![](\"http:\/\/fraxinus.mendelu.cz\/vymladkovelesy\/wp-content\/uploads\/2017\/02\/Klobouky_mapa.png\")
<\/a><\/p>\n
Biogeografie<\/strong><\/p>\n Podle biogeografick\u00e9ho \u010dlen\u011bn\u00ed prob\u00edh\u00e1 hranice dvou provinci\u00ed p\u0159i severn\u00ed hranici katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed Klobouky u Brna – provincie panonsk\u00e9 a provincie st\u0159edoevropsk\u00fdch listnat\u00fdch les\u016f (Z\u00e1padokarpatsk\u00e1 podprovincie). Hodnocen\u00e9 \u00fazem\u00ed pat\u0159\u00ed do provincie panonsk\u00e9, podprovincie severopanonsk\u00e9 a do bioregionu Hustope\u010dsk\u00e9ho. Na \u0159e\u0161en\u00e9m \u00fazem\u00ed se v\u0161ak prol\u00ednaj\u00ed i prvky provincie st\u0159edoevropsk\u00fdch listnat\u00fdch les\u016f -sousedn\u00ed Z\u00e1padokarpatsk\u00e9 podprovincie, nap\u0159. hojn\u00fdm zastoupen\u00edm ost\u0159ice chlupat\u00e9 (Carex pilosa<\/em>), sv\u00edzele Schultesova (Galium schultesii<\/em>), pry\u0161ce mandlo\u0148ovit\u00e9ho (Euphorbia amygdaloides<\/em>) v lesn\u00edch podrostech severn\u011b orientovan\u00fdch svah\u016f. Z migrant\u016f hercynsk\u00e9 podprovincie lze nal\u00e9zt pta\u010dinec velkokv\u011bt\u00fd (Stellaria holostea<\/em>), \u017elu\u0165uchu men\u0161\u00ed (Thalictrum minus<\/em>).<\/p>\n V hodnocen\u00e9m \u00fazem\u00ed jsou vymezeny 2 typy biochor: 1PC Pahorkatiny na v\u00e1pnit\u00e9m fly\u0161i 1. vegeta\u010dn\u00edho stupn\u011b a 2PC Pahorkatiny na v\u00e1pnit\u00e9m fly\u0161i 2. vegeta\u010dn\u00edho stupn\u011b (Culek 2005). Typ 1PC je v \u010cR v\u00e1z\u00e1n na severov\u00fdchodn\u00ed okraj severopanonsk\u00e9 podprovincie, celkov\u011b zahrnuje 74 km2<\/sup>. V\u011bt\u0161inou je vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako orn\u00e1 p\u016fda, vinice. Lesy jsou v tomto typu vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159edstavuj\u00ed 4 %. Typ 2PC tvo\u0159\u00ed rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed segmenty na ji\u017en\u00edm okraji Karpat o celkov\u00e9 rozloze 338 km2<\/sup>. Lesy zde p\u0159edstavuj\u00ed 9 %.<\/p>\n <\/p>\n Geomorfologie<\/strong><\/p>\n \u0158e\u0161en\u00e9 \u00fazem\u00ed spad\u00e1 do n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch do geomorfologick\u00e9ho podcelku Boleradick\u00e1 vrchovina. \u00dazem\u00ed se rozkl\u00e1d\u00e1 v nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch 226 m n. m. po 368 m n. m. (vrchol Ned\u00e1nov). Lesn\u00ed celky zahrnuj\u00ed dva nevy\u0161\u0161\u00ed vrcholy klobouck\u00e9ho katastru \u2013 ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Ned\u00e1nov a Och\u016fzky (343 m n. m.), na nevelk\u00e9 n\u00e1horn\u00ed plo\u0161iny navazuj\u00ed m\u00edrn\u00e9 i velmi strm\u00e9 a d\u00e1le \u010dlenit\u00e9 svahy, tvo\u0159\u00edc\u00ed pestr\u00e1 stanovi\u0161t\u011b r\u016fzn\u00fdch expozic. Pr\u00e1v\u011b \u010dlenitost ter\u00e9nu v t\u00e9to \u010d\u00e1sti katastru je z\u0159ejm\u011b hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou kontinu\u00e1ln\u00edho lesn\u00edho obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Geologick\u00e1 stavba<\/strong><\/p>\n V region\u00e1ln\u011b geologick\u00e9m \u010dlen\u011bn\u00ed je \u0159e\u0161en\u00e9 \u00fazem\u00ed \u0159azeno ke \u017ed\u00e1nick\u00e9 jednotce fly\u0161ov\u00e9ho p\u00e1sma Z\u00e1padn\u00edch Karpat, jej\u00edm\u017e nejmlad\u0161\u00edm vrstevn\u00edm \u010dlenem je \u017ed\u00e1nicko-hustope\u010dsk\u00e9 souvrstv\u00ed. V tomto souvrstv\u00ed se rozli\u0161uje v\u00fdvoj psamitick\u00fd, pelitick\u00fd a psamiticko-pelitick\u00fd, kter\u00fd je tak\u00e9 nejv\u00edce zastoupen v \u0159e\u0161en\u00e9m \u00fazem\u00ed. Jedn\u00e1 se o pravideln\u00e9 st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed p\u00edskovc\u016f a j\u00edlovc\u016f. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b je zastoupen v lokalit\u011b Plunary \u2013 Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory v\u00fdvoj psamitick\u00fd, charakterizov\u00e1n v\u00e1pnit\u00fdmi p\u00edskovci, zde d\u00e1le s polohami slepenc\u016f. Z kvart\u00e9rn\u00edch sediment\u016f jsou nejv\u00edce zastoupeny eolick\u00e9 sedimenty \u2013 spra\u0161e, kter\u00e9 zejm. na jihov\u00fdchodn\u00edch m\u00edrn\u00fdch svaz\u00edch dosahuj\u00ed zna\u010dn\u00fdch mocnost\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n Pedologie<\/strong><\/p>\n V hodnocen\u00fdch les\u00edch jsou vyvinuty p\u0159edev\u0161\u00edm illimerizovan\u00e9 p\u016fdy, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b hn\u011bdozem\u011b, ostr\u016fvkovit\u011b pararendziny, zejm\u00e9na v ji\u017en\u00edm lemu \u0159e\u0161en\u00e9ho \u00fazem\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n Klima a hydrologick\u00e9 pom\u011bry<\/strong><\/p>\n Z\u00e1jmov\u00e9 \u00fazem\u00ed se nach\u00e1z\u00ed na rozhran\u00ed dvou klimatick\u00fdch jednotek \u2013 T2 (krat\u0161\u00ed, chladn\u011bj\u0161\u00ed a vlh\u010d\u00ed l\u00e9to) a T4 (velmi dlouh\u00e9, velmi tepl\u00e9 a velmi such\u00e9 l\u00e9to s kr\u00e1tk\u00fdm p\u0159echodn\u00fdm obdob\u00edm). Vzhledem k m\u00edrn\u011b modelovan\u00e9mu a \u010dlenit\u00e9mu reli\u00e9fu se uplat\u0148uj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm \u00fa\u010dinky expozi\u010dn\u00edho klimatu, kter\u00e9 jsou nav\u00edc stup\u0148ov\u00e1ny snadno vys\u00fdchav\u00fdm a v\u00fdh\u0159evn\u00fdm substr\u00e1tem, v\u00fdznamn\u00e9 jsou tak\u00e9 teplotn\u00ed inverze na dnech sev\u0159en\u00fdch \u00fadol\u00ed. \u00dazem\u00ed pat\u0159\u00ed do povod\u00ed \u0159eky Moravy. Voda je odv\u00e1d\u011bna do potoka Haraska, kter\u00fd se vl\u00e9v\u00e1 do Sp\u00e1len\u00e9ho potoka. Ten je prav\u00fdm p\u0159\u00edtokem Trkmanky, \u00fast\u00edc\u00ed nedaleko Podiv\u00edna do Dyje.<\/p>\n <\/p>\n Geobiocenologie<\/strong><\/p>\n Lesn\u00ed celky se nach\u00e1z\u00ed v prvn\u00edch dvou vegeta\u010dn\u00edch stupn\u00edch. Prvn\u00ed vegeta\u010dn\u00ed stupe\u0148 \u2013 dubov\u00fd zauj\u00edm\u00e1 v\u011bt\u0161inu svah\u016f jihov\u00fdchodn\u00ed, ji\u017en\u00ed a jihoz\u00e1padn\u00ed expozice, n\u011bkter\u00e9 n\u00e1horn\u00ed plo\u0161iny, zejm. v Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor\u00e1ch, Nad P\u0159estavlky a ji\u017en\u00ed okraj lesn\u00edho celku Martinicko nad \u0160turen\u011bm. V tomto vegeta\u010dn\u00edm stupni jsou na \u0159e\u0161en\u00e9m \u00fazem\u00ed vymezeny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed skupiny typ\u016f geobioc\u00e9n\u016f (dle Hukov\u00e1, 2005):<\/p>\n 1 D 1 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia \u2013 zakrsl\u00e9 d\u0159\u00ednov\u00e9 doubravy, vymezen\u00e9 ostr\u016fvkovit\u011b v nejextr\u00e9mn\u011bj\u0161\u00edch poloh\u00e1ch Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor, kde se v sou\u010dasnosti vyskytuj\u00ed lesostepn\u00ed polanky s druhov\u011b bohat\u00fdmi stepn\u00edmi porosty a pestr\u00fdmi bylinn\u00fdmi lemy v podrostu navazuj\u00edc\u00edho lesa.<\/p>\n 1 D 2-3 Corni-querceta petraeae-pubescentis inferiora \u2013 d\u0159\u00ednov\u00e9 doubravy ni\u017e\u0161\u00edho stupn\u011b, vymezen\u00e9 na strm\u00fdch ji\u017en\u00edch a jihoz\u00e1padn\u00edch svaz\u00edch, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b u jihov\u00fdchodn\u00edch svah\u016f. Porosty s p\u0159irozenou druhovou skladbou d\u0159evin i podrostu se vyskytuj\u00ed ve v\u0161ech \u0159e\u0161en\u00fdch lesn\u00edch celc\u00edch \u2013 jihov\u00fdchodn\u00ed svah v Och\u016fzk\u00e1ch, ji\u017en\u00ed a\u017e jihoz\u00e1padn\u00ed svah p\u0159i z\u00e1padn\u00edm okraji lesn\u00edho celku Martinicko nad \u0160turen\u011bm, ji\u017en\u00ed a\u017e jihov\u00fdchodn\u00ed svah v Hlo\u017eku, p\u0159i ji\u017en\u00edm okraji lesa Nad P\u0159estavlky a pravideln\u011b se opakuj\u00edc\u00ed svahy s touto expozic\u00ed v Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor\u00e1ch.<\/p>\n 1BD 3 Ligustri-querceta \u2013 doubravy s pta\u010d\u00edm zobem jsou vymezeny na plo\u0161in\u00e1ch Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor, p\u0159i ji\u017en\u00edm okraji lesa Nad P\u0159estavlky, men\u0161\u00ed plochy v Och\u016fzk\u00e1ch a v Hlo\u017eku, i zde se zachovaly porosty s p\u0159irozenou d\u0159evinnou skladbou a podrostem s vysokou pokryvnost\u00ed a druhovou pestrost\u00ed.<\/p>\n 1 CD 2-3 Carpini-acereta inferiora \u2013 d\u0159\u00ednov\u00e9 javo\u0159iny ni\u017e\u0161\u00edho stupn\u011b jsou vymezeny ve spodn\u00edch \u010d\u00e1stech konk\u00e1vn\u00edch svah\u016f s jihoz\u00e1padn\u00ed a\u017e z\u00e1padn\u00ed expozic\u00ed v Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor\u00e1ch. V t\u011bchto lesn\u00edch \u010d\u00e1stech se v aktu\u00e1ln\u00edch porostech prol\u00ednaj\u00ed druhy s kalcifiln\u00ed tendenc\u00ed (Cornus mas<\/em>, Viburnum lantana<\/em>, Lithospermum purpurocaeruleum<\/em>) s druhy nitrofiln\u00edmi (Corydalis<\/em> sp., Gagea lutea<\/em>, Geranium sanguineum<\/em>, Alliaria petiolata<\/em>, Vincetoxicum hirundinaria<\/em>). Problematick\u00fd je n\u00e1let pajasanu (Ailanthus altissima<\/em>).<\/p>\n Druh\u00fd vegeta\u010dn\u00ed stupe\u0148 zauj\u00edm\u00e1 v\u011bt\u0161inu \u00fazem\u00ed, v tomto bukodubov\u00e9m vegeta\u010dn\u00edm stupni jsou vymezeny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed skupiny typu geobioc\u00e9nu:<\/p>\n 2 BD 3 Fagi-querceta tiliae \u2013 lipov\u00e9 bukov\u00e9 doubravy jsou nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed skupinou typu geobioc\u00e9nu vymezenou ve v\u0161ech lesn\u00edch celc\u00edch zejm\u00e9na na horn\u00edch plo\u0161in\u00e1ch a p\u0159ilehl\u00fdch konvexn\u00edch svaz\u00edch. Vzhledem k p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00edmu v\u00fdmladkov\u00e9mu hospoda\u0159en\u00ed ustoupil z p\u0159irozen\u00e9 druhov\u00e9 skladby lesn\u00edch porost\u016f buk lesn\u00ed, jeho r\u016fznov\u011bkou p\u0159\u00edm\u011bs v\u010detn\u011b statn\u00fdch jedinc\u016f v\u0161ak nal\u00e9z\u00e1me ostr\u016fvkovit\u011b v b\u00fdval\u00fdch pansk\u00fdch les\u00edch \u2013 m\u00edrn\u00e9 severn\u00ed svahy Ned\u00e1nova, n\u011bkolik m\u00e1lo mlad\u00fdch jedinc\u016f v Martinicku nad \u0160turen\u011bm.<\/p>\n 2B3 Fagi-querceta typica \u2013 typick\u00e9 bukov\u00e9 doubravy jsou vymezeny op\u011bt ve v\u0161ech lesn\u00edch \u010d\u00e1stech a to na p\u0159echodu od lipov\u00fdch bukov\u00fdch doubrav sm\u011brem do prudk\u00fdch severn\u00edch svah\u016f. I zde vlivem v\u00fdmladkov\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed ustoupil buk lesn\u00ed. N\u011bkolik vzrostl\u00fdch jedinc\u016f v\u010detn\u011b mno\u017estv\u00ed mlad\u00fdch semen\u00e1\u010dk\u016f roste v b\u00fdval\u00e9m pansk\u00e9m lese na severn\u011b orientovan\u00e9m svahu v Och\u016fzk\u00e1ch.<\/p>\n 2 CD 3 Corni-acereta superiora<\/em> \u2013 d\u0159\u00ednov\u00e9 javo\u0159iny vy\u0161\u0161\u00edho stupn\u011b jsou vymezeny v konk\u00e1vn\u00edch \u010d\u00e1stech jihoz\u00e1padn\u011b a\u017e z\u00e1padn\u011b orientovan\u00fdch strm\u00fdch svah\u016f pod Ned\u00e1novem. V sou\u010dasn\u00fdch dubohabrov\u00fdch porostech s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed babyky, ml\u00e9\u010de, lip a t\u0159e\u0161n\u011b pta\u010d\u00ed je v\u00fdrazn\u011b zastoupen jasan ztepil\u00fd a je\u0159\u00e1b b\u0159ek, v nejni\u017e\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech svahu se m\u00edsty vyskytuje i klen. V ke\u0159ov\u00e9m pat\u0159e jsou typick\u00e9 mohutn\u00e9 ke\u0159e d\u0159\u00edn\u016f.<\/p>\n 2 AB 3 Fagi-querceta<\/em> \u2013 bukov\u00e9 doubravy jsou vymezeny pouze jedn\u00edm ostr\u016fvkem na severn\u011b orientovan\u00e9m svahu v Och\u016fzk\u00e1ch, navazuj\u00edc\u00edm na os\u00eddlen\u00ed v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti obce a tedy z\u0159ejm\u011b ovlivn\u011bn\u00e9m pastvou dobytka, hrab\u00e1n\u00edm steliva \u010di kysel\u00fdm opadem vtrou\u0161en\u00fdch borovic, v d\u016fsledku \u010deho\u017e z\u0159ejm\u011b do\u0161lo k ochuzen\u00ed \u017eivin v p\u016fd\u00e1ch a posunu z p\u016fvodn\u011b mezotrofn\u00edho spole\u010denstva k oligotrofn\u011bj\u0161\u00edmu.<\/p>\n 2 BC 3 Fagi-querceta aceris<\/em> \u2013 javorov\u00e9 bukov\u00e9 doubravy vymezen\u00e9 v konk\u00e1vn\u00edch \u010d\u00e1stech svah\u016f ve v\u0161ech lesn\u00edch celc\u00edch.<\/p>\n 2 BC-C (3)4 Tili-querceta roboris-aceris superiora<\/em> \u2013 javorolipov\u00e9 doubravy vy\u0161\u0161\u00edho stupn\u011b se nach\u00e1z\u00ed na \u00fapat\u00ed svah\u016f a dnech sev\u0159en\u00fdch \u00fadol\u00ed, kde jde m\u00edsty i o p\u0159echod k 3. vegeta\u010dn\u00edmu stupni. V aktu\u00e1ln\u00edch lesn\u00edch spole\u010denstvech se vyskytuj\u00ed javory ml\u00e9\u010de, kleny, jasany, duby, l\u00edpy velkolist\u00e9, habry.<\/p>\n <\/p>\n Historick\u00fd v\u00fdvoj<\/strong><\/p>\n Lesostepn\u00ed charakter krajiny s bohatou vegetac\u00ed a vhodn\u00fdmi klimatick\u00fdmi podm\u00ednkami umo\u017e\u0148oval soust\u0159ed\u011bn\u00ed os\u00eddlen\u00ed od nejstar\u0161\u00edho prav\u011bku. Archeologick\u00e9 n\u00e1lezy dokl\u00e1daj\u00ed mlad\u0161\u00ed f\u00e1zi star\u0161\u00ed doby kamenn\u00e9 (40 \u2013 10 tis\u00edc let p\u0159. Kr.). V mlad\u0161\u00ed dob\u011b kamenn\u00e9 \u2013 neolitu doch\u00e1z\u00ed k trvalej\u0161\u00edmu zalidn\u011bn\u00ed \u00farodn\u00fdch oblast\u00ed, \u010dlov\u011bk za\u010d\u00edn\u00e1 z\u00e1m\u011brn\u011b zasahovat do p\u0159\u00edrody a zakl\u00e1d\u00e1 trvalej\u0161\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 osady. N\u00e1lezy z tohoto obdob\u00ed zejm. z lokality Hradisko (nad kapl\u00ed sv. Barbory) jsou \u0159azeny do kultury s vyp\u00edchanou keramikou. S\u00eddli\u0161tn\u00ed n\u00e1lezy i kostrov\u00e9 hroby dokl\u00e1daj\u00ed kulturu s moravskou malovanou keramikou. Z pozdn\u00ed doby kamenn\u00e9 na klobouck\u00e9m katastru poch\u00e1z\u00ed n\u00e1hodn\u00e9 n\u00e1lezy brou\u0161en\u00e9 industrie kultury se \u0161\u0148\u016frovou keramikou a jednotliv\u00e9 hroby a poh\u0159ebi\u0161t\u011b kultury se zvoncovit\u00fdmi poh\u00e1ry. N\u00e1lezy z doby bronzov\u00e9 ukazuj\u00ed kontinuitu os\u00eddlen\u00ed od star\u0161\u00ed doby bronzov\u00e9 p\u0159es st\u0159edodunajskou mohylovou kulturu a\u017e k mlad\u0161\u00ed a pozdn\u00ed dob\u011b bronzov\u00e9. Ojedin\u011bl\u00e9 n\u00e1lezy dokl\u00e1daj\u00ed os\u00eddlen\u00ed klobouck\u00e9ho katastru v dob\u011b hal\u0161tatsk\u00e9. Doba lat\u00e9nsk\u00e1 je dolo\u017eena drobn\u00fdmi n\u00e1lezy a poh\u0159ebi\u0161t\u011bm s kostrov\u00fdmi hroby nedaleko evangelick\u00e9 fary. Zlom letopo\u010dtu je na B\u0159eclavsku spojen s n\u00e1jezdy Germ\u00e1n\u016f a tlakem \u0159\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria z jihu, hrout\u00ed se panstv\u00ed Kelt\u016f. V poloze Zumperky byly nalezeny mince \u0159\u00edmsk\u00fdch c\u00edsa\u0159\u016f. V pr\u016fb\u011bhu 6. stolet\u00ed pronikaj\u00ed na zdej\u0161\u00ed \u00fazem\u00ed Slovan\u00e9, kte\u0159\u00ed se v\u011bnovali zem\u011bd\u011blstv\u00ed a chovu dobytka. Sv\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b si zakl\u00e1dali na b\u0159ez\u00edch vodn\u00edch tok\u016f, pobl\u00ed\u017e se nach\u00e1zela p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 poh\u0159ebi\u0161t\u011b. Z archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f je zastoupeno obdob\u00ed velkomoravsk\u00e9 dvojhrobem u mork\u016fvsk\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. Do mlad\u0161\u00ed doby hradi\u0161tn\u00ed je datov\u00e1no kostrov\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b v lokalit\u011b Star\u00e9 hory (podle Klanicov\u00e1 1998). Podle struktury s\u00eddla lze usuzovat, \u017ee jde o starou osadu vzniklou pod\u00e9l vodn\u00edho toku p\u0159irozen\u00fdm v\u00fdvojem v dob\u011b p\u0159edkoloniza\u010dn\u00ed a je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee navazovala na slovansk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed z doby hradi\u0161tn\u00ed.<\/p>\n Nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy o tomto s\u00eddle se spojuj\u00ed se jm\u00e9nem Lva z Klobouk, v\u00fdznamn\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka na brn\u011bnsk\u00e9m hrad\u011b, kter\u00fd patrn\u011b dostal Klobouky s okol\u00edm v\u00fdsluhou od kr\u00e1le P\u0159emysla Otakara I. Zalo\u017eil premonstr\u00e1tsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter v Z\u00e1brdovic\u00edch a v listin\u011b z roku 1210 se dov\u00edd\u00e1me o majetku v\u011bnovan\u00e9m Lvem z Klobouk tomuto kl\u00e1\u0161teru. Klobouky p\u0159evodem do dr\u017eby tohoto kl\u00e1\u0161tera z\u00edskaly, staly se centrem rozs\u00e1hl\u00e9ho panstv\u00ed a v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b bylo v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159it pod c\u00edrkevn\u00ed vrchnost ne\u017e pod soukrom\u00e9ho feud\u00e1la (Dost\u00e1l 1969).<\/p>\n Roku 1298 byly Klobouky pov\u00fd\u0161eny na m\u011bste\u010dko. Z druh\u00e9 pol. 14. stolet\u00ed chyb\u00ed jak\u00e9koliv prameny. V roce 1422 zastavil kr\u00e1l Zikmund klobouck\u00e9 panstv\u00ed Old\u0159ichovi z Doubravic. Posledn\u00ed \u010dtvrtina 14. stol. a 1. pol. 15. stol. je nejsiln\u011bji os\u00eddlen\u00fdm obdob\u00edm v regionu. Za v\u00e1lek \u010desko-uhersk\u00fdch byly zpusto\u0161eny Martinice a nevelk\u00e1 osada P\u0159estavlky, kter\u00e1 le\u017eela mezi Plunary a Ned\u00e1novem, na prav\u00e9 str\u00e1ni, kde potok opou\u0161t\u00ed katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed. P\u0159esn\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dina z\u00e1niku nen\u00ed jasn\u00e1, po roku 1497 se uv\u00e1d\u00ed jako pust\u00e1 ves. Koncem 15. stol. p\u0159ech\u00e1z\u00ed Klobouky op\u011bt pod z\u00e1brdovick\u00fd kl\u00e1\u0161ter. Pozemky zanikl\u00fdch vs\u00ed nebyly zales\u0148ov\u00e1ny, jako nap\u0159. v Drahansk\u00e9 vrchovin\u011b, ale byly d\u011bleny mezi okoln\u00ed obce, pop\u0159. na nich vznikaly hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dvory a rybn\u00edky. Spory o hranice mezi obcemi v m\u00edst\u011b zanikl\u00e9 obce se urovn\u00e1valy smlouvami, z roku 1546 poch\u00e1z\u00ed smlouva mezi kl\u00e1\u0161terem a m\u011bstem Brnem o u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pastvin bl\u00ed\u017ee ke klobouck\u00fdm pozemk\u016fm poddan\u00fdmi z Mork\u016fvek a naopak Klobou\u010dt\u00ed mohli p\u00e1st na mork\u016fvsk\u00e9m rybn\u00edku. V roce 1613 byly upraveny hranice mezi Klobouky a Div\u00e1ky a byla uzav\u0159ena smlouva o u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed lesa Ned\u00e1nova (Dost\u00e1l 1969).<\/p>\n Z nejstar\u0161\u00edch grafick\u00fdch podklad\u016f vypov\u00eddaj\u00edc\u00edch o z\u00e1kladn\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a vyu\u017eit\u00ed krajiny je I. (Josefsk\u00e9) vojensk\u00e9 mapov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 prob\u00edhalo v letech 1764-1768 a 1780-1783. Tomuto mapov\u00e1n\u00ed nep\u0159edch\u00e1zela s\u00ed\u0165 p\u0159esn\u011b a astronomicky ur\u010den\u00fdch trigonometrick\u00fdch bod\u016f, stav krajiny byl zakreslov\u00e1n p\u0159i proj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed krajinou d\u016fstojn\u00edky vojensk\u00e9 topografick\u00e9 slu\u017eby na koni. Na obr. 9 jsou v prav\u00e9 \u010d\u00e1sti zazna\u010deny Klobouky, v lev\u00e9 spodn\u00ed \u010d\u00e1sti Boleradice. Z lesn\u00edch celk\u016f jsou zachyceny jednak Och\u016fzky a Martinicko nad \u0160turen\u011bm z\u00e1padn\u011b od Klobouk a sm\u011brem k Boleradic\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed lesn\u00ed komplex Ned\u00e1nov. Na rozd\u00edl od n\u00e1sledn\u00fdch vojensk\u00fdch mapov\u00e1n\u00ed i indika\u010dn\u00edch skic nen\u00ed zakreslen lesn\u00ed porost v \u010d\u00e1sti \u0159e\u0161en\u00e9ho \u00fazem\u00ed \u2013 lesn\u00ed celek Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory, tedy p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z\u00e1padn\u011b orientovan\u00e9 svahy v bl\u00edzkosti vrcholu Plunary (zvan\u00e9ho jako Zumperk \u2013 na map\u011b \u201eSandberg\u201c). V t\u00e9to lokalit\u011b jsou zna\u010deny pouze vinice. Do jak\u00e9 m\u00edry se jedn\u00e1 o skute\u010dn\u00e9 zachycen\u00ed tehdej\u0161\u00edho stavu a do jak\u00e9 m\u00edry o jednu z nep\u0159esnost\u00ed zp\u016fsobu mapov\u00e1n\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zkou. Pol. 18. Stol. Zmi\u0148uje Jakub Vrbas jako obdob\u00ed velmi uboh\u00fdch a nezdrav\u00fdch hospoda\u0159sk\u00fdch pom\u011br\u016f jak u poddan\u00fdch, tak u vrchnosti: Klobouky m\u011bly velmi rozs\u00e1hl\u00e1 pastviska, ale proto\u017ee vrchnost m\u011bla na nich pr\u00e1vo spolupastvy, za such\u00fdch let se pastvy nedost\u00e1valo pro v\u0161echen dobytek a p\u00e1salo se proto na \u00fahorech. Kdy\u017e bylo o pastvu velice zle, vh\u00e1n\u011bl se poddansk\u00fd dobytek tajn\u011b do bl\u00edzk\u00e9ho lesa \u201eOch\u016fzky\u201c, kde d\u011blal velikou \u0161kodu (Vrbas 1999, s. 271).<\/p>\n Jakub Vrbas tak\u00e9 zmi\u0148uje les Ochoze (naz\u00fdv\u00e1ny i L\u00edchy \u2013 jedn\u00e1 se o jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st lesn\u00edho komplexu Ned\u00e1nov, v map\u00e1ch uv\u00e1d\u011bn i n\u00e1zev Nad P\u0159estavlky). Tuto \u010d\u00e1st lesa naz\u00fdv\u00e1 jako k\u0159oviska (tedy pa\u0159eziny, k\u00e1cen\u00e9 v 8-15 let\u00e9m obm\u00fdt\u00ed), kter\u00e9 byly p\u0159edm\u011btem sporu mezi vrchnost\u00ed a poddan\u00fdmi. Uv\u00e1d\u00ed zde listinu opata z\u00e1brdovick\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Michaela. Za prvn\u00ed: ji\u017e za\u010d\u00e1tek myln\u011b tak zvan\u00e9ho obdarov\u00e1n\u00ed ukazuje, \u017ee vrchnost poskytla je poddan\u00fdm z l\u00e1sky a milosti k jejich dom\u00e1c\u00edmu u\u017eitku jen precario (do\u010dasn\u011b) za ro\u010dn\u00ed \u010din\u017ei jednotlivc\u016fm na v\u00fdpomoc, ale nedovolovala, by s nimi jednali dle libosti. Za druh\u00e9: to prop\u016fj\u010den\u00ed za ro\u010dn\u00ed \u010din\u017ei bylo odvolateln\u00e9, nebo\u0165 vrchnost dle p\u0159\u00edlohy z 11. Srpna 1672 k\u0159oviska sama ji\u017e p\u0159ed t\u00edm u\u017e\u00edvala a \u017e\u00e1dn\u00fd prel\u00e1t dle moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed nem\u00e1 pr\u00e1va z kl\u00e1\u0161tern\u00edho majetku nav\u017edy n\u011bco darovati nebo prodati bez v\u011bdom\u00ed konventu. Prel\u00e1t mohl jenom prop\u016fj\u010diti k\u0159oviska odvolateln\u011b za ro\u010dn\u00ed \u010din\u017ei. \u017de prop\u016fj\u010den\u00ed se nestalo na budouc\u00ed \u010dasy, vysv\u00edt\u00e1 za t\u0159et\u00ed z okolnosti, \u017ee p\u0159\u00edjem ro\u010dn\u00ed \u010din\u017ee nen\u00ed veden v \u00fa\u010dtu v rubrice st\u00e1l\u00fdch, n\u00fdbr\u017e v rubrice prom\u011bnliv\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f, byla tak\u00e9 tak p\u0159izn\u00e1na v dominik\u00e1ln\u00ed f\u00e1zi r. 1750. Tomu tak\u00e9 za \u010dtvrt\u00e9 nep\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed, \u017ee klobou\u010dt\u00ed jedinci maj\u00ed u\u017e\u00edvati tyto \u010din\u017eovn\u00ed kusy ke sv\u00fdm grunt\u016fm, proto\u017ee grunty dosud nejsou jejich vlastn\u00ed, ale vl\u00e1dne jimi vrchnost. Za p\u00e1t\u00e9. \u017dadatel\u00e9 nemaj\u00ed pr\u00e1va na k\u0159oviska ani proto, \u017ee je u\u017e\u00edvali do roku 1777, t. j. do doby nov\u00e9 \u00fapravy roboty, kter\u00e1 ni\u010deho nem\u011bn\u00ed v pr\u00e1vech prop\u016fj\u010dovatele nebo u\u017eivatele (Vrbas 1999, s. 273-274).<\/p>\n Z kv\u011btna t\u00e9ho\u017e roku 1782 poch\u00e1z\u00ed listina op\u011bt od opata Michaela, kterou nakonec p\u0159enech\u00e1v\u00e1 \u201ek\u0159oviska Ochoze \u010dili L\u00edchy\u201c: \u0158e\u010den\u00fd pan prel\u00e1t a konvent p\u0159enech\u00e1vaj\u00ed klobouck\u00fdm poddan\u00fdm zm\u00edn\u011bn\u00e1 k\u0159oviska L\u00edchy nebo Ochoze za ro\u010dn\u00edch 80 zl., slovy osmdes\u00e1t zlat\u00fdch a to tak, aby Klobou\u010dan\u00e9 m\u011bli p\u0159\u00edle\u017eitost vyp\u011bstovati si pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady z\u00e1sobu stavebn\u00edho d\u0159\u00edv\u00ed, by nikdy nemuseli obt\u011b\u017eovati svou vrchnost, za t\u00edm \u00fa\u010delem jest se jim \u0159\u00edditi Nejvy\u0161\u0161\u00edm lesn\u00edm \u0159\u00e1dem (Vrbas 1999, s. 276-277).<\/p>\n Jakub Vrbas tak\u00e9 popisuje vyh\u00e1n\u011bn\u00ed dobytka na pastvu: Klobouky m\u011bly vedle jin\u00fdch pastvisk velik\u00e9 pastvisko \u201eV\u00fdhon\u201c lidov\u011b zvan\u00e9 \u201eV\u00e9hon\u201c, kter\u00e9 se prost\u00edralo z\u00e1padn\u011b od m\u011bste\u010dka po\u010d\u00ednaj\u00edc na \u201eHradi\u0161ku\u201c sm\u011brem jihoz\u00e1padn\u00edm pod\u00e9l pansk\u00fdch Och\u016fzek do \u00fadol\u00ed pod les \u201eHlo\u017eek\u201c a d\u00e1le a\u017e Pod P\u0159estavlky. (\u2026) Past\u00fd\u0159 vyh\u00e1n\u011bl hov\u011bz\u00ed dobytek z P\u0159\u00ed\u010dn\u00ed strany ob\u011bma Stranami pod\u00e9l k v\u00fdchodu b\u011b\u017e\u00edc\u00edho potoka na Rynk a Ohavou vzh\u016fru a\u017e bo\u010dn\u00ed uli\u010dkou zvanou \u201eKout\u201c nebo \u201eV Kout\u011b\u201c le\u017e\u00edc\u00ed za gruntovn\u00edm \u010d\u00edslem 125 polo\u017een\u00e9m na prav\u00e9m b\u0159ehu b\u00fdval\u00e9ho ohav\u011bnsk\u00e9ho potoka. (\u2026) Za Koutem les Och\u016fzky p\u0159il\u00e9hal a\u017e k sam\u00fdm zahrad\u00e1m ohav\u011bnsk\u00fdch grunt\u016f prost\u00edraj\u00edc\u00edch se na prav\u00e9m b\u0159ehu ohav\u011bnsk\u00e9ho potoka. Dle tohoto od starod\u00e1vna past\u00fd\u0159 vh\u00e1n\u011bl dobytek p\u0159\u00edmo z Kouta do lesa Och\u016fzek a hnal ho lesem dol\u016f k m\u011bste\u010dku. Teprv potom a\u017e za kapl\u00ed vyhnal dobytek z lesa na pastvisko \u201eV\u00fdhon\u201c. D\u00e1 se mysliti, jak les vypadal, kdy\u017e se j\u00edm po stalet\u00ed proch\u00e1zel lidsk\u00fd i pansk\u00fd dobytek. Ke kapli se s dobytkem nikdy nedo\u0161lo. Z pastviska past\u00fd\u0159 p\u0159ih\u00e1n\u011bl dobytek ke k\u0159\u00ed\u017ei nad P\u0159\u00edhonem a cestou dol\u016f do m\u011bste\u010dka, kde se na Rynku dobytek rozch\u00e1zel ulicemi dom\u016f. Odtud jm\u00e9no \u010d\u00e1sti m\u011bste\u010dka \u201eP\u0159\u00edhon\u201c (Vrbas 1999, s. 279).<\/p>\n Vrbas d\u00e1le uv\u00e1d\u00ed, \u017ee roku 1786 vl\u00e1da zak\u00e1zala pastvu dobytka v lesn\u00edch kultur\u00e1ch, \u010deho\u017e klobou\u010dt\u00ed nedbali a honili dobytek v noci do pansk\u00e9ho lesa. Zmi\u0148uje, \u017ee vrchnost se rozhodla obnovit les v Hlo\u017eku, kde nasela borovicov\u00e9ho semena a zak\u00e1zala ve\u0159ejnou cestu Hlo\u017ekem vedouc\u00ed z Boleradic do Klobouk, kter\u00e1 p\u0159ech\u00e1zela nad Hlo\u017ekem na cestu z Div\u00e1k, vedla kolem Och\u016fzek, od nich ke k\u0159\u00ed\u017ei nad P\u0159\u00edhonem a do m\u011bste\u010dka. M\u00edstn\u00ed obec i Boleradice tomu odporovaly, ale vrchnost spor vyhr\u00e1la a cesta byla vedena st\u0159edem pastviska \u201eNa V\u00fdhon\u011b\u201c vzh\u016fru ke k\u0159\u00ed\u017ei nad P\u0159\u00edhonem. Z roku 1827 poch\u00e1z\u00ed velmi podrobn\u00e9 indika\u010dn\u00ed skici stabiln\u00edho katastru. Indika\u010dn\u00ed skicu je mo\u017en\u00e9 prohl\u00e9dnout v mapov\u00e9 aplikaci na str\u00e1nk\u00e1ch Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho archivu v Brn\u011b (http:\/\/www.mza.cz\/indikacniskici). Indika\u010dn\u00ed skica z roku 1827 nen\u00ed \u00fapln\u00e1, chyb\u00ed \u010d\u00e1st s lesn\u00edm celkem Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory. Mapy stabiln\u00edho katastru se staly podkladem II. vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed (Franti\u0161kovo), kter\u00e9 prob\u00edhalo v letech 1836 \u2013 1852 a kter\u00e9 n\u00e1m m\u016f\u017ee pomoci dokreslit si p\u0159edstavu vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed v chyb\u011bj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti indika\u010dn\u00ed skici, i kdy\u017e zdaleka ne v tak podrobn\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. Je zde ji\u017e zachycen i lesn\u00ed celek Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory v\u010detn\u011b Plunarsk\u00e9ho h\u00e1jku. Lesn\u00ed celky dle dochovan\u00e9 \u010d\u00e1sti indika\u010dn\u00ed skici pat\u0159\u00ed klobouck\u00e9mu panstv\u00ed, kter\u00e9 od n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho fondu koupili brat\u0159i Augustin a Ign\u00e1c ryt\u00ed\u0159i Neuwallov\u00e9 roku 1820.<\/p>\n <\/p>\n Ve farn\u00edm archivu jsou dochov\u00e1ny z\u00e1pisky Jakuba Vrbase o Neuwallech: Aby z\u00edskali z klobouck\u00e9ho statku n\u00e1le\u017eit\u00fd u\u017eitek, zvelebovali poln\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, roz\u0161\u00ed\u0159ili chov ovc\u00ed, zlep\u0161ovali ovocn\u00e1\u0159stv\u00ed zakl\u00e1d\u00e1n\u00edm \u0161kolek u dvor\u016f a p\u011bstov\u00e1n\u00edm vz\u00e1cn\u00fdch druh\u016f ovoce a hrozn\u016f, vysazovali ovocn\u00e9 stromky u cest, potok\u016f a svodnic. (\u2026) Jak praveno, rodiny ryt\u00ed\u0159\u016f Neuwall\u016f r\u00e1dy se zdr\u017eovaly v Klobouk\u00e1ch a p\u0159ij\u00edmaly tu hojn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel a zn\u00e1m\u00fdch. (\u2026) Pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kratochv\u00edli panstvo zaj\u00ed\u017ed\u011blo se sv\u00fdmi hosty a\u017e do Hlo\u017eku, kde byla bes\u00eddka s ku\u017eelnou (na indika\u010dn\u00ed skice z roku 1827 je \u010d\u00e1st lesa dnes zn\u00e1m\u00e1 jako Hlo\u017eek nazv\u00e1na \u201eIn Lauschek\u201c).<\/p>\n Na indika\u010dn\u00edch skic\u00e1ch lze studovat jednak velmi p\u0159esn\u011b geograficky zakreslen\u00fd zp\u016fsob vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed, ale drobn\u00e9 pozn\u00e1mky n\u00e1m p\u0159ibli\u017euj\u00ed i charakter lesn\u00edch porost\u016f, a to jak slo\u017een\u00ed d\u0159evin (jehli\u010dnat\u00e9 \/ listnat\u00e9 \/ sm\u00ed\u0161en\u00e9), tak sou\u010dasn\u00fd stav z hlediska vzr\u016fstu d\u0159evin. Legenda stabiln\u00edho katastru rozli\u0161uje p\u00edsemnou zkratkou a grafickou zna\u010dkou v r\u00e1mci jehli\u010dnat\u00e9ho i listnat\u00e9ho lesa les mlad\u00fd, les st\u0159edn\u00ed, ty\u010dovinu a vysok\u00fd m\u00fdtn\u00fd les.<\/p>\n Charakter les\u016f na Kloboucku je zazna\u010den jednak touto p\u00edsemnou zkratkou, s kterou si ale autor indika\u010dn\u00ed skici z\u0159ejm\u011b nevysta\u010dil a grafickou zna\u010dkou se pokusil zejm\u00e9na v lesn\u00edm komplexu Ned\u00e1nov vyj\u00e1d\u0159it to, co bychom dnes nazvaly st\u0159edn\u00edm lesem jako hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm \u00fatvarem \u2013 generativn\u00ed vzrostl\u00e9 d\u0159eviny a r\u016fznov\u011bk\u00e9 v\u00fdmladky ve spodn\u00ed et\u00e1\u017ei.<\/p>\n Lesn\u00ed porosty v lesn\u00edm komplexu Ned\u00e1nov jsou ozna\u010deny jako listnat\u00e9 mlad\u00e9, v lesn\u00edm celku Martinicko nad \u0160turen\u011bm jako lesy listnat\u00e9 \u2013 ty\u010dovina. Pro ostatn\u00ed \u0159e\u0161en\u00e9 porosty \u010d\u00e1st indika\u010dn\u00ed skici chyb\u00ed. Po obvodech z\u00e1kladn\u00edch lesn\u00edch komplex\u016f jsou zna\u010deny lesy jehli\u010dnat\u00e9 (p\u0159i severn\u00ed hranici Ned\u00e1nova \u2013 mlad\u00e9 a\u017e st\u0159edn\u00ed, p\u0159i jihoz\u00e1padn\u00edm okraji Martinicka nad \u0160turen\u011bm -mlad\u00e9 a p\u0159i z\u00e1padn\u00edm okraji Och\u016fzek -ty\u010dovina). Pravd\u011bpodobn\u011b \u0161lo o vysazen\u00e9 porosty borovice lesn\u00ed, jak je uvedeno v\u00fd\u0161e, kdy koncem 18. stol. vrchnost vysela v Hlo\u017eku borovicov\u00e9 semena. Odtud tak\u00e9 i m\u00edstn\u00ed n\u00e1zev severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti lesa Och\u016fzky \u2013 Bo\u0159\u00ed.<\/p>\n V kapitole Klobouky ke konci feudalismu (Smutn\u00fd 1997, s. 95-96) autor zmi\u0148uje: Lesy d\u00e1valy n\u011bco borovicov\u00e9ho d\u0159eva, nejv\u00edce ale tvrd\u00e9ho d\u0159eva listnat\u00fdch strom\u016f, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvalo na stavby a na n\u00e1stroje, jako\u017e i k otopu. (\u2026) Lesy byly s v\u00fdjimkou mal\u00e9 \u010d\u00e1sti dob\u0159e vyu\u017e\u00edv\u00e1ny k t\u011b\u017eb\u011b d\u0159eva. (\u2026) D\u0159evo vrchnostensk\u00fdch les\u016f bylo v\u011bt\u0161inou prod\u00e1v\u00e1no jinam, d\u0159evo z poddansk\u00fdch obecn\u00edch les\u016f bylo v\u011bt\u0161inou spot\u0159ebov\u00e1no jen doma.<\/p>\n D\u016fsledkem revolu\u010dn\u00edch ud\u00e1lost\u00ed bylo roku 1848 zru\u0161en\u00ed poddanstv\u00ed. V Klobouk\u00e1ch byl zru\u0161en vrchnostensk\u00fd \u00fa\u0159ad a soud, panstv\u00ed Neuwall\u016f ztr\u00e1c\u00ed funkci spr\u00e1vn\u00ed, udr\u017euje si v\u0161ak vliv ekonomick\u00fd. Postupn\u011b v\u0161ak upad\u00e1 do velk\u00fdch dluh\u016f a v roce 1863 je panstv\u00ed prod\u00e1no Anglobance. \u010c\u00e1st panstv\u00ed \u2013 Martinice od tohoto roku p\u0159ech\u00e1zely z ruky do ruky, jak p\u00ed\u0161e Jakub Vrbas: (\u2026), posledn\u00ed n\u00e1jemn\u00edk z nich vyma\u010dkal, co se je\u0161t\u011b dalo, zni\u010dil ka\u0161tanov\u00fd park u pivovaru, kr\u00e1sn\u00e9 topoly u stud\u00e1nky zvan\u00e9 \u201eKate\u0159inka\u201c, rozvinut\u00e9 o\u0159e\u0161\u00e1ky na pastvisku a zhyzdil tak malebn\u00e9 \u00fadol\u00ed cukrovaru i s jeho v\u011b\u017e\u00ed, hodinami, zvonky a dv\u011bma kom\u00edny. Kr\u00e1sn\u00e9 pansk\u00e9 lesy byly zni\u010deny tak, \u017ee sedl\u00e1k s vozem se mohl oto\u010dit na ka\u017ed\u00e9m m\u00edst\u011b. Lesn\u00ed zv\u011b\u0159, koroptve a ba\u017eanti byli vyhubeni nadobro. Kone\u010dn\u011b brn\u011bn\u0161t\u00ed agr\u00e1ln\u00edci dorazili Martinice, rozprodali v\u0161ecko, rozd\u011blili se bez slo\u017een\u00ed \u00fa\u010dt\u016f a rozprchli se (rukopis Jakuba Vrbase).<\/p>\n Z roku 1879 poch\u00e1z\u00ed pozdn\u011bj\u0161\u00ed indika\u010dn\u00ed skica stabiln\u00edho katastru (viz http:\/\/www.mza.cz\/indikacniskici), tentokr\u00e1t \u00fapln\u00e1 a zachycuj\u00edc\u00ed v\u0161echny lesn\u00ed celky v t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 rozloze jako v sou\u010dasnosti. Na rozd\u00edl od p\u0159edchoz\u00ed indika\u010dn\u00ed skici vid\u00edme rozparcelovan\u00fd les v jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti lesn\u00edho komplexu Ned\u00e1nova (Nad P\u0159estavlky), d\u00e1le Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory (v\u010detn\u011b Plunarsk\u00e9ho h\u00e1jku) a Och\u016fzky. Vzhledem k p\u0159e\u0161krtnut\u00e9mu z\u00e1znamu Moravsk\u00e1 Banka v Brn\u011b m\u016f\u017eeme usuzovat, \u017ee lesn\u00ed pozemky d\u0159\u00edve u\u017e\u00edvan\u00e9 poddan\u00fdmi za ro\u010dn\u00ed \u201e\u010din\u017ei\u201c (viz v\u00fd\u0161e) byly jejich u\u017eivateli odkupov\u00e1ny od t\u00e9to banky. Pr\u00e1v\u011b v t\u011bchto lesn\u00edch \u010d\u00e1stech nach\u00e1z\u00edme nejv\u00edce hrani\u010dn\u00edch hlavat\u00fdch strom\u016f.<\/p>\n Jedn\u00edm z u\u017eivatel\u016f, kter\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161nou \u010d\u00e1st lesa odkoupil, byla z\u0159ejm\u011b rodina Jakuba Vrbase, kter\u00fd vzpom\u00edn\u00e1: P\u0159i na\u0161em \u0161tachetlov\u00e9m plot\u011b na dvo\u0159e st\u00e1la nevy\u010derpateln\u00e1 hromada kr\u00e1tk\u00fdch ot\u00fdpek lesn\u00edho tenk\u00e9ho d\u0159\u00edv\u00ed nav\u00e1zan\u00e9ho do pov\u0159\u00edsel a u nich obs\u00e1hl\u00e1 hromada na\u0159ezan\u00fdch a roz\u0161t\u00edpan\u00fdch pol\u00ednek, v dob\u011b postn\u00ed nad\u011blan\u00fdch z opr\u00e1tek (holovin) v na\u0161em Ochoze (les). (Vrbas 1999, s. 108).<\/p>\n V lesn\u00edm celku Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory (na indika\u010dn\u00ed skice z roku 1879 ozna\u010den\u00e9 \u201eNad novou horou\u201c) oproti druh\u00e9mu vojensk\u00e9mu mapov\u00e1n\u00ed je zakreslen z\u00e1\u0159ez z jihov\u00fdchodu, kter\u00fd ji\u017e z\u016fst\u00e1v\u00e1 do sou\u010dasnosti (orn\u00e1 p\u016fda). V lesn\u00edch okraj\u00edch pod\u00e9l tohoto z\u00e1\u0159ezu nach\u00e1z\u00edme dnes velmi vzrostl\u00e9 hrani\u010dn\u00ed hlavat\u00e9 stromy. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me li, \u017ee nem\u011blo smysl zna\u010dit hranice lesa na jeho rozhran\u00ed s ornou p\u016fdou, poch\u00e1z\u00ed tyto stromy z doby p\u0159ed p\u0159eveden\u00edm sousedn\u00edho pozemku na ornou p\u016fdu. Roku 1881 koupil \u010d\u00e1st b\u00fdval\u00e9ho panstv\u00ed Josef Duffek a vlastnil jej do roku 1922, kdy byl sv\u00fdm bratrem Anton\u00ednem zast\u0159elen. V z\u00e1v\u011bti odk\u00e1zal majetek dv\u011bma Anton\u00ednov\u00fdm vnuk\u016fm, kte\u0159\u00ed tou dobou byli nezletil\u00ed. \u0158\u00edzen\u00ed panstv\u00ed se uj\u00edm\u00e1 baronka Marie Mittisov\u00e1, Anton\u00ednova dcera a matka star\u0161\u00edho z vnuk\u016f, druh\u00fd vnuk, jej\u00ed synovec byl vyplacen, aby panstv\u00ed z\u016fstalo celistv\u00e9. V 30. letech se p\u0159em\u00edstila do nov\u011b postaven\u00e9ho s\u00eddla na \u010caskovci. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b se jedn\u00e1 o d\u016fsledek relativn\u011b drobn\u00e9 parcelace lesa, tento jev se po zest\u00e1tn\u011bn\u00ed postupn\u011b st\u00edr\u00e1.<\/p>\n Z leteck\u00fdch sn\u00edmk\u016f z konce 30. let, z let 50 a konce 60. let m\u016f\u017eeme pozorovat velmi pestrou mozaiku lesn\u00edch porost\u016f v r\u016fzn\u00fdch f\u00e1z\u00edch v\u00fdvoje. P\u0159esto, \u017ee se jednalo o velmi intenzivn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed alespo\u0148 v prvn\u00ed polovin\u011b 20. stol., nedoch\u00e1zelo k holose\u010d\u00edm. Lze p\u0159edpokl\u00e1dat v\u00fdb\u011brov\u00fd zp\u016fsob hospoda\u0159en\u00ed (jednotliv\u00fd v\u00fdb\u011br strom\u016f po\u017eadovan\u00e9 kvality). Pokud doch\u00e1zelo k radik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edmu k\u00e1cen\u00ed, jednalo se sp\u00ed\u0161e pouze o \u010d\u00e1st pozemku a charakteristick\u00e9 bylo ponech\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdstavk\u016f. D\u00edky kombinaci relativn\u011b drobn\u00e9 parcelace, \u010dlenitosti reli\u00e9fu a zp\u016fsobu obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00ed vznikala dynamick\u00e1 drobn\u00e1 mozaika r\u016fzn\u00fdch st\u00e1di\u00ed lesn\u00edch porost\u016f s nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi sv\u011bteln\u00fdmi podm\u00ednkami, bez dlouhodob\u00fdch v\u00fdrazn\u00fdch extr\u00e9m\u016f, s dynamick\u00fdm v\u00fdvojem podrost\u016f a na n\u011b v\u00e1zan\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f, co\u017e m\u011blo z\u00e1sadn\u00ed vliv na biodiverzitu \u00fazem\u00ed a t\u00edm i ekologickou stabilitu.<\/p>\n Po zest\u00e1tn\u011bn\u00ed a absenci intenzivn\u011bj\u0161\u00ed t\u011b\u017eby na jednotliv\u00fdch pozemc\u00edch se tato velmi drobn\u00e1 mozaika st\u00edr\u00e1 a porosty se v\u00edce homogenizuj\u00ed. Scelen\u00edm orn\u00e9 p\u016fdy v okol\u00ed lesn\u00edch porost\u016f ztratily n\u011bkter\u00e9 cesty logick\u00e9 n\u00e1vaznosti. Pravd\u011bpodobn\u011b v 70. letech byla pro lep\u0161\u00ed dostupnost traktor\u016f m\u00edstn\u00edho JZD, jeho\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed pracovn\u00edci v zimn\u00edm obdob\u00ed pracovali v lese, vytvo\u0159ena \u0161ir\u0161\u00ed okru\u017en\u00ed cesta lesn\u00edm celkem Ned\u00e1nov. Pozd\u011bji v 80. letech do\u0161lo na n\u011bkolika m\u00edstech k vyt\u011b\u017een\u00ed porostu a obnov\u011b monokulturn\u00ed v\u00fdsadbou borovice a na jednom m\u00edst\u011b v Martinicku nad \u0160turen\u011bm dubu \u010derven\u00e9ho (bez ohledu na hranice pozemk\u016f). Od devades\u00e1t\u00fdch let po navr\u00e1cen\u00ed pozemk\u016f vlastn\u00edk\u016fm se vyv\u00edjej\u00ed porosty bez v\u011bt\u0161\u00edch z\u00e1sah\u016f. Teprve od roku 2008 doch\u00e1z\u00ed t\u011b\u017eb\u011b (viz kapitola Sou\u010dasn\u00fd stav).<\/p>\n <\/p>\n V\u00fdskyt typick\u00fdch prvk\u016f starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f (vybran\u00e9 kategorie typick\u00e9 pro tuto oblast)<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Hlavat\u00e9 hrani\u010dn\u00ed stromy<\/strong><\/p>\n Jedn\u00e1 se o stromy, kter\u00e9 byly se\u0159\u00edznut\u00e9 ve v\u00fd\u0161ce obvykle kolem 120 \u2013 130 cm za \u00fa\u010delem vymezen\u00ed vlastnick\u00fdch hranic v porostu. D\u0159eviny v m\u00edst\u011b \u0159ezu ztloustly a vytvo\u0159ily tzv. hlavu s v\u00fdmladky, kter\u00e9 byly bu\u010f ponech\u00e1ny, nebo d\u00e1le se\u0159ez\u00e1v\u00e1ny.<\/p>\n P\u0159i ter\u00e9nn\u00edm pr\u016fzkumu byly tyto stromy zazna\u010deny pomoc\u00ed naviga\u010dn\u00edho p\u0159\u00edstroje GPS. V r\u00e1mci jednotliv\u00fdch lesn\u00edch celk\u016f jim bylo p\u0159id\u011bleno po\u0159adov\u00e9 \u010d\u00edslo, kter\u00fdm jsou ozna\u010deny.<\/p>\n <\/p>\n Celkem bylo zazna\u010deno 521 hrani\u010dn\u00edch hlavat\u00fdch strom\u016f, z toho 423 \u017eij\u00edc\u00edch (354 dub\u016f, 46 habr\u016f, 10 javor\u016f babyk, 8 lip, 3 ak\u00e1ty, 1 jasan a 1 javor ml\u00e9\u010d), 71 ji\u017e odum\u0159el\u00fdch, ale st\u00e1le stoj\u00edc\u00edch, a 27 ji\u017e tlej\u00edc\u00edch na zemi.<\/p>\n Reakce d\u0159evin na \u0159eznou r\u00e1nu je specifick\u00e1 pro ur\u010dit\u00fd druh d\u0159evin. Habry reaguj\u00ed velmi dob\u0159e siln\u00fdm obrostem, r\u00e1na se pom\u011brn\u011b rychle hoj\u00ed a vznikaj\u00ed sp\u00ed\u0161e drobn\u00e9 dutinky, kter\u00e9 se mohou periodicky plnit sr\u00e1\u017ekovou vodou. Pro duby je po se\u0159\u00edznut\u00ed charakteristi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed tvorba v\u011bt\u0161\u00edch dutin, \u010d\u00edm\u017e vznikaj\u00ed specifick\u00e9 biotopy a zaj\u00edmav\u00e9 \u00fakryty pro n\u011bkter\u00e9 \u017eivo\u010dichy. Star\u00e9 hrani\u010dn\u00ed stromy jsou i po odum\u0159en\u00ed ponech\u00e1v\u00e1ny na m\u00edst\u011b, st\u00e1vaj\u00ed se v\u00fdznamn\u00fdmi refugii pro \u0159adu teplomiln\u00fdch druh\u016f d\u0159evn\u00edho hmyzu a hub, a velmi tak p\u0159isp\u00edvaj\u00ed k ekologick\u00fdm vazb\u00e1m a biodiverzit\u011b.<\/p>\n <\/p>\n Dendrotelmy<\/strong><\/p>\n Vlivem v\u00fdmladkov\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed vznikaj\u00ed na pa\u0159ezech r\u016fstem v\u00fdmladk\u016f a tvorbou kalusu miskovit\u00e9 \u00fatvary a\u017e dutiny s mal\u00fdm vstupn\u00edm otvorem, kter\u00e9 se periodicky napl\u0148uj\u00ed de\u0161\u0165ovou vodou \u2013 dendrotelmy. Vyskytuj\u00ed se roztrou\u0161en\u011b ve v\u0161ech lesn\u00edch celc\u00edch \u0159e\u0161en\u00e9ho \u00fazem\u00ed, kde se zachoval tento zp\u016fsob obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00ed. Dendrotelmy vytv\u00e1\u0159\u00ed specifick\u00fd mikrobiotop v prost\u0159ed\u00ed, kde se s v\u00fdjimkou men\u0161\u00edho toku pod\u00e9l lesn\u00edho celku Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory \u017e\u00e1dn\u00e9 tekouc\u00ed ani stojat\u00e9 vody nenach\u00e1z\u00ed. Pod\u00edl\u00ed se tak na zv\u00fd\u0161en\u00ed biodiverzity.<\/p>\n Prav\u00e9 lesn\u00ed druhy rostlin<\/strong><\/p>\n Jedn\u00edm ze znak\u016f dlouhodob\u00e9ho kontinu\u00e1ln\u00edho v\u00fdvoje lesn\u00edch spole\u010denstev je v\u00fdskyt prav\u00fdch lesn\u00edch druh\u016f rostlin. Synusie podrostu je prom\u011bnliv\u00e1 v z\u00e1vislosti na ter\u00e9nn\u00ed modelaci \u2013 expozici a aktu\u00e1ln\u00edch sv\u011bteln\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, od \u0159\u00eddk\u00e9ho v\u00fdskytu rostlin na strm\u00fdch severn\u00edch svaz\u00edch zejm\u00e9na lipov\u00fdch pa\u0159ezin, p\u0159es druhov\u011b diverzifikovan\u011bj\u0161\u00ed podrosty dubohabrov\u00fdch pa\u0159ezin, po druhov\u011b bohat\u00e9 a zapojen\u00e9 podrosty spra\u0161ov\u00fdch doubrav a druhov\u011b nejbohat\u0161\u00ed lesostepn\u00ed polanky a ekotonov\u00e1 spole\u010denstva okraj\u016f lesn\u00edch porost\u016f. Z prav\u00fdch lesn\u00edch druh\u016f (podle Friedl 2010) se ve v\u0161ech lesn\u00edch celc\u00edch vyskytuj\u00ed Asarum europaeum<\/em>, Corydalis cava<\/em>, Dentaria bulbifera<\/em>, Gagea lutea<\/em>, Isopyrum thalictroides<\/em>, Sanicula europaea<\/em>, Hedera helix<\/em>, Ficaria verna<\/em>, Anemone nemorosa<\/em>, Vinca minor<\/em>, Anemone ranunculoides<\/em>, Brachypodium sylvaticum<\/em>, Carex digitata<\/em>, Carex pilosa<\/em>, Epipactis helleborine<\/em>, Euphorbia amygdaloides<\/em>, Lathyrus vernus<\/em>, Maianthemum bifolium<\/em>, Melica nutans<\/em>, Mercurialis perennis<\/em>, Neottia nidus avis<\/em>, Polygonatum multiflorum<\/em>, Cephalanthera damasonium<\/em>, Convallaria majalis<\/em>, Symphytum tuberosum<\/em>, Viola mirabilis<\/em>, Pyrethrum corymbosum<\/em>, Campanula persicifolia<\/em>, Galium aparine<\/em>, Galium schultesii<\/em>, Galium sylvaticum<\/em>, Lathyrus niger<\/em>, Lithospermum purpurocaeruleum<\/em>, Melampyrum pratense<\/em>, Peucedanum cervaria<\/em>, Pulmonaria officinalis<\/em>, v lesn\u00edm celku Ned\u00e1nov Cephalanthera rubra<\/em>, V Och\u016fzk\u00e1ch, Martinicku nad \u0160turen\u011bm a v lesn\u00edm lemu Nad P\u0159estavlky Orchis purpurea<\/em>, v prosv\u011btlen\u011bj\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech pom\u011brn\u011b hojn\u00fd Melittis melissophylum<\/em>, Carex michelii<\/em>, Poa nemoralis<\/em>, Melica uniflora<\/em>. N\u011bkter\u00e9 rostliny poukazuj\u00ed na dlouhodob\u011bj\u0161\u00ed dobr\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 podm\u00ednky. Nap\u0159. ji\u017en\u011b exponovan\u00e9 svahy Martinicka pod \u0160turen\u011bm, Ned\u00e1nova (\u010d\u00e1st Nad P\u0159estavlky a Hlo\u017eek) a v\u0161echny takto exponovan\u00e9 svahy Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor jsou charakteristick\u00e9 velmi \u010detn\u00fdm v\u00fdskytem t\u0159emdavy b\u00edl\u00e9 (Dictamnus alba<\/em>), vyskytuje se roztrou\u0161en\u011b v pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9m \u00fazem\u00ed a jej\u00ed \u010detnost se zvy\u0161uje v z\u00e1vislosti na aktu\u00e1ln\u00edch sv\u011bteln\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. Obvykle je doprov\u00e1zena i dal\u0161\u00edm neprav\u00fdm lesn\u00edm druhem Vincetoxicum hirundinaria<\/em> a v Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor\u00e1ch m\u00edsty i Verbascum chaixii<\/em> subsp. austriacum<\/em>. V\u00fdznamn\u00e9 porosty kosatc\u016f Iris graminea<\/em> v Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor\u00e1ch dokazuj\u00ed d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed prosv\u011btlenost. V nyn\u011bj\u0161\u00edch porostech ponechan\u00fdch bez intenzivn\u011bj\u0161\u00edho hospoda\u0159en\u00ed doch\u00e1z\u00ed k siln\u011bj\u0161\u00edmu z\u00e1stinu a st\u011b\u017e\u00ed nach\u00e1z\u00edme jejich kv\u011bty. Obdobn\u011b jsou na tom porosty kosatce r\u016fznobarv\u00e9ho Iris variegata<\/em> v Klobouck\u00fdch nov\u00fdch hor\u00e1ch a v ji\u017en\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Nad P\u0159estavlky. Jejich vitalita stoup\u00e1 s lep\u0161\u00edmi sv\u011bteln\u00fdmi podm\u00ednkami nap\u0159. v lesn\u00edch lemech a lesostepn\u00edch polank\u00e1ch, kde je doprov\u00e1z\u00ed i dal\u0161\u00ed druhy Aster amellus<\/em>, Bupleurum falcatum<\/em>, Carex montana<\/em>, Geranium sanguineum<\/em>, Euphorbia epithymoides<\/em>, Anthericum ramosum<\/em> a cel\u00e1 \u0159ada dal\u0161\u00edch. Druhy, kter\u00e9 se vyskytuj\u00ed jen v kontinu\u00e1ln\u00edch lesn\u00edch porostech, kter\u00e9 byly po stalet\u00ed obhospoda\u0159ov\u00e1ny jako v\u00fdmladkov\u00e9 lesy a nebyly zalesn\u011bny jehli\u010dnat\u00fdmi, se naz\u00fdvaj\u00ed \u0161patn\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i (Kub\u00edkov\u00e1 1987). Z t\u011bchto druh\u016f se vyskytuj\u00ed ve v\u0161ech \u0159e\u0161en\u00fdch lesn\u00edch celc\u00edch Anemone ranunculoides<\/em>, Carex digitata<\/em>, Cornus mas<\/em>, Galium sylvaticum<\/em>, Lathyrus niger<\/em>, Lathyrus vernus<\/em>, Lilium martagon<\/em>, Melampyrum nemorosum<\/em>, Melittis melisophyllum<\/em>, Neottia nidus-avis<\/em>, Primula veris<\/em>, Pyrethrum corymbosum<\/em>, Symphytum tuberosum<\/em>, Vincetoxicum hirundinaria<\/em>, Viola mirabilis<\/em>, v Och\u016fzk\u00e1ch Sanicula europaea<\/em>. Z pomal\u00fdch koloniz\u00e1tor\u016f zde rostou Alliaria petiolata<\/em>, Asarum europaeum<\/em>, Campanula persicifolia<\/em>, Carex montana<\/em>, Clinopodium vulgare<\/em>, Convalaria majalis<\/em>, Galium odoratum<\/em>, Hedera helix<\/em>, Melica nutans<\/em>, Polygonatum multiflorum<\/em>, Viola hirta<\/em>.<\/p>\n <\/p>\n Hrani\u010dn\u00ed kameny<\/strong><\/p>\n Zna\u010den\u00ed hranic hrani\u010dn\u00edmi kameny nen\u00ed v \u0159e\u0161en\u00e9m \u00fazem\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 b\u011b\u017en\u00e9. V\u011bt\u0161inou lze tyto mezn\u00edky nal\u00e9zt v \u010d\u00e1stech lesa, kter\u00e9 d\u0159\u00edve pat\u0159ily vrchnosti a byly rozd\u011bleny teprve ke konci 2. pol. 19. stol., pop\u0159. po\u010d. 20. stol. Nalezen\u00e9 hrani\u010dn\u00ed kameny jsou zazna\u010deny ve voln\u00e9 grafick\u00e9 p\u0159\u00edloze \u010d. 1. P\u016fvodn\u011b pansk\u00fd les Och\u016fzky navazuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edmo na zahrady dom\u016f v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00edsti obce byl pravd\u011bpodobn\u011b rozparcelov\u00e1n v 60. letech 19. stol. Hranice pozemk\u016f vedly v\u011bt\u0161inou po sp\u00e1dnici a zna\u010deny byly sp\u00ed\u0161e se\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00edm strom\u016f, v\u00fdjimkou je jeden nalezen\u00fd hrani\u010dn\u00ed k\u00e1men. P\u016fvodn\u00ed pansk\u00fd les Martinicko nad \u0160turen\u011bm byl rozd\u011blen pravd\u011bpodobn\u011b a\u017e ve 20. letech 20. stol. v d\u016fsledku prvn\u00ed pozemkov\u00e9 reformy. Zde je mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt m\u00edsty se\u0159\u00edznut\u00e9 hrani\u010dn\u00ed stromy, \u010dast\u011bji (zejm\u00e9na pod\u00e9l ji\u017en\u00edho okraje) kamenn\u00e9 mezn\u00edky. V lesn\u00edm celku Ned\u00e1nov v \u010d\u00e1sti b\u00fdval\u00e9ho pansk\u00e9ho lesa Hlo\u017eek jsou n\u011bkter\u00e9 hranice p\u0159i jedn\u00e9 z cest zna\u010deny hrani\u010dn\u00edmi kameny s letopo\u010dtem 1924, p\u0159i hlavn\u00ed cest\u011b na Ned\u00e1nov pak z\u0159ejm\u011b eroz\u00ed p\u016fdy p\u0159i okraji cesty uvoln\u011bn\u00fd a voln\u011b polo\u017een\u00fd kamenn\u00fd mezn\u00edk s \u010d\u00edslem 92 \u2013 tedy z\u0159ejm\u011b shodn\u00fd s p\u0159edchoz\u00edmi jen krajn\u00ed \u010d\u00edsla ji\u017e nejsou patrn\u00e1.<\/p>\n <\/p>\n Star\u00e9 cesty<\/strong><\/p>\n Z\u00e1kladn\u00ed historick\u00e1 cestn\u00ed s\u00ed\u0165 z\u0159ejm\u011b jako v\u0161ude vych\u00e1z\u00ed i na Kloboucku z ter\u00e9nn\u00ed modelace. Hlavn\u00ed cesty vedou po h\u0159betech a \u00fadol\u00edm \u2013 dle jeho \u0161\u00ed\u0159ky bu\u010f st\u0159edem, nebo pod\u00e9l \u00fapat\u00ed svah\u016f, mezi nimi pak logick\u00e9 spojnice. P\u0159es h\u0159bet a samotn\u00fd vrchol Ned\u00e1nov vede cesta do Boleradic. Zazna\u010den\u00e1 je i na prvn\u00edm vojensk\u00e9m mapov\u00e1n\u00ed a je vyu\u017e\u00edv\u00e1na dodnes. M\u016f\u017eeme ji tak\u00e9 nazvat cestou poutn\u00ed, p\u0159ich\u00e1zeli po n\u00ed bolerad\u0161t\u00ed poutn\u00edci do Klobouk na pou\u0165 ke kapli sv. Barbory. Od kaple vede star\u00e1 stezka po h\u0159betu lesn\u00edho celku Och\u016fzky, z n\u00ed se pak odbo\u010dovalo sm\u011brem k Ned\u00e1novu (a\u017e do Boleradic nebo se odbo\u010dilo na Div\u00e1ky), nebo cesta pokra\u010dovala po h\u0159betu lesn\u00edho celku Martinicko nad \u0160turen\u011bm (odtud ke stud\u00e1nce Kate\u0159inka a d\u00e1le na Div\u00e1ky, nebo do Martinic) nebo se cesta st\u00e1\u010dela k severu mezi poli. Z t\u011bchto hlavn\u00edch cest vych\u00e1zely men\u0161\u00ed stezky \u010di \u00favozy op\u011bt po h\u0159betech sekund\u00e1rn\u00edch svah\u016f nebo naopak sev\u0159en\u00fdmi \u00fadol\u00edmi, kudy se sv\u00e1\u017eelo i t\u011b\u017een\u00e9 d\u0159evo a postupnou eroz\u00ed vznikly zahlouben\u00e9 cesty \u2013 \u00fazk\u00e9 i \u0161ir\u0161\u00ed \u00favozy. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b zahlouben\u00e9 cesty vznikly i na rozhran\u00ed lesn\u00edch pozemk\u016f a orn\u00e9 p\u016fdy, vlivem scelov\u00e1n\u00ed pozemk\u016f cesty okrajem lesa ztratily v\u00fdznam a postupn\u011b zarostly n\u00e1letov\u00fdmi d\u0159evinami, zejm. ak\u00e1tem.<\/p>\n <\/p>\n Pov\u011bsti<\/strong><\/p>\n O les\u00edch na Kloboucku se okrajov\u011b zmi\u0148uje ji\u017e jedna z pov\u011bst\u00ed o p\u016fvodu n\u00e1zvu Klobouky: Ti prvn\u00ed ledi, co se v tak kr\u00e1sn\u00fdm h\u00f3dol\u00ed meze pahorkama hosadile a vod v\u00fdchodo rovino votev\u0159en\u00f3 m\u011ble, ho\u017e\u00edvale maso ze zv\u011b\u0159e z les\u016f, voboce ze strom\u016f, ker\u00fd v\u0161ade rostle a tuze dobr\u00f3 vodo, co sama ven z kupco vet\u00e9kala (O\u0161mera 1993, s. 15). Z rukopisu klobouck\u00e9ho p\u00edsm\u00e1ka V\u00e1clava \u0160pa\u010dka (zem\u0159el 76 let\u00fd roku 1931). Star\u00e1 stezka z Martinic do Klobouk p\u0159es les je vzpomenuta v pov\u011bsti U Kate\u0159inky: Kolem m\u00edsta, zvan\u00e9ho u Kate\u0159inky, vede stezka lesem ze \u0160tur\u00e9\u0148\u016f na Martinickou silnici a do Div\u00e1k. B\u00fdvala tam pod n\u011bkolika star\u00fdmi stromy na luk\u00e1ch stud\u00e1nka s dobrou pitnou vodou. Bl\u00ed\u017ee stud\u00e1nky st\u00e1val k\u0159\u00ed\u017e, a ten k\u0159\u00ed\u017e byl v\u017edy, kdy\u017e zpr\u00e1chniv\u011bl, nahrazen k\u0159\u00ed\u017eem nov\u00fdm. Kolik u\u017e k\u0159\u00ed\u017e\u016f se tam vyst\u0159\u00eddalo od t\u011bch d\u00e1vn\u00fdch dob! (\u2026) Tenkr\u00e1t byla cel\u00e1 krajina kolem porostl\u00e1 lesem, v n\u011bm\u017e \u010dasto lov\u00edval klobouck\u00fd p\u00e1n. Bylo to jednou v ned\u011bli. P\u00e1n z Klobouk byl pr\u00e1v\u011b na hon\u011b v lese, kdy\u017e sli\u010dn\u00e1 Kate\u0159ina se ub\u00edrala je\u0161t\u011b s n\u011bkolika dru\u017ekami do Klobouk na pobo\u017enost. D\u00edvky \u0161ly lesem, kdy\u017e tu se najednou namanula srna, na ni\u017e klobouck\u00fd p\u00e1n vymr\u0161til z luku ostr\u00fd \u0161\u00edp. (O\u0161mera 1993, s. 19). Zapsal Karel Jarom\u00edr Bukovansk\u00fd v Pam\u011btn\u00ed knize klobouck\u00e9.<\/p>\n Pov\u011bst O hastrmanovi se odehr\u00e1v\u00e1 ve stejn\u00fdch m\u00edstech: Jednoho dne \u0161el jeden sta\u0159e\u010dek z Div\u00e1k do Klobouk. Mezi Div\u00e1ky a Martinicemi b\u00fdval velk\u00fd rybn\u00edk a pobl\u00ed\u017e lesa stud\u00e1nka u Kate\u0159inky. U rybn\u00edka na b\u0159ehu sed\u011bl mal\u00fd, hezk\u00fd chlape\u010dek a tuze moc plakal. Sta\u0159e\u010dkovi ho bylo l\u00edto a pov\u00edd\u00e1: \u201eKdo T\u011b tu, chud\u00e1\u010dku nechal?\u201c A vzal si chlape\u010dka na z\u00e1da a nesl ho do Klobouk. Jak ho nesl od Kate\u0159inky do toho velk\u00e9ho kopce p\u0159es les, (\u2026) (O\u0161mera 1993, s. 29). Vypravovala Franti\u0161ka Ry\u0161av\u00e1 z Klobouk. Zapsala Miroslava Ry\u0161av\u00e1, \u017e\u00e1kyn\u011b m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Klobouk\u00e1ch.<\/p>\n O hled\u00e1n\u00ed \u00fato\u010di\u0161t\u011b v okoln\u00edch les\u00edch v nebezpe\u010d\u00ed vypr\u00e1v\u00ed pov\u011bst Tata\u0159i a lochy: D\u0159\u00edve ne\u017e Tata\u0159i dorazili do Klobouk, mu\u017ei s dobytkem ode\u0161li do hlubok\u00fdch les\u016f, kter\u00e9 se rozprost\u00edraly kolem na v\u0161ech stran\u00e1ch (O\u0161mera 1993, s. 20). Zapsal Karel Jarom\u00edr Bukovansk\u00fd v Pam\u011btn\u00ed knize klobouck\u00e9.<\/p>\n Nebo tak\u00e9 Pov\u011bst o Prajzl\u00edch (Prusech za rakousko-prusk\u00e9 v\u00e1lky): Babi\u010dka nev\u011bd\u011bli, co maj\u00f3 d\u011blat. Vzali na sebe n\u00fa\u0161u s dv\u00f3ma pecnama chleba, huzen\u00fd a do ruky ba\u0148u s vod\u00f3. A sp\u00edchali humnem do lesa. Sta\u0159e\u010dek vedli vole a utikali za babi\u010dk\u00f3. Voly uv\u00e1zali ke stromu a \u0161li se skovat do locha (O\u0161mera 1993, s. 51). Zapsala \u017e\u00e1kyn\u011b m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Klobouk\u00e1ch Bo\u017eena Vrbasov\u00e1 r. 1921; vypravoval jej\u00ed sta\u0159e\u010dek.<\/p>\n Pov\u011bst P\u0159estavlky zachycuje p\u0159edstavu o p\u016fvodu tohoto n\u00e1zvu: P\u0159estavlky jsou pozemky v klobouck\u00e9m katastru, le\u017e\u00edc\u00ed od obce jihoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem. B\u00fdvaly d\u0159\u00edve cel\u00e9 zarostl\u00e9 lesem. Jejich n\u00e1zev poch\u00e1z\u00ed od toho, \u017ee se a\u017e do t\u011bchto les\u016f toul\u00e1vali vlci. A nen\u00ed to tak d\u00e1vno, co se tu vlci proh\u00e1n\u011bli. Otec m\u00e9 babi\u010dky, Tom\u00e1\u0161 Pil\u00e1t, vypravoval, \u017ee jeho otec byl jednou v les\u00edch nad P\u0159estavlky vlky p\u0159epaden. Pon\u011bvad\u017e byl siln\u00fd, nelekl se jich a nejsiln\u011bj\u0161\u00edho vlka, v\u016fdce sme\u010dky, chytil a na z\u00e1dech donesl do Klobouk. P\u0159estavlky pr\u00fd se jmenuj\u00ed tak od t\u00e9 doby, co vlk p\u0159estal b\u00fdt postrachem \u010dlov\u011bka (O\u0161mera 1993, s. 30). Vypravoval Tom\u00e1\u0161 Pil\u00e1t (+1919). Zapsala Lydie Hut\u00e1kov\u00e1, \u017e\u00e1kyn\u011b m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Klobouk\u00e1ch. P\u0159estavlck\u00e9 lesy vystupuj\u00ed i v dal\u0161\u00edch pov\u011bstech, nap\u0159. Kuruci v Klobouk\u00e1ch: Bylo to asi roku 1704. (\u2026) Za letn\u00edho ve\u010dera vy\u0161el si soused Pil\u00e1t, zn\u00e1m\u00fd pytl\u00e1k, do les\u016f p\u0159estavlck\u00fdch. Tu v\u0161ak zdaleka poznal sv\u00e9ho \u00fahlavn\u00edho nep\u0159\u00edtele, myslivce Teubela. Schoval se p\u0159ed n\u00edm v hou\u0161tin\u011b, do n\u00ed\u017e \u00fastil loch, jich\u017e bylo v t\u011bch m\u00edstech n\u011bkolik. Vstoupil do chodby a \u010dekal, co bude d\u00e1le (O\u0161mera 1993, s. 24). Star\u0161\u00edch z\u00e1pis\u016f je n\u011bkolik \u2013 celkem shodn\u00fdch. Podle Karla Jarom\u00edra Bukovansk\u00e9ho v Pam\u011btn\u00ed knize klobouck\u00e9.<\/p>\n Dal\u0161\u00ed pov\u011bst z t\u011bchto m\u00edst vypr\u00e1v\u00ed o pokladu: V lese P\u0159estavlky je poklad, kter\u00fd lze naj\u00edt jen o p\u016flnoci. (\u2026) Jednou se vypravilo n\u011bkolik odv\u00e1\u017elivc\u016f hledat poklad. Ozbrojili se a kdy\u017e odbila dvan\u00e1ct\u00e1, pr\u00e1v\u011b do\u0161li doprost\u0159ed lesa. Tu vid\u011bli, jak n\u011bco sv\u00edt\u00ed p\u0159ed nimi mezi obrovsk\u00fdmi stromy (O\u0161mera 1993, s. 35). Vypravoval Jakub Pacas z Klobouk. Zapsala Lydie Pacasov\u00e1, \u017e\u00e1kyn\u011b m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Klobouk\u00e1ch.<\/p>\n Jin\u00e1 pov\u011bst o pokladu, tentokr\u00e1t v lese zvan\u00e9m Och\u016fzky, zmi\u0148uje p\u0159\u00edmo hrani\u010dn\u00ed hlavat\u00fd dub: Za starod\u00e1vna chod\u00edvali lid\u00e9 ze Slov\u00e1cka hledat do Klobouk poklady. Nejv\u00edc poklad\u016f bylo zakop\u00e1no v Och\u016fzk\u00e1ch. Hleda\u010di m\u00edvali s sebou \u201eKri\u0161tovku\u201c, starou psanou modlitebn\u00ed knihu a virgule, t.j. \u0161\u00e1tek s uzly a sv\u011bcenou k\u0159\u00eddu. Ty poklady tu zanechali hab\u00e1ni, kte\u0159\u00ed b\u00fdvali velmi pracovit\u00ed a \u0161etrn\u00ed, a proto zbohatli. Potomci vypov\u011bzen\u00fdch hab\u00e1n\u016f z Klobouk a z okoln\u00edch osad chod\u00edvali z Uher, kam utekli, na trhy do Hustope\u010d. Tam se setk\u00e1vali se zn\u00e1m\u00fdmi Slov\u00e1ky a sd\u011blili jim, \u017ee na kraji klobouck\u00e9ho lesa Och\u016fzek je dubec, pod n\u00edm\u017e hab\u00e1ni zakopali poklad, kter\u00fd s sebou nemohli vz\u00edt, kdy\u017e museli za hranice. Slov\u00e1ci hledali v Och\u016fzk\u00e1ch a skute\u010dn\u011b na\u0161li star\u00fd n\u00edzk\u00fd otesan\u00fd dub, jemu\u017e \u0159\u00edkali hlava a kter\u00fd tam st\u00e1l jako mezn\u00edk. Kopali pod n\u00edm a na\u0161li mnoho zlat\u00fdch a st\u0159\u00edbrn\u00fdch pen\u011bz. Z nalezen\u00e9ho pokladu si koupili dva Slov\u00e1ci v Mut\u011bnic\u00edch cel\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a je\u0161t\u011b jejich potomci byli tam nejbohat\u0161\u00edmi sedl\u00e1ky (O\u0161mera 1993, s. 38). Zapsal Karel Jarom\u00edr Bukovansk\u00fd do Pam\u011btn\u00ed knihy klobouck\u00e9.<\/p>\n <\/p>\n Sou\u010dasn\u00fd stav lokalit<\/strong><\/p>\n Och\u016fzky <\/strong><\/p>\n Lesn\u00edm celkem Och\u016fzky je pro pot\u0159eby t\u00e9to studie nazv\u00e1n souvisl\u00fd lesn\u00ed porost ji\u017en\u011b a z\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Klobouky. Navazuje p\u0159\u00edmo na zahrady rodinn\u00fdch dom\u016f v ulici Dlouh\u00e1 a Lesn\u00ed. Na v\u00fdchodn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed stran\u011b se d\u0159\u00edve rozkl\u00e1daly pastviny, dnes orn\u00e1 p\u016fda. Z jihu je lesn\u00ed porost lemov\u00e1n p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b vinicemi, na z\u00e1pad\u011b je od navazuj\u00edc\u00edho lesn\u00edho celku odd\u011blen \u00fazk\u00fdm pruhem p\u016fvodn\u011b orn\u00e9 p\u016fdy, v sou\u010dasnosti zar\u016fstaj\u00edc\u00ed n\u00e1letov\u00fdmi d\u0159evinami. Zahrnuje zejm\u00e9na strm\u00e9 svahy severn\u00ed orientace a od tzv. Slavi\u010d\u00edho \u00fadol\u00ed s \u00fazkou \u00favozovou cestou v\u00fdchodn\u011b orientovan\u00e9 svahy, nad nimi plo\u0161iny a m\u00edrn\u00e9 svahy h\u0159betu s t\u0159et\u00edm nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholem katastru \u2013 Och\u016fzky 343 m n. m. V porostech p\u0159eva\u017euj\u00ed d\u0159eviny v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu duby, habry a l\u00edpy velkolist\u00e9. Pa\u0159eziny jsou dle pr\u016fm\u011bru \u201epa\u0159ezu\u201c mezi jednotliv\u00fdmi pr\u00fdty r\u016fzn\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed, stejn\u011b tak v\u00fdmladky \u2013 od drobn\u00fdch ke\u0159ov\u00fdch tvar\u016f po vyjednocen\u00e9 v\u00fdmladky do podoby neprav\u00fdch kmenovin. V porostech se vyskytuj\u00ed n\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed duby generativn\u00edho p\u016fvodu s relativn\u011b dob\u0159e rozvinutou korunou a charakteristick\u00fd je tak\u00e9 roztrou\u0161en\u00fd v\u00fdskyt borovice lesn\u00ed. Ve svaz\u00edch tzv. Slavi\u010d\u00edho \u00fadol\u00ed roste n\u011bkolik m\u00e1lo jedinc\u016f vzrostl\u00fdch buk\u016f, v \u0161ir\u0161\u00edm okol\u00ed pak \u010dast\u00e9 bukov\u00e9 semen\u00e1\u010de. Z dal\u0161\u00edch d\u0159evin se vyskytuj\u00ed zejm. na plo\u0161in\u00e1ch ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Och\u016fzek ak\u00e1ty, v ji\u017en\u00edm lemu javor babyka, je\u0159\u00e1b b\u0159ek, t\u0159e\u0161e\u0148 pta\u010d\u00ed, jilm habrolist\u00fd, ve svaz\u00edch l\u00edpa srd\u010dit\u00e1, b\u0159\u00edza b\u011blokor\u00e1, na \u00fapat\u00ed severn\u00edch svah\u016f javor ml\u00e9\u010d, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b klen, st\u0159emcha. S v\u00fdjimkou strm\u00fdch severn\u00edch svah\u016f je velmi bohat\u011b vyvinut\u00e9 ke\u0159ov\u00e9 patro s l\u00edskami, vzrostl\u00fdmi d\u0159\u00edny, brsleny (Euonymus verrucosa<\/em>, E<\/em>. europaea<\/em>), tu\u0161alajemi (Viburnum lantana<\/em>), pta\u010d\u00edm zobem. Z vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch druh\u016f rostlin se vyskytuj\u00ed Lilium martagon<\/em>, Melittis melissophyllum<\/em>, Lithospermum purpurocaeruleum<\/em>, Carex michelii<\/em>, Platanthera bifolium<\/em>. Z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee v jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Och\u016fzek a na v\u00fdchodn\u011b orientovan\u00e9m svahu v Bo\u0159\u00ed se vyskytovaly pom\u011brn\u011b bohat\u00e9 populace vstava\u010de nachov\u00e9ho (Orchis purpurea<\/em>). V sou\u010dasnosti lze nal\u00e9zt n\u011bkolik jedinc\u016f v Bo\u0159\u00ed, kter\u00e9 vlivem siln\u011bj\u0161\u00edho zast\u00edn\u011bn\u00ed ustupuj\u00ed. V sou\u010dasnosti prob\u00edh\u00e1 t\u011b\u017eba v m\u00edrn\u00e9m severn\u00edm svahu pod vrcholem Och\u016fzky.<\/p>\n <\/p>\n Martinicko nad \u0160turen\u011bm <\/strong><\/p>\n Lesn\u00ed celek Martinicko nad \u0160turen\u011bm navazuje na z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st porostu Och\u016fzky a pokra\u010duje z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem k Martinic\u00edm. Ze severn\u00ed strany navazuje orn\u00e1 p\u016fda a v \u010d\u00e1sti postagr\u00e1rn\u00ed terasy s odum\u00edraj\u00edc\u00edmi meru\u0148kami, z jihu i z\u00e1padu scelen\u00e9 pozemky orn\u00e9 p\u016fdy. V z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti u ji\u017en\u011b exponovan\u00e9ho svahu se v lesn\u00edm z\u00e1\u0159ezu vyskytuj\u00ed b\u00fdval\u00e9 travn\u00ed porosty, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zar\u016fstaj\u00edc\u00ed ke\u0159i, s velmi v\u00fdznamn\u00fdmi spole\u010denstvy teplomiln\u00e9 vegetace s \u0159adou chr\u00e1n\u011bn\u00fdch druh\u016f rostlin. B\u00fdval\u00e9 pansk\u00e9 lesy n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed z\u0159ejm\u011b k martinick\u00e9mu statku jsou v sou\u010dasnosti p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u00edzk\u00fdm a\u017e st\u0159edn\u00edm v\u00fdmladkov\u00fdm lesem s ojedin\u011bl\u00fdmi v\u00fdstavky vzrostlej\u0161\u00edch dub\u016f a zejm. v severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00ed v neprav\u00e9 kmenoviny. Dle stanovi\u0161\u0165 se m\u011bn\u00ed druhov\u00e9 slo\u017een\u00ed od dominantn\u00edch dubov\u00fdch pa\u0159ezin v ji\u017en\u00edm lemu lesn\u00edho celku, p\u0159es dubohabrov\u00e9 v\u00fdmladky m\u00edrn\u011bj\u0161\u00edch severn\u011b a z\u00e1padn\u011b orientovan\u00fdch svah\u016f po strm\u00e9 svahy ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti lesa s vysok\u00fdm zastoupen\u00edm v\u00fdmladkov\u00fdch pa\u0159ez\u016f l\u00edpy velkolist\u00e9. Severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st lesa se strm\u00fdmi ji\u017en\u011b exponovan\u00fdmi svahy b\u00fdvala d\u0159\u00edve pastvinou s roztrou\u0161en\u00fdmi ovocn\u00fdmi d\u0159evinami (na indika\u010dn\u00ed skice z roku 1827), les je zde \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zazna\u010den na indika\u010dn\u00ed skice z roku 1879 (listnat\u00fd), na sn\u00edmku z roku 1938 jsou ji\u017e porostl\u00e9 svahy na \u00fazem\u00ed shodn\u00e9m se sou\u010dasnost\u00ed. Dominantn\u00ed d\u0159evinou je zde borovice lesn\u00ed. Ojedin\u011bl\u00fd n\u00e1lez steriln\u00ed rostlinky vstava\u010de nachov\u00e9ho poukazuje na p\u016fvodn\u00ed travn\u00ed porosty a z\u00e1nik optim\u00e1ln\u00edch stanovi\u0161tn\u00edch podm\u00ednek pro tento druh. \u010c\u00e1st p\u016fvodn\u011b v\u00fdmladkov\u00e9ho lesa ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti severn\u00edch svah\u016f byla pravd\u011bpodobn\u011b v 80. letech 20. stol. p\u0159evedena na monokulturu borovice lesn\u00ed a dubu \u010derven\u00e9ho. V severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti lesa na \u00fapat\u00ed svahu roste n\u011bkolik jedinc\u016f smrku ztepil\u00e9ho. Ze vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch druh\u016f rostlin zde roste Cephalanthera damasonium<\/em>, Lilium martagon <\/em>na severn\u00edch svaz\u00edch, naopak v ji\u017en\u00ed a z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti lesa je velmi \u010dast\u00fd Melittis melissophyllum<\/em>, Dictamnus albus<\/em>, Lithospermum purpurocaeruleum<\/em>, v lesn\u00edch lemech Euphorbia epithymoides<\/em>, Orchis purpurea<\/em>.<\/p>\n <\/p>\n Ned\u00e1nov <\/strong><\/p>\n Souhrnn\u00fdm n\u00e1zvem Ned\u00e1nov je pro pot\u0159eby studie ozna\u010den nejrozlehlej\u0161\u00ed lesn\u00ed celek klobouck\u00e9ho katastru. Pro bli\u017e\u0161\u00ed popis lze rozd\u011blit lesn\u00ed celek hlavn\u00ed cestou na Boleradice. Z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st lesa od t\u00e9to cesty (Martinicko pod \u0160turen\u011bm) m\u00e1 pon\u011bkud odli\u0161n\u00fd charakter vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed i z rozd\u00edln\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed v minulosti. V mozaice s p\u0159est\u00e1rl\u00fdmi pa\u0159ezinami se vyskytuj\u00ed neprav\u00e9 kmenoviny s generativn\u00edmi mod\u0159\u00edny a buky. Dominantn\u00edmi d\u0159evinami jsou duby, habry, l\u00edpy velkolist\u00e9. Z ostatn\u00edch d\u0159evin jasany ztepil\u00e9, babyky, ml\u00e9\u010de, kleny, b\u0159\u00edzy, t\u0159e\u0161n\u011b pta\u010d\u00ed, v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00e9 zastoupen\u00ed je\u0159\u00e1b\u016f b\u0159ek\u016f. Zejm\u00e9na v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti je v\u00fdznamn\u011b zastoupeno ke\u0159ov\u00e9 patro mohutn\u00fdmi d\u0159\u00edny, d\u00e1le kaliny tu\u0161alaje, pta\u010d\u00ed zoby. Cesty zde pouze \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vych\u00e1z\u00ed z ter\u00e9nn\u00ed modelace, na n\u011b navazuj\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 pr\u016fseky \u2013 jeden ve sm\u011bru SZ \u2013 JV, dva jej k\u0159\u00ed\u017e\u00ed ve sm\u011bru SV \u2013 JZ. Vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed druhy zde zastupuje Cephalanthera damasonium<\/em>, Platanthera bifolia<\/em>, Lilium martagon<\/em>, v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Dictamnus albus<\/em>, Carex michelii<\/em>, Melittis melissophyllum<\/em>. V ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b byla vyt\u011b\u017eena parcela \u010d. 3043\/1 na plo\u0161e 6,7 ha a 2902\/49 (navazuj\u00edc\u00ed pod cestou na p\u0159edchoz\u00ed pozemek) na plo\u0161e t\u00e9m\u011b\u0159 2,2 ha holose\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem.<\/p>\n Dal\u0161\u00ed, severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st lesn\u00edho celku Ned\u00e1nova je nazvan\u00e1 Hlo\u017eek. V\u00fdchodn\u011b od cesty na Boleradice se prol\u00ednaj\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed habrov\u00e9 pa\u0159eziny s dubohabrovou nepravou kmenovinou s vtrou\u0161en\u00fdmi generativn\u00edmi duby. Sm\u011brem ke svah\u016fm s ji\u017en\u00ed orientac\u00ed p\u0159ech\u00e1z\u00ed ve v\u00fdmladkov\u00e9 doubravy s vtrou\u0161en\u00fdmi borovicemi a vzrostl\u00fdmi d\u0159\u00edny v ke\u0159ov\u00e9m pat\u0159e, naopak na strm\u00fdch severn\u00edch svaz\u00edch dominuj\u00ed vzrostl\u00e9 pa\u0159eziny l\u00edpy velkolist\u00e9. Zejm. v \u00fadol\u00ed, kter\u00e9 tyto svahy sv\u00edraj\u00ed, tvo\u0159\u00ed nemalou p\u0159\u00edm\u011bs sekund\u00e1rn\u00ed porosty v\u00fdmladkov\u00fdch ak\u00e1t\u016f. Z dal\u0161\u00edch d\u0159evin se vyskytuj\u00ed mohutn\u00e9 topoly b\u00edl\u00e9, d\u00e1le javory (kleny, ml\u00e9\u010de, babyky), jilm habrolist\u00fd, t\u0159e\u0161e\u0148 pta\u010d\u00ed, b\u0159\u00edzy, jasan ztepil\u00fd. Ve dvou m\u00edstech byl \u00fazk\u00fd p\u00e1s p\u016fvodn\u00edch lesn\u00edch porost\u016f p\u0159eveden na monokulturu borovice lesn\u00ed (pravd\u011bpodobn\u011b 80. l\u00e9ta 20. stol.). Vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed druhy rostlin zde reprezentuje zejm\u00e9na medovn\u00edk medu\u0148kolist\u00fd a pom\u011brn\u011b bohat\u00e9 porosty t\u0159emdav. V\u00fdznamn\u00fd je v\u00fdskyt hn\u011bdence zvrhl\u00e9ho (Limodorum abortivum<\/em>). T\u011b\u017eba v posledn\u00edch letech prob\u011bhla na p\u011bti lokalit\u00e1ch. Holose\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem cel\u00fd pozemek b\u00fdval\u00e9ho farsk\u00e9ho lesa, nad n\u00edm cel\u00fd pozemek soukrom\u00e9ho vlastn\u00edka s ponech\u00e1n\u00edm n\u011bkolika m\u00e1lo habr\u016f. Nedaleko op\u011bt cel\u00fd pozemek, zde bylo ponech\u00e1no v\u00edce v\u00fdstavk\u016f dub\u016f. Dva pozemky soukrom\u00fdch vlastn\u00edk\u016f byly holose\u010d\u00ed s ponech\u00e1n\u00edm v\u00fdstavk\u016f vyk\u00e1ceny z poloviny, ve zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed polovin\u011b jen m\u00edrn\u00e1 prob\u00edrka. V t\u00e9to lokalit\u011b jsou aktu\u00e1ln\u00ed paseky ohro\u017eeny n\u00e1letem pajasan\u016f (Ailanthus altissima<\/em>), kter\u00e9 nar\u016fstaj\u00ed rychleji ne\u017e zmlazuj\u00edc\u00ed se pa\u0159ezy.<\/p>\n <\/p>\n Na Hlo\u017eek navazuje sm\u011brem k jihu \u010d\u00e1st lesa naz\u00fdvan\u00e1 Nad P\u0159estavlky. V t\u00e9to \u010d\u00e1sti p\u0159eva\u017euj\u00ed m\u00edrn\u00e9 svahy s jihov\u00fdchodn\u00ed expozic\u00ed. Na spra\u0161ov\u00fdch p\u0159ekryvech zcela dominuj\u00ed dubov\u00e9 pa\u0159eziny s charakteristickou synusi\u00ed podrostu tr\u00e1vovit\u00e9ho vzhledu, na navazuj\u00edc\u00edch severn\u00edch svaz\u00edch a v\u00fd\u0161e k vrcholu Ned\u00e1novu se zvy\u0161uje p\u0159\u00edm\u011bs habr\u016f a lip. Doubravy roztrou\u0161en\u011b dopl\u0148uj\u00ed je\u0159\u00e1by b\u0159eky a vzrostl\u00e9 ke\u0159e d\u0159\u00edn\u016f, sm\u011brem k ji\u017en\u00edmu okraji lesa se jejich po\u010det zvy\u0161uje, stejn\u011b jako zastoupen\u00ed dal\u0161\u00edch ke\u0159\u016f \u2013 kaliny tu\u0161alaje, sv\u00eddy krvav\u00e9, pta\u010d\u00edho zobu. Ve vyb\u00edhaj\u00edc\u00edm c\u00edpu lesa na jihov\u00fdchod\u011b dominuj\u00ed rozlo\u017eit\u00e9 l\u00edskov\u00e9 ke\u0159e. Ostr\u016fvkovit\u011b v m\u00edrn\u00fdch ter\u00e9nn\u00edch sn\u00ed\u017eenin\u00e1ch rostou mezi dubov\u00fdmi v\u00fdstavky sekund\u00e1rn\u00ed v\u00fdmladkov\u00e9 ak\u00e1tiny. Ze vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch druh\u016f rostlin se ve spra\u0161ov\u00fdch doubrav\u00e1ch velmi \u010dasto vyskytuje Dictamnus albus<\/em>, Melittis melissophyllum<\/em>, Iris variegata<\/em>, Pulmonaria mollis<\/em>, Carex michelii<\/em>, Anthericum ramosum<\/em> v lesn\u00edch lemech Adonis vernalis<\/em>, Euphorbia epithymoides<\/em>, Anemone sylvestris<\/em>, Jurinea mollis<\/em>. P\u0159i vrcholu Ned\u00e1nov pod\u00e9l hlavn\u00ed cesty na Boleradice byl nalezen jedinec Cephalanthera rubra<\/em>. V posledn\u00edch letech prob\u011bhla t\u011b\u017eba na 3 lokalit\u00e1ch, kdy byly holose\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem vyk\u00e1ceny cel\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 pozemky. U jednoho je ponech\u00e1no n\u011bkolik m\u00e1lo m\u00e9n\u011b vzrostl\u00fdch d\u0159evin, respektov\u00e1ny byly hrani\u010dn\u00ed stromy. Z\u00e1m\u011brn\u011b vysazovan\u00e9 monokultury v t\u00e9to \u010d\u00e1sti lesn\u00edho komplexu Ned\u00e1nov nenajdeme. S v\u00fdjimkou ak\u00e1t\u016f se zde nevyskytuj\u00ed ani roztrou\u0161en\u011b jin\u00e9 nep\u016fvodn\u00ed druhy.<\/p>\n <\/p>\n Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory <\/strong><\/p>\n Lesn\u00ed komplex Klobouck\u00e9 nov\u00e9 hory vytv\u00e1\u0159\u00ed vzhledem ke sv\u00e9 poloze a \u010dlenit\u00e9mu reli\u00e9fu nejpest\u0159ej\u0161\u00ed \u0161k\u00e1lu stanovi\u0161\u0165 na relativn\u011b mal\u00e9 plo\u0161e. Od porost\u016f pod\u00e9l vodn\u00edho toku, kter\u00fd lemuje lesn\u00ed celek ze z\u00e1padn\u00ed strany, p\u0159es sev\u0159en\u00e1 kr\u00e1tk\u00e1 \u00fadol\u00ed, navazuj\u00edc\u00ed svahy nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch sklonitost\u00ed a expozice v\u010detn\u011b nejsu\u0161\u0161\u00edch svah\u016f ji\u017en\u00ed orientace se stepn\u00edmi formacemi a\u017e k plo\u0161in\u00e1m h\u0159betu, kter\u00fd se t\u00e1hne od t\u0159et\u00edho nejvy\u0161\u0161\u00edho bodu katastru \u2013 Plunary (335,8 m n. m.) jihoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem. T\u011bmto stanovi\u0161t\u00edm odpov\u00edd\u00e1 i p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed druhov\u00e1 skladba porost\u016f. V \u0159\u00eddce zapojen\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch doubrav\u00e1ch na strm\u00fdch ji\u017en\u00edch a jihoz\u00e1padn\u00edch svaz\u00edch se vyskytuje n\u00e1let ak\u00e1tu, velmi bohat\u00e9 je ke\u0159ov\u00e9 patro s d\u0159\u00edny, tu\u0161alajemi, hlohy a pta\u010d\u00edmi zoby, na severn\u00edch svaz\u00edch p\u0159eva\u017euj\u00ed mohutn\u011bj\u0161\u00ed trsy l\u00edpy velkolist\u00e9 bez ke\u0159ov\u00e9ho patra, navazuj\u00edc\u00ed svahy por\u016fstaj\u00ed pa\u0159eziny s rovnom\u011brn\u00fdm zastoupen\u00edm dub\u016f, habr\u016f a lip. Plo\u0161iny v horn\u00edch \u010d\u00e1stech maj\u00ed velmi podobn\u00fd charakter jako m\u00edrn\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed svahy v lokalit\u011b Nad P\u0159estavlky \u2013 v\u00fdmladkov\u00e9 doubravy s bohatou synusi\u00ed podrostu tr\u00e1vovit\u00e9ho vzhledu. P\u0159i \u00fapat\u00ed svah\u016f pod\u00e9l vodn\u00edho toku se d\u00e1le vyskytuj\u00ed topoly b\u00edl\u00e9, jasany, javory a pajasany. Zejm\u00e9na pajasany se do \u0159\u00eddce zapojen\u00fdch dubov\u00fdch pa\u0159ezin velmi rychle \u0161\u00ed\u0159\u00ed a potla\u010duj\u00ed zde velmi pestr\u00e9 bylinn\u00e9 podrosty s \u0159adou vz\u00e1cn\u00fdch druh\u016f, z nich\u017e velmi hojn\u00e1 je t\u0159emdava Dictamnus albus<\/em>, d\u00e1le Melittis melissophyllum<\/em>, Lithospermum purpurocaeruleum<\/em>, Iris variegata<\/em>, Iris graminea<\/em>, Allium rotundum<\/em>, v lesostepn\u00edch polank\u00e1ch Orchis militaris<\/em>, Stipa joanis<\/em>, Adonis vernalis<\/em>, Pulsatilla pratensis <\/em>subsp. bohemica<\/em>, Inula ensifolia<\/em> a dal\u0161\u00ed. V sou\u010dasnosti se vyskytuje paseka pouze na \u010d\u00e1sti jednoho pozemku, pod\u00e9l jeho n\u00e1sledn\u00e9ho oplocen\u00ed je patrn\u00e9 respektov\u00e1n\u00ed a ponech\u00e1n\u00ed hrani\u010dn\u00edch hlavat\u00fdch strom\u016f.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" \u0160ir\u0161\u00ed \u00fazemn\u00ed vztahy a p\u0159\u00edrodn\u00ed pom\u011bry Biogeografie Podle biogeografick\u00e9ho \u010dlen\u011bn\u00ed prob\u00edh\u00e1 hranice dvou provinci\u00ed p\u0159i severn\u00ed hranici katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed Klobouky u Brna – provincie panonsk\u00e9 a provincie st\u0159edoevropsk\u00fdch listnat\u00fdch les\u016f (Z\u00e1padokarpatsk\u00e1 podprovincie). Hodnocen\u00e9 \u00fazem\u00ed pat\u0159\u00ed do provincie panonsk\u00e9, podprovincie severopanonsk\u00e9 a do bioregionu Hustope\u010dsk\u00e9ho. Na \u0159e\u0161en\u00e9m \u00fazem\u00ed se v\u0161ak prol\u00ednaj\u00ed i prvky provincie … <\/p>\n<\/a><\/a><\/a><\/a><\/a><\/a><\/a><\/a><\/a>