), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kopytník evropský (Asarum europaeum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), pitulník horský (Galeobdolon montanum) aj. Směrem od jihu zde na nejzazším místě v údolí Nedvědičky roste jaterník podléška (Hepatica nobilis) a na slunné skalce pod habřinou strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica). Habrová nepravá kmenovina C2 zde roste na pomezí 3. a 4. vegetačního stupně na stanovišti lipových javořin s bukem (Tili-acereta fagi). Obdobný charakter, ale bez výskytu jaterníku, mají v skalnatých částech lesního komplexu  v údolním zářezu Nedvědičky i segmenty Věžná 9 a 11.

Všechny ostatní segmenty jsou rozptýleny v drobných ostrůvcích v převážně zemědělsky obhospodařované krajině, kde dnes místo dřívějších polí převažují pastviny. Ve všech se zachovaly zbytky plužiny  –  kamenné agrární valy (kamenice a hromadnice), v některých i soustava agrárních teras  (např. Věžná 10). Převažující dřevinou je habr většinou výmladkového původu, vyskytují se i  výmladkové buky a javory kleny, výjimečně i bukové výstavky semenného původu. Téměř ve všech těchto  segmentech, byť jsou izolovány uprostřed pastvin a k roku 1845 byly ještě nelesní, rostou typické lesní druhy; nejčastěji pitulník horský (Galeobdolon montanum), kopytník evropský (Asarum europaeum), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a svízel vonný (Galium odoratum), v některých segmentech (Věžná 5, 14 a 16) i acidofilní borůvka (Vaccinium myrtillus), pouze v segmentech Věžná 12 a 18 roste i hájová dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). Výjimku tvoří segment Věžná 10 s agrárními terasami, kde lesní druhy zatím chybějí patrně proto, že je zde habrový porost vývojově nejmladší. Popisované segmenty patří převážně do 4. bukového vegetačního stupně, skupiny typů geobiocénů bučiny s javory (Fageta aceris), výjimečně i do kyselých dubojedlových bučin (Fageta quercino-abietina). Podle podílu výmladkových polykormonů jsou tyto segmenty řazeny do kategorie starobylých pařezin (Věžná 2, 3, 5, 6, 10, 13, 14, 15, 17 a 18) nebo do nepravých kmenovin (Věžná 4, 7, 8, 12, 16 a 19).

Většina v pastvinách rozptýlených segmentů má alespoň zčásti vyvinutý mezofilní ekoton, v němž rostou např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), jetel prostřední (Trifolium medium), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), kručinka barvířská (Genista tinctoria) aj. Pro mnohé segmenty je typický habrový plášť, zpravidla zkousaný zvěří.

Z historického hlediska je zajímavý segment Věžná 16. V jeho těsné blízkosti totiž stávala v nadm. výšce 600 m formanská hospoda Veselka na starodávné stezce z Nedvědice přes hrad Pernštejn do Bystřice n.P. a dále do nitra Českomoravské vrchoviny. Nad zaniklou hospodou (zachovaly se zde jen rovnané rulové zídky) je dodnes patrná síť úvozových cest, zarostlá převážně výmladkovou bučinou s habrem a javorem klenem.

 

Smrček  1-6

Na k.ú. Smrček bylo vymezeno 6 segmentů původem výmladkových lesů o velikosti 0,3 až 1,5 ha, celkově necelých 5 ha. Ve všech případech se jedná o kamenité až skalnaté kopečky v nadm. výšce 570-605 m, mírně vystupující nad okolní reliéf, na něž bylo vynášeno kamení z okolních polí a luk. Obdobně jako na sousedícím katastru Býšovce je zde významně zastoupen výmladkový buk, ale poměrně hojný je zde ještě habr a vyznívá zde výskyt dubu zimního (v segmentu Smrček l v nadm.výšce 600 m). Hlavními druhy bylinného podrostu jsou lipnice hajní (Poa nemoralis),  svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum) a břečťan popínavý (Hedera helix), v nejjižněji lokalizovaném segmentu Smrček 2 ještě roste hájová dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), ale typický průvodce dubohabrových hájů jaterník podléška (Hepatica nobilis) chybí i zde. Všechny segmenty na katastru Smrčku patří do 4. bukového vegetačního stupně, skupin typů geobiocénů typické bučiny (Fageta typica) a bučiny s javory (Fageta aceris). Podle podílu výmladkových polykormonů patří do starobylých pařezin nebo do nepravých kmenovin. Zejména segment Smrček  4 – typický selský lesík se smrkem a jedlí v nadúrovni – má spíše charakter středního (sdruženého) lesa.

 

Nad Josefovem (1,0 ha)

Kamenitý svah jihozápadní expozice  v nadm. výšce 525 m; k.ú. Josefov u Rožné. Uprostřed polí a pastvin izolovaný habrový hájek výmladkového původu, vyjednocený. V podrostu s nízkou pokryvností lipnice hajní (Poa nemoralis), ostřice prstnatá (Carex digitata), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) aj. Nepravá kmenovina C3 na stanovišti bučin s javory (Fageta aceris).

Býšovec 1-6

Z mírně zvlněného reliéfu náhorních plání na katastru Býšovce vystupuje v nadm. výšce 610 až 625 m řada kamenitých až skalnatých kopečků, na kterých rostou uprostřed zemědělských pozemků listnaté lesíky o ploše 0,1 až 1,0 ha (celkem 3,3 ha).  Kromě segmentu Býšovec 1, kde je směs habru a dubu letního, převažuje v ostatních segmentech buk s příměsí habru, z dalších dřevin je vzácně přimíšen javor klen. Ve všech segmentech se zachovaly výmladkové polykormony uvedených dřevin, nejčastěji buku a habru, vždy však jen roztroušeně mezi původem semennými nebo vyjednocenými výmladkovými stromy. Pěkné bukové polykormony jsou zejména v segmentech Býšovec 2 a 6,  kde se ojediněle vyskytují i pěkné dendrotelmy. V segmentu Býšovec 3 byl v doupném buku pozorován 30.7.2015 vzácný holub doupňák (Columba oenas). Vyskytují se zde i drobné dendrotelmy v habrových polykormonech. Bylinné patro s nízkou pokryvností tvoří směs různě náročných druhů – lipnice hajní (Poa nemoralis),  svízel vonný (Galium odoratum),  pitulník horský (Galeobdolon luteum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), jestřábník zední (Hieracium murorum), borůvka (Vaccinium myrtillus), vzácně i konvalinka vonná (Convallaria majalis) aj. Vzhledem k tomu, že jsou všechny segmenty obklopeny z větší části poli, jsou jejich ekotony ruderalizované,  některé mají alespoň zčásti habrový plášť, zkousaný zvěří. Dodnes zde dochází k ukládání kamení, vysbíraného v okolních polích,  a k výběru jednotlivých kmenů z výmladkových polykormonů.

Segmenty Býšovec 1 až 6, označované souhrnně jako „Bukové pahorky býšovecké“, se nacházejí na pomezí 4. a 5. vegetačního stupně, patří do skupin typů geobiocénů dubojedlové bučiny (Fageta quercino-abietina),  typické bučiny (Fageta aceris) a bučiny s javory (Fageta aceris). Segmenty Býšovec 2 a 6 patří do starobylých pařezin, ostatní do nepravých kmenovin, často se znaky lesa středního (sdruženého).

 

Pod Ochozou 1 a 2

 Enklávy lesního komplexu, vybíhající od hřbetu Ochoze do pastvin na k.ú. Lískovec. Mírné svahy jižních expozic s kamenicemi v nadm. výšce 520-525 m. Porosty v obou segmentech (0,5 a 0,5 ha) jsou tvořeny habrovými pařezinami netvárného vzrůstu (polykormony po 2-7 kmenech s výčetním průměrem 5 až 30 cm), ojedinělý výskyt drobných suchých dendrotelem. Bylinný podrost s velmi nízkou pokryvností tvoří lipnice hajní (Poa nemoralis), svízel vonný (Galium odoratum), borůvka (Vaccinium myrtillus) aj. Jsou to starobylé pařeziny B3 s přechody do nepravých kmenovin C1 na stanovišti dubojedlových bučin (Fageta quercino-abietina) ve 4. vegetačním stupni. Na styku s pastvinami je vytvořen pěkný subxerotermofilní ekoton s devaterníkem velkokvětým tmavým (Helianthemum nummularium subsp. obscurum), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella),  mateřídouškou vejčitou (Thymus pulegioides), hvozdíkem kropenatým (Dianthus deltoides), vemeníkem dvoulistým (Platanthera bifolia) aj.

Pod Ochozou 3  (3,0 ha)

Úpatní část svahu severovýchodní expozice  od skalnatého hřbetu Ochoze k nivě Svratky, místy balvanitá, v nadm. výšce 350-390 m; k.ú. Ujčov. V horní části segmentu jsou patrné dvě agrární terasy a také zbytky jam po dávné těžbě rud. (V blízkém Štěpánově-Olešničce jsou železárny se staletou tradicí.)  Nepravá habrová kmenovina (C1) pěkného přímého vzrůstu, výmladkové polykormony jsou jen ojedinělé, hojněji při lesním okraji na styku se zemědělskými pozemky. Ojedinělou příměs tvoří buk a babyka. V bylinném podrostu rostou ostřice prstnatá (Carex digitata), strdivka jednokvětá (Melica uniflora),  bika hajní (Luzula luzuloides), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pitulník horský (Galeobdolon montanum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kopytník evropský (Asarum europaeum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) aj. Porost patří do skupiny typů geobiocénů javorové dubové bučiny (Querci-fageta aceris) ve 3. vegetačním stupni.

Ochoza (2,5 ha)

Centrální část přírodní rezervace Ochoza na k.ú. Ujčov. Skalnatý rulový hřbet v nadm. výšce 540-567 m s vložkou krystalických vápenců, které zde byly v minulosti těženy jako mramory. V jižní části přechází hřbet v mírný hlinitý svah se zřetelnými agrárními terasami a kamenicemi. Mezernaté porosty, v nichž jsou v mírné nadúrovni staré buky (částečně  výmladkové) a v podúrovni převážně výmladkové habry (místy polykormony až po 10 kmíncích s výčetním průměrem 5 až 30 cm). V bylinném podrostu rostou lipnice hajní (Poa nemoralis), svízel vonný (Galium odoratum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), česnáček lékařský (Alliaria petiolata),  kapraď samec (Dryopteris filix-mas), na vápenci též jaterník podléška (Hepatica nobilis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) aj. Rezervace patří do skupin typů geobiocénů bučiny s javory (Fageta aceris) a lipových javořin s bukem (Tili-acereta fagi), původem převážně výmladkové porosty patří do kategorie starobylých pařezin B2 s přechody do nepravých kmenovin C1.

 

Nad Lesoňovicemi (1,0 ha)

Kamenitý až skalnatý hřbítek nad pramenným úsekem potůčku, v nadm. výšce 560 m, na k.ú. Lesoňovice. Výmladkový bukový porost s ojedinělou příměsí habru, v nadúrovni borovice; bukové polykormony po 2 až 6 kmenech ve svazku. V bylinném podrostu s velmi nízkou pokryvností rostou lipnice hajní (Poa nemoralis),  sasanka hajní (Anemone nemorosa), violka lesní (Viola reichenbachiana) aj. Pěkná ukázka převážně výmladkového selského lesa ve 4. bukovém vegetačním stupni. Starobylá pařezina B2 na stanovišti typických bučin (Fageta typica). Je zajímavé, že k roku 1845 je na katastru Lesoňovic uváděno 48,95 ha lesa nízkého, zbyl z nich jenom tento segment, který má i znaky lesa středního (sdruženého).

Pod Zubštejnem (0,5 ha)

Pod zříceninou středověkého hradu Zubštejna se na kamenitém hřbítku u Pivonic zachoval    uprostřed polí v nadm. výšce 620 m habrový hájek výmladkového původu. Habr je nízkého, křivolakého vzrůstu, vyjednocené kmeny převládají nad polykormony po 2-3 kmíncích, s výčetním průměrem do 30 cm. Relativně bohatý podrost tvoří břečťan popínavý (Hedera helix), svízel vonný (Galium odoratum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), lipnice hajní (Poa nemoralis), borůvka (Vaccinium myrtillus) aj. Nepravá kmenovina  C3 na stanovišti jedlových bučin (Abieti-fageta) v 5. jedlobukovém vegetačním stupni.

Pod Bolešínem (0,9 ha)

Skalnatý svah jihozápadní expozice v nadm. výšce 450 m na k.ú. Bolešín. Habrový porost  s roztroušenými polykormony a s mohutnými bukovými výstavky. V bylinném podrostu ostřice prstnatá (Carex digitata),  kopytník evropský (Asarum europaeum), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) aj. Nepravá habrová kmenovina C2 na stanovišti bučin s javory (Fageta aceris).

 

Dubovice (5,0 ha)

Velmi strmé amfiteátrovitě uspořádané skalnaté svahy převážně severozápadní expozice nad řekou Svratkou, v nadm. výšce 400-500 m, na k.ú. Bolešín. Silně mezernaté smíšené porosty buku, dubu zimního, habru, javoru klenu, lípy srdčité, lísky, smrku, jedle a borovice lesní. Listnaté stromy jsou většinou zakrslého vzrůstu, vytvářejí roztroušeně se vyskytující výmladkové  polykormony. V bylinném podrostu bika hajní (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis),  třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), osladič obecný (Polypodium vulgare), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), borůvka (Vaccinium myrtillus), smolnička obecná (Lychnis viscaria), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) aj. Mozaika rozmanitých skupin typů geobiocénú v rámci 4. vegetačního stupně, převládaji zakrslé dubové bučiny (Querci-fageta superiora). Extrémní stanoviště zřejmě v minulosti sloužilo jako kozí pastvina, segment lze zařadit do starobylých pařezin B3.

 

Nad hrází (0,8 ha)

Svahy severozápadní expozice, rozčleněné starými agrárními terasami s kamenicemi, v nadm. výšce 510 až 520 m; k.ú. Vír, v blízkosti hráze Vírské přehrady. Ve spodní etáži výmladkové i semenné habry, v horní etáži borovice lesní, smrk a ojedinělý mohutný výstavek buku. V bylinném podrostu svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná  (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) aj.  Nepravá kmenovina C2 se znaky lesa středního (sdruženého) na stanovišti typických bučin  (Fageta typica). Na styku s pastvinou úzký mezofilní ekoton s kručinkou barvířskou (Genista tinctoria)  a chrpou čekánkem (Centaurea scabiosa).

 

Strakův kopec (0,6 ha)

Skalnatý hřbet a horní část svahu jižní expozice s kamenicemi,  v nadm. výšce 545 m; k.ú.Korouhvice. Uprostřed polí a pastvin izolovaný hájek výmladkového původu s převahou habru a s příměsí dubu zimního. Vyjednocené stromy převládají nad výmladkovými polykormony. Druhově bohatý bylinný podrost tvoří lipnice hajní (Poa nemoralis), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), ostřice měkkoostenná (Carex muricata), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kopytník evropský (Asarum europaeum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), bažanka vytrvalá  (Mercurialis perennis), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) aj. Nepravá kmenovina C2 na stanovišti javorových dubových bučin (Querci-fageta aceris).

Pod Strakovým kopcem (1,0 ha)

Skalnatý vrcholový hřbítek a svahy jihozápadní expozice do údolí potůčku a k hladině Vírské přehrady, v nadm. výšce 460-510 m; k.ú. Korouhvice. Převážně habrový porost, z větší části vyjednocený, roztroušené výmladkové polykormony po 2-3 kmenech (výčetní průměr do 40 cm). Ojedinělé výstavky buku. V údolí potůčku zajímavý výmladkový polykormon olše lepkavé srůstající s javorem klenem. V bylinném podrostu s nízkou pokryvností rostou bika hajní (Luzula luzuloides),  lipnice hajní (Poa nemoralis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) aj. Nepravá kmenovina C3 na stanovišti dubových bučin (Querci-fageta).

Nad Hlubokým (0,7 ha)

Skalnatý (rulový) hřbítek a svah jihozápadní expozice v nadm. výšce 570-580 m; k.ú. Korouhvice. V horní části kamenice, napříč vede stará selská cesta. Nad Vírskou přehradou zde uprostřed polí a luk roste výmladkový habrový lesík s ojediněle vtroušeným dubem zimním v nejzazší poloze směrem od jihu do nitra Českomoravské vrchoviny. Bylinný podrost tvoří lipnice hajní (Poa nemoralis), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), břečťan popínavý (Hedera helix) aj. Starobylá pařezina B3 na stanovišti bučin s javory (Fageta aceris). Nesouvislý mezofilní ekoton má místy plášť ze zvěří zkousaného habru, rostou v něm kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) aj.

Na Jedli (0,5 ha)

Široce klenutý vrcholový hřbet s kamenicemi kopce Na Jedli,  v nadm. výšce 715-727 m, na k.ú. Veselí u Dalečína v členité Sulkovecké vrchovině. Do 20 m široká dřevinná linie buku, jeřábu ptačího, jívy, břízy, javoru klenu a lísky uprostřed pastvin. Všechny uvedené dřeviny zde mají  oklestní i  výmladkové tvary a dodnes bývají formovány vyřezáváním a oklestem, aby se nerozrůstaly do okolních pastvin. Jedná se o dřevinnou linii ekotonového typu, v jejímž bylinném podrostu a při okrajích rostou nenáročné druhy – metlička křivolaká (Avenella flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) aj.

Tento segment, nacházející se v 5. jedlobukovém vegetačním stupni, tedy již mimo oblast výskytu plošných pařezin, byl vybrán jako ukázka starobylých výmladkových a oklestních „pastevních“ linií, typických pro vrcholové části Českomoravské vrchoviny. Další najdeme např. v okolí Blatin v CHKO Žďárské vrchy (ORP Nové Město na Moravě), kde byl dokonce v takové dřevinné linii objeven výmladkový polykormon jilmu drsného se 17 kmeny.