Historie les\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu<\/b><\/p>\n
Starobylost lidsk\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed schopnosti d\u0159evin tvo\u0159it ko\u0159enov\u00e9 a pa\u0159ezov\u00e9 v\u00fdmladky dokl\u00e1d\u00e1 ji\u017e biblick\u00fd text, vznikl\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b v\u00a010. – 6. stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem:<\/p>\n
\u201eO stromu zajist\u00e9 jest nad\u011bje, by i pod\u0165at byl, \u017ee se zase zotav\u00ed, a v\u00fdst\u0159elek jeho nevyhyne.<\/i><\/p>\n
By se pak i sstaral v\u00a0zemi ko\u0159en jeho, a v\u00a0prachu ji\u017e odum\u0159el pe\u0148 jeho:<\/i><\/p>\n
Av\u0161ak jak\u017e po\u010d\u00edje vl\u00e1hy, zase se pu\u010d\u00ed, a zahust\u00ed jako ke\u0159.\u201c<\/i><\/p>\n
(Bible svat\u00e1, Star\u00fd z\u00e1kon, Kniha Jobova 14: 7, dle posledn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed Kralick\u00e9ho z\u00a0roku 1613.)<\/p>\n
V\u00fdmladkov\u00fdm zp\u016fsobem, zam\u011b\u0159en\u00fdm p\u0159edev\u0161\u00edm na produkci palivov\u00e9ho d\u0159eva, byla v\u00a0minulosti obhospoda\u0159ov\u00e1na v\u011bt\u0161ina lesn\u00edch porost\u016f n\u00ed\u017ein, tepl\u00fdch pahorkatin a\u00a0vrchovin na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky. Bylo to hospod\u00e1\u0159sky v\u00fdhodn\u00e9 v\u00a0dob\u00e1ch, kdy d\u0159evo bylo hlavn\u00edm zdrojem energie a v\u00fdznamn\u00fdm stavebn\u00edm materi\u00e1lem. V\u00a0oblasti prav\u011bk\u00e9 ekumeny byly takto lesy ovliv\u0148ov\u00e1ny ji\u017e od neolitu, v\u00a0dal\u0161\u00edch oblastech po cel\u00fd st\u0159edov\u011bk.<\/p>\n
Po\u010d\u00e1tek v\u00fdmladkov\u00e9ho hospoda\u0159en\u00ed v evropsk\u00fdch\u00a0les\u00edch ji\u017e v\u00a0neolitu dokl\u00e1daj\u00ed v\u00fdsledky dendroarcheologick\u00e9ho v\u00fdzkumu (Szab\u00f3 2009). V\u00fdsledky experiment\u00e1ln\u00ed archeologie potvrzuj\u00ed, \u017ee kamenn\u00e9 sekery dosta\u010duj\u00ed ke k\u00e1cen\u00ed lesa, velmi dob\u0159e se k\u00e1cely p\u0159edev\u0161\u00edm mlad\u00e9 tenk\u00e9 stromky (Beranov\u00e1 1980). Neolitick\u00e9 kamenn\u00e9 sekery byly p\u0159i k\u00e1cen\u00ed d\u0159eva 10\u00d7<\/span> \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u00a0paleolitu vyu\u017e\u00edvan\u00e9 p\u011bstn\u00ed kl\u00edny. Vyu\u017eit\u00ed kovov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f v\u00a0dob\u011b bronzov\u00e9 a \u017eelezn\u00e9 k\u00e1cen\u00ed podstatn\u011b zrychlilo, nebo\u0165 \u00fa\u010dinnost m\u011bd\u011bn\u00e9 sekery je 2-3\u00d7<\/span> vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e kamenn\u00e9 a \u00fa\u010dinnost ocelov\u00e9 sekery 1,5-2\u00d7<\/span> vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e m\u011bd\u011bn\u00e9 (Malina & Malinov\u00e1 1982).<\/p>\n V\u00a0panonsk\u00e9 oblasti Podunaj\u00ed byly v\u00fdmladkov\u00e9 pr\u00fdty d\u0159evin vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jako v\u00fdznamn\u00fd stavebn\u00ed materi\u00e1l pro pleten\u00e9 stavby plot\u016f a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch staven\u00ed. Technika vypl\u00e9tan\u00fdch budov v\u00a0Podunaj\u00ed je dolo\u017eena nap\u0159. na zobrazen\u00ed kv\u00e1dsk\u00fdch staveb na triumf\u00e1ln\u00edm sloupu Marca Aurelia v\u00a0\u0158\u00edm\u011b (80. l\u00e9ta 2. stolet\u00ed), jejich\u017e pl\u00e1\u0161t\u011b tvo\u0159\u00ed hust\u00e9 ty\u010dkov\u00ed z\u00a0vertik\u00e1ln\u00edch prut\u016f, prov\u00e1zan\u00fdch vodorovn\u00fdmi, z\u00a0prout\u00ed pleten\u00fdmi prstenci (Mencl 1980). Nov\u00e9 pleten\u00e9 stavby (ploty, p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky a st\u00e1je) dodnes vznikaj\u00ed nap\u0159\u00edklad v\u00a0niv\u011b S\u00e1vy v Srbsku v\u00a0lu\u017en\u00edch les\u00edch, vyu\u017e\u00edvan\u00fdch od 90. let 20. stolet\u00ed op\u011bt pro pastvu prasat.<\/p>\n K nejstar\u0161\u00edm historick\u00fdm doklad\u016fm o v\u00fdmladkov\u00fdch les\u00edch na na\u0161em \u00fazem\u00ed pat\u0159\u00ed soupis les\u016f na Mikulovsku a Lednicku z\u00a0roku 1384 (No\u017ei\u010dka 1956). Z\u00a0\u00fadaj\u016f v\u00a0tomto soupisu, obsahuj\u00edc\u00edch krom\u011b n\u00e1zv\u016f les\u016f i jejich st\u00e1\u0159\u00ed, vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee pro lichten\u0161tejnsk\u00e9 v\u00fdmladkov\u00e9 lesy bylo tehdy stanoveno sedmilet\u00e9 obm\u00fdt\u00ed. Tak kr\u00e1tk\u00e1 produk\u010dn\u00ed doba byla vyvol\u00e1na pot\u0159ebou co nejrychleji vyp\u011bstovat palivov\u00e9 d\u0159evo. Pa\u0159eziny po cel\u00fd st\u0159edov\u011bk slou\u017eily p\u0159edev\u0161\u00edm produkci palivov\u00e9ho d\u0159eva, ale byly vyu\u017e\u00edv\u00e1ny i pro produkci tenk\u00fdch u\u017eitkov\u00fdch sortiment\u016f, d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed, t\u0159\u00edslov\u00e9 k\u016fry a pro pastvu dobytka.<\/p>\n V\u00a0\u0159\u00ed\u010dn\u00edch niv\u00e1ch byly vyu\u017e\u00edv\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm vrbov\u00e9 pruty. Ze stromov\u00fdch druh\u016f vrb, p\u0159edev\u0161\u00edm vrby b\u00edl\u00e9 a vrby \u010dervenav\u00e9, vznikly hlavat\u00e9 stromy s\u00a0korunou (hlavou) nad\u00a0\u00farovn\u00ed z\u00e1plav. Hlavat\u00e9 vrby a vz\u00e1cn\u011bji zachovan\u00e9 porosty hlavat\u00fdch vrb dodnes pat\u0159\u00ed k\u00a0charakteristick\u00fdm prvk\u016fm kulturn\u00ed krajiny \u0159\u00ed\u010dn\u00edch niv (Kasala 2004).<\/p>\n V n\u00edzk\u00fdch\u00a0les\u00edch obhospoda\u0159ovan\u00fdch v\u00fdmladkov\u00fdm zp\u016fsobem se obm\u00fdt\u00ed obvykle pohybovalo od 20 do 40 let. Krom\u011b n\u00edzk\u00e9ho lesa byl v\u00fdmladkov\u00fdm zp\u016fsobem p\u011bstov\u00e1n i les st\u0159edn\u00ed, ve kter\u00e9m byly v\u00a0pa\u0159ezin\u00e1ch ponech\u00e1v\u00e1ny generativn\u011b obnoven\u00e9 v\u00fdstavky n\u011bkter\u00fdch d\u0159evin, p\u0159edev\u0161\u00edm dubu, do v\u011bku 100-150 i v\u00edce let. V\u00fdstavky byly pot\u0159ebn\u00e9 pro produkci stavebn\u00edho d\u0159eva, pro v\u00fdrobu n\u00e1bytku a sud\u016f. Rozd\u00edln\u00e1 v\u00fdmladnost jednotliv\u00fdch druh\u016f d\u0159evin zp\u016fsobila, \u017ee se postupn\u011b m\u011bnila d\u0159evinn\u00e1 skladba pa\u0159ezin. Ve\u00a0v\u00fdmladkov\u00fdch les\u00edch pahorkatin a vrchovin 2. bukodubov\u00e9ho a 3. dubobukov\u00e9ho stupn\u011b do\u0161lo k\u00a0v\u00fdznamn\u00e9mu \u00fastupu buku lesn\u00edho ve prosp\u011bch dubu a habru, vznikly sou\u010dasn\u00e9 dubohab\u0159iny, \u0159azen\u00e9 ve fytocenologick\u00e9 klasifikaci vegetace zejm\u00e9na do svazu Carpinion <\/i>Issler 1931.<\/p>\n D\u00edky ni\u017e\u0161\u00ed pot\u0159eb\u011b palivov\u00e9ho d\u0159eva za\u010dalo v\u00a019. stolet\u00ed postupn\u011b doch\u00e1zet k p\u0159em\u011bn\u011b n\u00edzk\u00fdch a st\u0159edn\u00edch les\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu na les vysok\u00fd s\u00a0podstatn\u011b del\u0161\u00edm obm\u00fdt\u00edm. Pa\u0159eziny byly na les vysokokmenn\u00fd p\u0159em\u011b\u0148ov\u00e1ny bu\u010f p\u0159\u00edm\u00fdm p\u0159evodem, kdy po vyt\u011b\u017een\u00ed v\u00fdmladkov\u00e9ho lesa byl nov\u00fd porost zalo\u017een z\u00a0jedinc\u016f generativn\u00edho p\u016fvodu, obvykle um\u011blou obnovou, nebo nep\u0159\u00edm\u00fdm p\u0159evodem, kdy byly postupn\u011b prob\u00edr\u00e1ny pa\u0159ezov\u00e9 v\u00fdmladky tak, \u017ee na pa\u0159ezu z\u016fstal jen jeden kmen. Vznikly tak neprav\u011b kmenoviny, kter\u00e9 u n\u00e1s v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b na plo\u0161e les\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu p\u0159eva\u017euj\u00ed. Tyto porosty jsou v\u00a0lesnick\u00e9 evidenci \u0159azeny do les\u016f vysok\u00fdch. Zat\u00edmco je\u0161t\u011b v\u00a060.\u00a0letech 20.\u00a0stolet\u00ed bylo v\u00a0\u010cR evidov\u00e1no zhruba 80\u00a0000 ha v\u00fdmladkov\u00fdch les\u016f, v\u00a0roce 1986 bylo do kategorie n\u00edzk\u00fdch les\u016f za\u0159azeno ji\u017e jen 11\u00a0264 ha (Bu\u010dek & Lacina 1990). V\u00a0roce 2008 bylo do n\u00edzk\u00e9ho lesa za\u010dlen\u011bno 7 tis\u00edc ha porostn\u00ed p\u016fdy, tj. 0,27 % celkov\u00e9 plochy les\u016f a do lesa st\u0159edn\u00edho 0,09 % les\u016f \u010cR (Ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed 2009).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Historie les\u016f v\u00fdmladkov\u00e9ho p\u016fvodu Starobylost lidsk\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed schopnosti d\u0159evin tvo\u0159it ko\u0159enov\u00e9 a pa\u0159ezov\u00e9 v\u00fdmladky dokl\u00e1d\u00e1 ji\u017e biblick\u00fd text, vznikl\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b v\u00a010. – 6. stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem: \u201eO stromu zajist\u00e9 jest nad\u011bje, by i pod\u0165at byl, \u017ee se zase zotav\u00ed, a v\u00fdst\u0159elek jeho nevyhyne. By se pak i sstaral v\u00a0zemi ko\u0159en jeho, a v\u00a0prachu ji\u017e … <\/p>\n