Hraniční kameny a mezníky patří mezi topografické terénní památky (Bukačová 2001). Staré hraniční kameny jsou významným dokladem vlastnických poměrů a historického vývoje krajiny. Nejjednodušší z hraničních kamenů bývají opatřeny jen ozdobně vytesaným pořadovým číslem či iniciálou panství (např. HP = Herrschaft Pernstein, tedy Pernštejnské panství, HS = Herrschatf Sokolnitz, tedy Sokolnické panství apod.), na starších kamenech bývají také iniciály majitelů panství, významnější kameny bývají označeny letopočtem. Mnohdy za sebou stojí kamen staršího a mladšího data, přičemž ten je jako výsledek revize hranice panství či katastru umístěný před starší kámen). Kameny na významnějších místech – tam, kde docházelo ke styku více hranic nebo na terénních zlomech apod. však bývaly zdobnější. Často byly opatřeny umným reliéfem, zachycujícím erb majitele panství, popř. jinými symboly a také letopočtem. Nejstarší takovéto zachované hranečníky pocházejí z doby po konci třicetileté války, není však vyloučeno, že mnohé mohou být ještě starší. Mnohé staré hranečníky již jsou zapadlé v zemi a sotva zřetelné a při péči o lokality výmladkových lesů je zapotřebí je očistit či často i vykopat ze země (Štěpánek 2013). Informace o památných hraničních kamenech jsou zcela nedostatečné a nesoustavné. Proto je třeba při průzkumu lokalit výmladkových lesů nalezené hraniční kameny lokalizovat, charakterizovat jejich stav a navrhnout adekvátní péči.
Hraniční kámen s iniciálami pernštejnského panství (HP)
K nejstarším zjištěným zachovaným historickým hranečníkům patří pět 60 cm vysokých a 30-45 cm širokých hraničních kamenů z konce 16. století v brněnské oboře Holedná, tvořené v současné době mozaikou lesních porostů s významným podílem lesů výmladkového původu. Čtyři hraniční kameny jsou u lesní cesty uprostřed obory na hranici katastrálních území Žebětína a Jundrova. Je na nich vytesán letopočet 1589 a iniciály vlastníků. Na jundrovské straně jsou iniciály SM, neboť Jundrov v té době náležel klášteru Herburek při kostele Panny Marie (Santa Maria), na žebětínské straně jsou vytesány iniciály KK (klášter Králové na Starém Brně). Pátý starobylý hraniční kámen v oboře Holedná se zachoval v lokalitě „U zabitého“ pod vrcholem kopce Hobrtenky, na hranici katastrů obcí Jundrov a Kohoutovice. Na hranečníku je vytesán letopočet 1588 a iniciály SM a SA (klášter Svaté Anny). Staré hranečníky v oboře Holedná jsou přiměřeně udržovány a jsou u nich tabulky s texty, obsahujícími základní informace.
Hraniční kámen v NPR Krumlovsko-rokytenské slepence
K lokalitám pařezin s významnými hraničními kameny patří také přírodní památka Pekárna (ORP Brno, k. ú. Žebětín), na jejíž jižní hranici bylo nalezeno 14 starých hraničních kamenů různých druhů. Na jednom se zachoval letopočet 1716. Hranečníky jsou umístěny na okraji lesa a vymezují hranici mezi lesem a zemědělskými pozemky. Patří k těm hraničním kamenům, kterým není věnována žádná péče, některé jsou zapadlé v zemi, jeden dokonce leží vyvrácený na povrchu půdy.