Mezi topografické terénní památky patří i hraniční stromy (Bukačová 2001). Jedná se o stromy, které označovaly hranice pozemků jednotlivých vlastníků, hranice panství či lesních revírů, někdy i jednotek prostorového rozdělení lesa.
Hraniční stromy v Klobouckém lese na okraji lokality Nad Přestavlky
Na okrajích izolovaných lokalit starobylého lesa, na hranicích se zemědělskými pozemky bývá soustředěn výskyt starých výmladkových pařezů a stromů s výmladkovými hlavami. V Brněnském bioregionu bylo zjištěno, že se velmi často na okrajích lokalit starobylého lesa vyskytuje dub letní (Quercus robur), přestože v lesních porostech naprosto převažuje dub mnohoplodý (Quercus polycarpa). Tak je tomu např. v PR Bosonožský hájek, PP Šiberná a PP Březina (Buček, Drobilová & Friedl 2010). Pravděpodobně se jedná o záměrnou výsadbu dubu letního na okrajích.
V pařezinách často byly na hranicích jednotlivých pozemků ponechávány jako výstavky stromy generativního původu, přežívající několik obmýtí nízkého lesa. Tyto hraniční stromy doplňovaly průběh pozemkové hranice, vyznačené ještě hraničními kameny nebo hraničními příkopy.
Jako hraniční stromy byly na Moravě využívány i hlavaté stromy, nazývané „stromy úhlavé“, nebo jen krátce „hlava“, které archivní dokládají od 16. století (Chadt 1913, in Bukačová 2001, pp. 68).
Starobylý hraniční dub zimní na okraji Želešického háje
Soustava hraničních hlavatých stromů byla objevena na hranicích lesních pozemků v Klobouckém lese. Celkem zde bylo zjištěno a dokumentováno 521 hraničních hlavatých stromů, z toho 423 žijících (354 dubů, 46 habrů, 10 javorů babyk, 8 lip, 3 akáty, 1 jasan a 1 javor mléč), 71 již odumřelých, ale stále stojících, a 27 již tlejících na zemi. Hraniční hlavaté stromy zde dodnes slouží jako mezníky, jsou často respektovány a ponechávány na hranicích pozemků při holosečné těžbě lesních porostů (Huková 2013).