{"id":4,"date":"2014-02-09T09:22:42","date_gmt":"2014-02-09T08:22:42","guid":{"rendered":"http:\/\/fraxinus.mendelu.cz\/vymladkovelesy\/?page_id=4"},"modified":"2017-03-30T10:26:41","modified_gmt":"2017-03-30T09:26:41","slug":"cile-a-popis","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/fraxinus.mendelu.cz\/vymladkovelesy\/","title":{"rendered":"C\u00edle a popis"},"content":{"rendered":"

N\u00e1zev projektu: Starobyl\u00e9 v\u00fdmladkov\u00e9 lesy, jejich v\u00fdznam a udr\u017eitelnost v kulturn\u00ed krajin\u011b <\/strong><\/p>\n

Doba \u0159e\u0161en\u00ed projektu: 2013-2016<\/strong><\/p>\n

Registra\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo projektu: DF13P01OVV015<\/strong><\/p>\n

C\u00edle projektu<\/strong><\/h3>\n

Za starobyl\u00e9 v\u00fdmladkov\u00e9 lesy ozna\u010dujeme lesn\u00ed porosty v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu s\u00a0dlouhodob\u00fdm kontinu\u00e1ln\u00edm v\u00fdvojem a zachovan\u00fdmi typick\u00fdmi p\u0159\u00edrodn\u00edmi a kulturn\u011b-historick\u00fdmi prvky star\u00fdch pa\u0159ezin. Starobyl\u00e9 v\u00fdmladkov\u00e9 lesy jsou v\u00a0posledn\u00edch deseti letech v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice oce\u0148ov\u00e1ny pro jejich v\u00fdznam z\u00a0hlediska biodiverzity, jejich kulturn\u011b-historick\u00e1 hodnota v\u0161ak dosud nebyla soustavn\u011b a komplexn\u011b hodnocena. C\u00edlem projektu bylo inventarizovat starobyl\u00e9 v\u00fdmladkov\u00e9 lesy, jako mizej\u00edc\u00ed kulturn\u011b-historickou pam\u00e1tku \u010desk\u00e9 krajiny, d\u00e1le pak analyzovat jejich kulturn\u011b historick\u00e9 znaky v\u00a0souvislosti s\u00a0hodnotami p\u0159\u00edrodn\u00edmi a vypracovat metodiku dlouhodob\u00e9 p\u00e9\u010de o lokality starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f s\u00a0c\u00edlem jejich trval\u00e9ho uchov\u00e1n\u00ed v\u00a0kulturn\u00ed krajin\u011b.<\/p>\n

Stav \u0159e\u0161en\u00ed problematiky v \u010cR a v zahrani\u010d\u00ed<\/strong><\/h3>\n

Za starobyl\u00e9 v\u00fdmladkov\u00e9 lesy ozna\u010dujeme lesy v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu s dlouhodob\u00fdm kontinu\u00e1ln\u00edm v\u00fdvojem a zachovan\u00fdmi typick\u00fdmi znaky star\u00fdch pa\u0159ezin, mezi kter\u00e9 pat\u0159\u00ed zejm\u00e9na v\u00fdmladkov\u00e9 pa\u0159ezy s v\u00fdmladky, pa\u0159ezov\u00e9 hlavy s v\u00fdmladky, hlavat\u00e9 stromy, doupn\u00e9 stromy, dendrotelmy, v\u00fdskyt prav\u00fdch lesn\u00edch druh\u016f rostlin, sv\u011btliny a ekotonov\u00e1 spole\u010denstva okraj\u016f, hrani\u010dn\u00ed stromy a historick\u00e9 prvky, nap\u0159. hrani\u010dn\u00ed p\u0159\u00edkopy a valy, hrani\u010dn\u00ed kameny, mohyly a sakr\u00e1ln\u00ed objekty (Bu\u010dek 2009).<\/p>\n

Pa\u0159eziny jsou prastarou a pam\u00e1tnou formou trvale udr\u017eiteln\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed krajiny. Po\u010d\u00e1tek vyu\u017eit\u00ed vegetativn\u00ed reprodukce d\u0159evin pro vznik les\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu lze um\u00edstit na konec mezolitu a po\u010d\u00e1tek neolitu, do obdob\u00ed, kdy vznikala a za\u010dala se vyv\u00edjet lidmi souvisle os\u00eddlen\u00e1 kulturn\u00ed krajina (Lo\u017eek 2011). Pa\u0159eziny byly v\u00fdznamn\u00fdm prvkem archetypu krajiny prav\u011bk\u00fdch zem\u011bd\u011blc\u016f (Gojda 2000) a jejich lokality pat\u0159\u00ed k typick\u00fdm znak\u016fm krajinn\u00e9ho r\u00e1zu staros\u00eddeln\u00ed krajiny. Dodnes zachovan\u00e9 lokality starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f jsou proto tak\u00e9 v\u00fdznamnou kulturn\u011b historickou pam\u00e1tkou (Bu\u010dek 2010).<\/p>\n

V\u00fdmladkov\u00fdm zp\u016fsobem, zam\u011b\u0159en\u00fdm p\u0159edev\u0161\u00edm na produkci palivov\u00e9ho d\u0159eva, byla v minulosti obhospoda\u0159ov\u00e1na v\u011bt\u0161ina lesn\u00edch porost\u016f n\u00ed\u017ein, tepl\u00fdch pahorkatin a vrchovin na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. V oblasti prav\u011bk\u00e9 ekumeny byly takto lesy ovliv\u0148ov\u00e1ny ji\u017e od neolitu, v dal\u0161\u00edch oblastech po cel\u00fd st\u0159edov\u011bk. Po\u010d\u00e1tek v\u00fdmladkov\u00e9ho hospoda\u0159en\u00ed v evropsk\u00fdch les\u00edch ji\u017e v neolitu dokl\u00e1daj\u00ed v\u00fdsledky dendroarcheologick\u00e9ho v\u00fdzkumu (Szab\u00f3 2009). V\u00fdsledky experiment\u00e1ln\u00ed archeologie potvrzuj\u00ed, \u017ee i kamenn\u00e9 sekery dosta\u010dovaly ke k\u00e1cen\u00ed lesa (Beranov\u00e1 1980). Neolitick\u00e9 kamenn\u00e9 sekery byly p\u0159i k\u00e1cen\u00ed d\u0159eva podstatn\u011b \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v paleolitu vyu\u017e\u00edvan\u00e9 p\u011bstn\u00ed kl\u00edny. Vyu\u017eit\u00ed kovov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f v dob\u011b bronzov\u00e9 a \u017eelezn\u00e9 k\u00e1cen\u00ed podstatn\u011b zrychlilo (Malina & Malinov\u00e1 1982). V panonsk\u00e9 oblasti Podunaj\u00ed byly v\u00fdmladkov\u00e9 pr\u00fdty d\u0159evin nap\u0159. vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jako v\u00fdznamn\u00fd stavebn\u00ed materi\u00e1l pro pleten\u00e9 stavby. Technika vypl\u00e9tan\u00fdch budov v Podunaj\u00ed je dolo\u017eena nap\u0159. na zobrazen\u00ed kv\u00e1dsk\u00fdch staveb na triumf\u00e1ln\u00edm sloupu Marca Aurelia v \u0158\u00edm\u011b (80. l\u00e9ta 2. stolet\u00ed), jejich\u017e pl\u00e1\u0161t\u011b tvo\u0159\u00ed hust\u00e9 ty\u010dkov\u00ed z vertik\u00e1ln\u00edch prut\u016f, prov\u00e1zan\u00fdch vodorovn\u00fdmi, z prout\u00ed pleten\u00fdmi prstenci (Mencl 1980).<\/p>\n

K nejstar\u0161\u00edm historick\u00fdm doklad\u016fm o v\u00fdmladkov\u00fdch les\u00edch na na\u0161em \u00fazem\u00ed pat\u0159\u00ed soupis les\u016f na Mikulovsku a Lednicku z roku 1384 (No\u017ei\u010dka 1957). Z \u00fadaj\u016f v tomto soupisu vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee pro lichten\u0161tejnsk\u00e9 v\u00fdmladkov\u00e9 lesy bylo tehdy stanoveno sedmilet\u00e9 obm\u00fdt\u00ed. Pa\u0159eziny po cel\u00fd st\u0159edov\u011bk slou\u017eily p\u0159edev\u0161\u00edm produkci palivov\u00e9ho d\u0159eva, ale byly vyu\u017e\u00edv\u00e1ny i pro produkci tenk\u00fdch u\u017eitkov\u00fdch sortiment\u016f, d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed, t\u0159\u00edslov\u00e9 k\u016fry a pro pastvu dobytka. V n\u00edzk\u00fdch les\u00edch obhospoda\u0159ovan\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdm zp\u016fsobem se obm\u00fdt\u00ed obvykle pohybovalo od 20 do 40 let. Krom\u011b n\u00edzk\u00e9ho lesa byl v\u00fdmladkov\u00fdm zp\u016fsobem p\u011bstov\u00e1n i les st\u0159edn\u00ed, ve kter\u00e9m byly v pa\u0159ezin\u00e1ch ponech\u00e1v\u00e1ny generativn\u011b obnoven\u00e9 v\u00fdstavky n\u011bkter\u00fdch d\u0159evin, p\u0159edev\u0161\u00edm dubu, do v\u011bku 100-150 i v\u00edce let.<\/p>\n

D\u00edky ni\u017e\u0161\u00ed pot\u0159eb\u011b palivov\u00e9ho d\u0159eva za\u010dalo v 19. stolet\u00ed postupn\u011b doch\u00e1zet k p\u0159em\u011bn\u011b n\u00edzk\u00fdch a st\u0159edn\u00edch les\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu na les vysok\u00fd. Pa\u0159eziny byly na les vysokokmenn\u00fd p\u0159em\u011b\u0148ov\u00e1ny v\u011bt\u0161inou p\u0159\u00edm\u00fdm p\u0159evodem, kdy po vyt\u011b\u017een\u00ed v\u00fdmladkov\u00e9ho lesa je nov\u00fd porost zalo\u017een z jedinc\u016f generativn\u00edho p\u016fvodu, obvykle um\u011blou obnovou. Do\u0161lo a dosud tak doch\u00e1z\u00ed k z\u00e1niku typick\u00fdch znak\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho lesa. P\u0159i nep\u0159\u00edm\u00e9m p\u0159evodu jsou postupn\u011b prob\u00edr\u00e1ny pa\u0159ezov\u00e9 v\u00fdmladky tak, \u017ee na pa\u0159ezu z\u016fstal jen jeden kmen. Vznikaj\u00ed tak neprav\u00e9 kmenoviny, kter\u00e9 u n\u00e1s v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v lokalit\u00e1ch starobyl\u00fdch les\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu p\u0159eva\u017euj\u00ed. Tyto porosty jsou v lesnick\u00e9 evidenci \u0159azeny do les\u016f vysok\u00fdch. Zat\u00edmco je\u0161t\u011b v 60. letech 20. stolet\u00ed bylo v \u010cR evidov\u00e1no zhruba 80 000 ha v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f, v roce 1986 bylo do kategorie n\u00edzk\u00fdch les\u016f za\u0159azeno ji\u017e jen 11 264 ha a v roce 2008 bylo do n\u00edzk\u00e9ho lesa za\u010dlen\u011bno 7 tis\u00edc ha porostn\u00ed p\u016fdy, tj. 0,27 % celkov\u00e9 plochy les\u016f a do lesa st\u0159edn\u00edho 0,09 % les\u016f \u010cR.<\/p>\n

Poznatky o vzniku pa\u0159ezin, p\u016fsoben\u00ed \u010dlov\u011bka na slo\u017eky geobiocen\u00f3z pa\u0159ezin a n\u00e1sledky tohoto p\u016fsoben\u00ed na porostn\u00edm ovzdu\u0161\u00ed, na p\u016fd\u011b, na ned\u0159evinn\u00e9m podrostu, na d\u0159evinn\u00e9m podrostu a na stromov\u00e9 slo\u017ece lesa shrnuje sta\u0165 prof. A. Zlatn\u00edka z druh\u00e9 poloviny 50. let 20. stolet\u00ed (Zlatn\u00edk 1957). Cel\u00e1 sta\u0165 je ov\u0161em zam\u011b\u0159ena na p\u0159em\u011bny a p\u0159evody v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f. V posledn\u00edm desetilet\u00ed se n\u011bkte\u0159\u00ed biologov\u00e9 za\u010dali zab\u00fdvat v\u00fdznamem n\u00edzk\u00fdch a st\u0159edn\u00edch les\u016f v \u010cR pro biodiverzitu krajiny (nap\u0159. Konvi\u010dka, \u010c\u00ed\u017eek & Bene\u0161 2004, H\u00e9dl, Kopeck\u00fd & Kom\u00e1rek 2010). Pa\u0159eziny s dlouhodob\u00fdm kontinu\u00e1ln\u00edm v\u00fdvojem, kter\u00e9 ozna\u010dujeme jako starobyl\u00e9 v\u00fdmladkov\u00e9 lesy, lze \u0159adit mezi \u010dlov\u011bkem podm\u00edn\u011bn\u00e1 p\u0159irozen\u00e1 spole\u010denstva (man made natural ecosystems sensu Maarel 1975). Tato spole\u010denstva bu\u010f vznikla, nebo jsou udr\u017eov\u00e1na lidsk\u00fdmi z\u00e1sahy a p\u0159itom se vyzna\u010duj\u00ed vysokou druhovou rozmanitost\u00ed plan\u011b rostouc\u00edch rostlin a voln\u011b \u017eij\u00edc\u00edch \u017eivo\u010dich\u016f a tedy i vy\u0161\u0161\u00ed ekologickou stabilitou. Proto jsou lokality starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f ve staros\u00eddeln\u00ed krajin\u011b d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed ekologick\u00e9 s\u00edt\u011b (Bu\u010dek, Drobilov\u00e1 & Friedl 2011).<\/p>\n

Pro studium lokalit starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f byl navr\u017een metodick\u00fd postup komplexn\u00edho geobiocenologick\u00e9ho v\u00fdzkumu, jeho\u017e v\u00fdsledky by m\u011bly b\u00fdt podkladem n\u00e1vrhu p\u00e9\u010de (Bu\u010dek 2009). \u0158ada v\u00fdznamn\u00fdch lokalit starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f je chr\u00e1n\u011bna v maloplo\u0161n\u00fdch i velkoplo\u0161n\u00fdch zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdch \u00fazem\u00edch. P\u00e9\u010de o tato \u00fazem\u00ed je ov\u0161em soust\u0159ed\u011bna p\u0159edev\u0161\u00edm na zachov\u00e1n\u00ed biodiverzity. Kulturn\u011b historick\u00fdm aspekt\u016fm vzniku, v\u00fdvoje, stavu a v\u00fdznamu les\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu na \u00fazem\u00ed \u010cR nebyla dosud v\u011bnov\u00e1na t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e1 pozornost.<\/p>\n

P\u0159\u00edkladn\u011b je koncepce v\u00fdzkumu, ochrany a p\u00e9\u010de o starobyl\u00e9 lesy rozpracov\u00e1na ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii (viz nap\u0159. Peterken 1993; Rackham 2003; Read, Frater & Wright 1999). Kontinu\u00e1ln\u011b se vyv\u00edjej\u00edc\u00ed lesy jsou ozna\u010dov\u00e1ny jako ancient forest (woodland), tedy \u201cstarobyl\u00e9 lesy (h\u00e1je)\u201d. Ke starobyl\u00fdm les\u016fm jsou v Brit\u00e1nii obvykle \u0159azeny lesn\u00ed porosty s plochou v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 2 ha, kter\u00e9 jsou nep\u0159etr\u017eit\u011b zalesn\u011bny nejm\u00e9n\u011b od roku 1600. Mnoh\u00e9 lokality starobyl\u00fdch les\u016f jsou ov\u0161em zaznamen\u00e1ny ji\u017e v soupisu pozemk\u016f z konce 11. stolet\u00ed (tzv. Domesday Book z roku 1086). V letech 1973-1991 prob\u011bhla v Brit\u00e1nii inventarizace starobyl\u00fdch les\u016f, spojen\u00e1 s historick\u00fdm pr\u016fzkumem a hodnocen\u00edm stavu lokalit a jejich v\u00fdznamu v krajin\u011b (Marren 1992). Dlouhodob\u00fd v\u00fdzkum starobyl\u00fdch pa\u0159ezin umo\u017enil navrhnout soustavu opat\u0159en\u00ed a z\u00e1sah\u016f, vedouc\u00edch k trval\u00e9mu zachov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch i kulturn\u011b historick\u00fdch hodnot (viz nap\u0159. Buckley 1992, Starr 2005).<\/p>\n

\u0158e\u0161en\u00ed projektu<\/strong><\/h3>\n

1. etapa (2013-2015)<\/strong><\/h4>\n

C\u00edl etapy: Vymezen\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch lokalit starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f (SVL) na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky.<\/p>\n

Pr\u00e1ce v t\u00e9to etap\u011b byly p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ukon\u010deny ji\u017e v roce 2015, kdy byl certifikov\u00e1n soubor 12 map, jejich\u017e souhrnn\u00fdm v\u00fdsledkem je zejm\u00e9na mapa p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9ho v\u00fdskytu starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f podle vytvo\u0159en\u00e9ho indexu PAR. V pr\u016fb\u011bhu etapy byly d\u00e1le realizov\u00e1ny celoplo\u0161n\u00e9 ter\u00e9nn\u00ed inventariza\u010dn\u00ed pr\u016fzkumy vybran\u00fdch spr\u00e1vn\u00edch \u00fazem\u00ed obc\u00ed s roz\u0161\u00ed\u0159enou p\u016fsobnost\u00ed nebo jejich ucelen\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed. Materi\u00e1ly byly v pr\u016fb\u011bhu roku 2016 zpracov\u00e1v\u00e1ny ve form\u011b souhrnn\u00fdch ter\u00e9nn\u00edch zpr\u00e1v v\u010detn\u011b fotodokumentace a rukopis\u016f map v\u00fdskytu starobyl\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f ve vybran\u00fdch \u00fazem\u00edch ORP (obc\u00ed s roz\u0161\u00ed\u0159enou p\u016fsobnost\u00ed).<\/p>\n

Seznam ORP s\u00a0dokon\u010den\u00fdm ter\u00e9nn\u00edm pr\u016fzkumem:<\/p>\n