Oblast zasahuje do ORP Moravský Krumlov a ORP Ivančice. Pro svou historickou celistvost však byla na tomto místě popsána jako celek. Dílčí vymezené lokality jsou blíže popsány v rámci kapitol věnovaných příslušným ORP.
Krumlovský les je rozsáhlý komplex doubrav, z nichž je většina výmladkového původu. Značná část rozlohy je v současnosti součástí obory ve správě LZ Židlochovice. Krumlovský les je ze severu ohraničen řekami Rokytná a poté co se Rokytná vlévá v Ivančicích/Němčicích do Jihlavy, tak touto řekou.
Na západě je lesní komplex v kontaktu s obcemi Budkovice, Moravský Krumlov, Rakšice, východní hranice je dána obcemi Nové Bránice, Jezeřany-Maršovice, Vedrovice. Jižní hranice je méně zřetelná, jižně za silnicí spojující obce Vémyslice a Olbramovice vybíhá ještě komplex lesů ve stále se zužujícím pruhu omezeném obcemi Lesonice, Kadov, Miroslavské Knínice a Bohutice (Lesonický neboli Bohutický les a Panský les).
Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží studované území do celku Bobravské vrchoviny a jejího nejjižnějšího výběžku – podcelku Leskounské vrchoviny, která se skládá ze dvou okrsků Krumlovského a Bohutického lesa.
Leskounská vrchovina tvoří protáhlý hřbet ve směru JJZ-SSV s povrchem ploché vrchoviny. V jižní části je tvořen krystalinikem moravika a moldanubika miroslavské hrástě a permokarbonskými usazeninami Boskoviské brázdy, v severní části pak vyvřelými horninami brněnského plutonu, hlavně žulami a granodiority, ostrůvky neogenních usazenin. Na západě je hrást ohraničena výrazným zlomovým svahem a na východě se noří pod usazeniny Dyjsko-svrateckého úvalu. Nejvyšší bod je kóta U stavení 415,4 m n.m. ve střední části, na sever vybíhá Krumlovský les kótou Réna (319 m n.m.) a na jihu je to vrchol Leskoun (371 m n.m.), který již však náleží do Bohutického lesa.
Krumlovský les je složen převážně z žul a granodioritu brněnského plutónu, je zde i ostrůvek devonského vápence a zbytky miocenních usazenin. Výrazné jsou zbytky holoroviny s balvany jurských rohovců, hluboce zaříznutá údolí lemované různými formami zvětrávání žuly (izolovanými skálami, balvany, skalními mísami a žlábkovitými škrapy).
Bohutický les je podobně složen z žul a granodioritu brněnského plutónu, směrem k jihozápadu se vyskytuje krystalinikum moravika a moldanubika miroslavské hrásti a permokarbonské usazeniny Boskovické brázdy. Významný je vrch Leskoun 371 m n.m. Nacházíme zde četné antropogenní tvary – kamenolomy, agrární terasy.
Území náleží do 2. lesního vegetačního stupně (bezbukové varianty), je porostlé přírodě blízkými listnatými porosty s převahou dubu zimního (Quercus petraea), s příměsí habru obecného (Carpinus betulus), lípy malolisté (Tilia cordata), javoru babyky (Acer campestre), vzácně též buku lesního (Fagus sylvatica), jeřábu břeku (Sorbus torminalis), dubu letního (Quercus robur), dubu ceru (Quercus cerris), dubu šipáku (Quercus pubescens) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Časté jsou nepůvodní porosty trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V keřovém patře se vzácně vyskytují dřín jarní (Cornus mas), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), růže (Rosa rubiginosa, R. agrestis), častější druhy jsou bez černý (Sambucus nigra), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus), brslen evropský (Euonymus europaeus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže podhorská (Rosa dumalis), růže šípková (Rosa canina).
Území je kontinuálně osídleno již mnoho tísíciletí, nachází se zde řada pravěkých hradisek (Réna, Budkovice, Leskoun, Mokrý žleb ….), sídliště datovaná od středního paleolitu až do doby halštatské, u Vedrovic se nacházela významná neolitická sídelní aglomerace. V území najdeme kromě pozůstatků sídel I řadu dalších stop po činnosti člověka, staré úvozové cesty, mohutné obilní jámy neznámého stáří, skupiny balvanů, kamenné řady, valy, bermy, opevněná návrší. Nejvýznamnější jsou ovšem pozůstatky po pravěké těžbě rohovců, a středověké težbě granodioritu s vysokým obsahem draselného živce, jako jsou šachty, těžební jámy, haldy, dílenské okrsky s deponii štípaných artefaktů, kamennou industrií I keramikou. V jedné šachtě byly nalezeny dokonce dvě kostry datované cca 5300 BP (Oliva 2010).
Výmladkovým způsobem se zde hospodaří již od prvopočátku lidského působení na lesy, ale celá oblast byla vytěžena za druhé světové války pro účely výroby dřevoplynu a výmladkové lesy se zde tak obnovily velkoplošně. Až do dneška se zachovaly některé porosty se znaky starobylých výmladkových lesů, což prokazují zejména prastaré polykormony a průměru i tři metry.
Rozmanitá geologická stavba, podmíněná i diverzitou reliéfu dává vznik velkému množství různých typů lesních společenstev druhého vegetačního stupně. Nejčastěji zde nalezneme kyselé doubravy (Querceta petraeae lichenoso-muscosa) až zakrslé borové doubravy (Querceta pinea humilia), dale habrové doubravy (Carpini-querceta inf.), habrové doubravy s lípou (Carpini-querceta tiliae inf.), misty, zejména na prudkých stinných štěrkovitých svazích nad řekami i habrové javořiny (Carpini-acereta), v údolích s vodotečí potoční olšové jaseniny (Fraxini.alneta inf.) a na bazických podkladech fragmenty společenstev dřínových doubrav (Corni-querceta petraeae-pubescentis subhumilia). Dle mapy potenciální vegetace ČR zde převažují subacidofilní středoevropské teplomilné doubravy
Krumlovský les je tedy z výše uvedených důvodů jednou z nejvýznamnějších lokalit starobylých výmladkových lesů v České republice. Jako lesní komplex je uváděn již na mapách prvního vojenského mapování. Do dnešních dnů si zachoval přírodě blízkou druhovou skladbu porostů, ve kterých zcela převažuje výmladkový původ. Samozřejmě že větší část dubových porostů má vyjednocené kmeny, představují tedy charakteristické nepravé kmenoviny, ale na nemalé rozloze se stále zachovaly polykormony, často nemalých rozměrů, svědčící o starobylosti a kontinuitě výmladkového hospodaření. Vyjednocování kmenů vede ke vzniku bazálních stromových dutin, často zvodnělých (dendrotelmy), staré kmeny dubů se stávají vhodnými biotopy pro xylofágní hmyz a následně slouží jako doupné stormy (častá pozorování strakapoudů velkých, datlů černých a vzácněji dudků chocholatých).
Staré dubové polykormony v Moravskokrumlovské oboře